Šest států tlačí daň z rafinerií

Šest ministrů financí chce, aby se EU začala zabývat zdaněním mimořádných zisků ropných firem. Německo, Itálie, Rakousko, Polsko, Portugalsko a Španělsko podepsaly společný dopis Irsku, které nyní předsedá Radě EU, tedy půl roku řídí jednání členských států. V dopise žádají, aby se téma dostalo na program některého z příštích jednání ministrů financí v Dublinu (Business Recorder/AFP, DW).

Iniciativa vyšla od německého ministra Larse Klingbeila. Dopis tvrdí, že ropné společnosti dnes vydělávají na ziscích a rafinerských maržích, které rostou rychleji než samotná cena ropy (Les Echos, n-tv). Žádost o debatu je ale pořád jen žádost o debatu. Od skutečné evropské daně ji dělí dlouhá politická i právní cesta.

Proč šest ministrů daň nezavede

Daňová opatření v EU vyžadují jednomyslnost. Po formálním návrhu Evropské komise s nimi musí souhlasit všech 27 členských států (článek 113 SFEU, článek 115 SFEU). Jediná vláda tak může celý návrh zastavit. Komise zatím žádný návrh nepředložila a neobjevil se ani návrh právního textu (rozhodování v Radě EU).

Šestice států má k dispozici předlohu. V roce 2022 EU přijala dočasný „solidární příspěvek“ podle nařízení 2022/1854. Členské státy musely od firem z fosilního sektoru vybrat alespoň 33 % ze zdanitelných zisků, které přesahovaly referenční úroveň stanovenou 20 % nad jejich průměrem za předchozí čtyři roky. Odvod mířil na mimořádné zisky v ropě, zemním plynu, uhlí a rafineriích. Nebyla to daň z každého litru paliva. Podle dostupných informací chce nynější dopis na tento precedent navázat.

Spor začíná uvnitř rafinerie

Rafinerská marže je rozdíl mezi cenou surové ropy a cenou benzinu či nafty, které z ní rafinerie vyrobí. Když se tato marže rozšíří, palivo zdraží ještě předtím, než dorazí k čerpací stanici. Analýza Evropské centrální banky popsala právě tento mechanismus během nedávného cenového šoku (ECB).

Podle odhadu Bank Austria by byly ceny pohonných hmot v Rakousku v červenci zhruba o 10 centů za litr nižší, kdyby se marže nerozšířily (Leadersnet). Barclays odhadla evropské rafinerské marže na pětinásobek až šestinásobek běžné úrovně a mezi firmami, které z toho těží, zmínila i rakouskou OMV (Investing.com). Rafinerie tak mohou vydělávat více i ve chvíli, kdy samotná ropa neroste stejně rychle jako paliva.

Rozdělení zisků a nákladů je poměrně přímočaré. Řidiči ztrácejí, když marže rostou. Ropné společnosti a jejich akcionáři získávají. TotalEnergies například během pouhých pěti obchodních dnů v polovině srpna odkoupila téměř 1,6 milionu akcií za zhruba 120 milionů EUR (ZoneBourse). Státy mohou získat dodatečné příjmy, pokud daň obstojí. Řidiči získají jen tehdy, pokud konstrukce daně zabrání firmám promítnout náklad zpět do velkoobchodních cen.

Někteří signatáři už jednají sami

Portugalsko schválilo dočasný 33% solidární příspěvek ze zisků ropného sektoru za rok 2026, pokud překročí stanovenou základnu. Přímo tím navazuje na unijní model z roku 2022 (Xinhua, Jornal Economico). Polsko zkusilo ostřejší nástroj: 60% odvod z mimořádných zisků z prodeje pohonných hmot. Měl přinést zhruba 4 miliardy zlotých a dopadnout na 20 až 30 firem včetně státem kontrolovaného Orlenu. Prezident Nawrocki zákon zablokoval a poslal jej k Ústavnímu tribunálu. Varšava nyní hledá obchvat: dočasné zvýšení daně z příjmu právnických osob pro velké energetické firmy na 30 % v roce 2027 (Money.pl, Polsat News).

Nápadně chybí Francie, domovská země TotalEnergies. Paříž už má širokou přirážku k dani ze zisku velkých firem, která se týká asi 300 společností a letos má podle dostupných informací vynést 7,3 miliardy EUR (TF1 Info). Velké podniky tedy Francie zdaňuje výrazně, ale k cílenému odvodu z ropného sektoru, který by mířil i na jejího národního šampiona, se zatím nepřipojila.

Zaplatili by řidiči méně?

Daň z mimořádných zisků se počítá až po účetním období a jen z částek nad určenou základnou. Nepřičítá se mechanicky ke každému litru jako spotřební daň. Právě tímto argumentem polští ekonomové odmítali tvrzení prezidenta, že by se odvod nutně objevil na cenách u pump (Radio ZET). Firmy s dostatečnou cenovou silou si ale mohou marže obnovit přes velkoobchodní ceny. Rakouská zkušenost se stropem na ceny pohonných hmot navíc ukázala, že podniky dokázaly zásah vyrovnat načasováním a zdražením ještě před jeho zavedením (trend).

Argument pro daň proto stojí na reálném základě. Data ECB i tržní odhady ukazují, že rafinerské marže se rozšířily víc, než by odpovídalo samotným cenám ropy, a část ropných firem vrací tyto peníze akcionářům. Politika je ale zatím nedokončená. Šest ministrů není 27 jednomyslných hlasů, právní text neurčuje, kdo a kolik by platil, a navrhovatelé sice pojmenovali rentu, ale nevyřešili otázku, zda její zdanění nakonec znovu nezaplatí spotřebitelé.