Šest zemí žádá škrty, Finsko hájí dotace

Německo, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, Finsko a Švédsko chtějí z návrhu rozpočtu EU na roky 2028–2034 odebrat „několik set miliard eur“. V dopise z 28. září žádají, aby se takové snížení promítlo do návrhu, který právě připravuje Irsko (Euronews, Irish Times). Dopis neuvádí, které programy mají přijít o peníze, a finský premiér už hájí podíl své země na zemědělských dotacích.

Dopis adresovali irskému premiérovi Micheálu Martinovi. Irsko nyní vede jednání vlád o rozpočtu; členské státy se v této roli střídají. Oficiální kopie zveřejněna nebyla, obsah dopisu proto znají média, která do něj nahlédla.

Požadavek je široký. Podle Euronews chtějí tyto státy, aby úspory hledaly všechny oblasti výdajů a peníze se přesunuly na obranu, konkurenceschopnost, inovace a kontrolu migrace. Podle médií dopis neuvádí konkrétní částku ani program, který by měl přijít o peníze. Konkrétní škrty neobsahovalo ani společné prohlášení, které tytéž státy vydaly 27. srpna (německá vláda).

Nižší výchozí částka a veto pro každého

Irsko jako první navrhne částku. Dalším krokem bude upravený „vyjednávací rámec“, pracovní dokument, který stanoví možnou velikost rozpočtu a rozdělení peněz. O jeho podobě budou lídři jednat na summitu 15. a 16. října (Irish Times). Dublin už 22. září požádal ministry, aby určili, které programy považují za zásadní (irské předsednictví).

Šest států chce snížit návrh Evropské komise, který počítá s 1 763,1 mld. EUR na sedm let. Částka je uvedena v cenách roku 2025, tedy bez započtení budoucí inflace, a zahrnuje i splátky půjček, které si EU vzala na obnovu po pandemii (Evropský parlament).

Konečný rozpočet musí jednomyslně schválit všechny vlády, takže kterákoli z 27 zemí ho může zablokovat (EUR-Lex). To dává šestici vyjednávací sílu. Stejnou možnost odmítnout hluboké škrty mají vlády, které závisejí na penězích pro zemědělství a regiony. Souhlas musí dát také Evropský parlament, který sám prosazuje vyšší rozpočet než Komise.

Nejvíc by se případné škrty mohly projevit u peněz pro zemědělství a regiony, dopis to však výslovně nenavrhuje. Společný fond Evropské komise na podporu soudržnosti (peníze EU pro chudší regiony), zemědělství a rybolovu tvoří téměř polovinu návrhu (Rada EU). Polské ministerstvo pro rozvoj očekává pro zemi rozpočtovou obálku přes 123 mld. EUR (polská vláda), což pomáhá vysvětlit, proč Varšava připravuje nepřekročitelné požadavky (To Brief).

Finsko hájí svůj podíl na zemědělských dotacích

Některá média dopis označila za „ultimátum“. Toto slovo však podle dostupných informací použil nejmenovaný diplomat, nikoli autoři dopisu. Finský premiér Petteri Orpo toto označení odmítl. Řekl, že Finsko neusiluje o omezení zemědělských dotací a že ochrana finského podílu na těchto penězích je jedním z hlavních cílů země (Yle).

Orpův postoj se obtížně slučuje s dopisem, který požaduje úspory ve všech oblastech. Pokud zůstane chráněna zemědělská část rozpočtu, jedna z jeho největších položek, musí úspory přijít z programů, které šestice nejmenovala. Jeden signatář nemůže zemědělství z jednání vyjmout sám. Veřejně ale vymezil, co bude jeho země hájit.

Protahování jednání šestici mnoho nepřináší. Pokud se do 1. ledna 2028 neschválí nový rozpočet, limity výdajů z posledního roku současného rozpočtu zůstanou v platnosti až do přijetí jeho nástupce (EUR-Lex). Peníze by dál proudily. Nové programy pro obranu a konkurenceschopnost, které šest států samo podporuje, by ale musely počkat.

Šestice může tlačit na snížení částky v irském návrhu. Aby nižší rozpočet prosadila přes 27 možných vet a parlament, který žádá více peněz, bude muset partnerům říct, které programy se zkrátí a o kolik.