Slovensku hrozí dluh 74 % HDP

Od návratu Roberta Fica k moci na konci roku 2023 Slovensko třikrát škrtalo výdaje a zvyšovalo daně. Podle nezávislé rozpočtové rady to ale nestačilo. Země se dostává na dluhovou trajektorii, kterou bude pro malou ekonomiku eurozóny bez vlastní měny stále obtížnější zvrátit.

Veřejný dluh, tedy celkový dluh státu, má bez dalších opatření vzrůst ze současných 61,4 % HDP na 74 % v roce 2029. Roční schodek, rozdíl mezi výdaji a příjmy státu, má od roku 2027 překročit 5 % HDP a o dva roky později dosáhnout 5,7 % (Denník N, Aktuálně.cz). Slovensko se tím vzdaluje unijní referenční hranici 60 % HDP, kterou fiskální pravidla EU berou jako horní mez pro zdravé veřejné finance (Evropská komise).

Projekce zveřejnila slovenská Rada pro rozpočtovou odpovědnost, nezávislá instituce, která prověřuje vládní rozpočtové plány. Podle její analýzy jsou příliš optimistické i vlastní cíle kabinetu, který do roku 2028 počítá se schodkem zhruba 4,1 až 4,2 % HDP. Aby se vláda k takové trajektorii přiblížila, musela by v roce 2027 najít dodatečná opatření za přibližně 1,2 mld. EUR a v roce 2028 další 1,0 mld. EUR.

Protože Slovensko platí eurem, nemůže si pomoci oslabením vlastní měny ani nastavením vlastních úrokových sazeb. Měnovou politiku pro celou eurozónu řídí Evropská centrální banka, nikoli Bratislava (ECB). Vládě tak zůstávají hlavně daně a výdaje. Praktická otázka zní, zda náklady ponesou domácnosti, zaměstnanci, důchodci, nebo veřejné investice.

Smyčka, kterou tři balíčky nepřerušily

Každý roční schodek se přičítá k existujícímu dluhu. S vyšším dluhem rostou úrokové platby, které se v dalším rozpočtu objeví jako nový výdaj. Stát si pak půjčuje víc, platí vyšší úroky a prostor pro obrat se zužuje. Tři kola škrtů a daňových změn tento proces zpomalila. Nezastavila ho (Denník N).

S každým rokem odkladu se větší část rozpočtu přesouvá od veřejných služeb ke splácení dluhu. Méně peněz pak zbývá na zdravotnictví, školství nebo infrastrukturu. Růst ekonomiky sám o sobě řešení nenabízí: analytici letos čekají zvýšení slovenského HDP jen zhruba o 0,8 % (Startitup). Při tak slabém růstu se poměr dluhu k HDP dál zhoršuje, i kdyby se samotné schodky už dál neprohlubovaly.

Kdo zaplatí další kolo

Slovensko už spadá do unijního postupu při nadměrném schodku, tedy formální procedury, která tlačí vlády ke snížení deficitu pod 3 % HDP (Evropská komise). Reformovaná fiskální pravidla dávají státům víc času na postupné snižování dluhu, pořád ale vyžadují věrohodný víceletý plán (Fondation Robert Schuman). Základní scénář rozpočtové rady říká, že Slovensko ho zatím nemá.

U dalšího balíčku bude důležitější jeho složení než samotná suma. Konsolidace o více než miliardu eur může přijít přes vyšší spotřební daně, které nejvíc dopadají na nízkopříjmové domácnosti. Může znamenat zmrazení platů ve veřejném sektoru nebo úpravy důchodů, které sníží kupní sílu penzistů. Anebo může jít přes omezení investic, které ekonomika potřebuje pro budoucí růst. Každá cesta zasahuje někoho jiného. Bez nákladů není žádná. Ficova vláda se zatím opírala hlavně o zvyšování daní. Zbývající možnosti jsou politicky těžší, protože přímo snižují příjmy nebo viditelné veřejné služby.

Česká debata čte slovenský vývoj jako varování. Český veřejný dluh činil v roce 2025 44,3 % HDP, zatímco slovenský 61,4 %; schodek byl v Česku 2,1 %, na Slovensku 4,5 % (Aktuálně.cz). Rozdíl je dost velký na to, aby v Praze budil pozornost, ale zároveň dost malý na připomínku, jak rychle se mohou veřejné finance ve střední Evropě zhoršit.

Slovenský problém dnes není tržní panika, ale důvěryhodnost. Náklady na půjčování zatím prudce nevzrostly. Tři úsporné balíčky se však v dluhové křivce neprojevily dostatečně a každý další rok bez zásahu přidává k rozpočtu nové úroky. Příští balíček už bude muset jasně říct, kdo ho zaplatí.