Slovensko riskuje miliardy za lesy

Brusel prověřuje, zda Slovensko neporušilo dohodu, na jejímž základě čerpá peníze z unijního plánu obnovy. Evropská komise posuzuje, jestli rozhodnutí vlády z 1. července fakticky nevrátila zpět reformu národních parků, která byla podmínkou pro další platby z Nástroje pro oživení a odolnost. Tento postpandemický fond EU vyplácí státům peníze až poté, co splní předem dohodnuté reformy. Pokud Komise dospěje k závěru, že Slovensko podmínku obešlo, může se zastavit více než 1,2 miliardy eur v dalších platbách, uvedl Denník N.

Slib a obchvat

Nástroj pro oživení a odolnost stojí na milnících. Každý stát si s Komisí dohodl plán konkrétních reforem a investic. Před uvolněním každé splátky Komise kontroluje, zda byly splněny. Když milník chybí, platba se zastaví (nařízení EU 2021/241, čl. 24).

Slovenský plán má hodnotu 6,4 miliardy eur v grantech (Evropská komise) a obsahoval také závazek vyřešit, kdo skutečně rozhoduje o chráněné půdě v národních parcích. Dlouhé roky si na stejném území mohly nárokovat pravomoc dvě státní instituce: správy národních parků a Lesy SR, státní podnik, který obhospodařuje veřejné lesy a má příjmy z těžby dřeva. Reforma z roku 2022 převedla část pozemků v nejpřísněji chráněných zónách pod správy parků. O mnohem větších územích, kde lesnický sektor ztrácí nejvíc, ale mělo rozhodnout až nové zónování. To přišlo teprve tento měsíc.

Vláda 1. července schválila zónování čtyř parků: Tater, Nízkých Tater, Polonin a Malé Fatry (Aktuality). Doprovodná usnesení kabinetu ale podle dostupných informací ukládají ministrovi životního prostředí Tomáši Tarabovi, aby každodenní správu státních lesních pozemků, včetně rozhodování o těžbě a rozpočtech, ponechal Lesům SR (STVR). Mapa zón tedy existuje. Přesun moci už tak jistý není.

Kdo si nechá dřevo a kdo může přijít o peníze

Lesy SR a zájmy napojené na lesnictví si udržují kontrolu nad územím, které přináší příjmy z těžby. Správy národních parků naopak ztrácejí rozhodovací pravomoc, kterou jim reforma měla dát. Ochranářské organizace upozorňují, že staré lesy zůstávají chráněné nedostatečně. WWF odhadla, že přísná ochrana by v Poloninách pokryla jen asi 16 % území a zhruba 1 700 hektarů ekologicky cenných lokalit by mělo slabší ochranu než dosud (WWF CEE).

Finanční riziko přitom nekončí u lesů. Slovensko podle RSI/STVR už získalo 81 % celkové alokace z plánu obnovy a splnilo 62 % milníků. Osmá a devátá žádost o platbu zahrnují zbývajících 1,2 miliardy eur. Pokud by Komise peníze zmrazila, zbrzdilo by to všechny domácí programy financované z těchto tranší, od digitální infrastruktury po školství.

Spor už rozdělil i vládní koalici. Státní tajemník Filip Kuffa tvrdí, že schválené zónování reformu ruší, a řekl, že odstoupí, pokud Komise rozhodne proti vládě. Ministr zemědělství Richard Takáč naopak prohlásil, že peníze nejsou ohroženy (Denník N). To je politické ujištění, nikoli stanovisko Komise.

Zkouška, pro kterou plán obnovy vznikl

Právě takové situace měl Nástroj pro oživení a odolnost zachytit: vláda formálně splní milník, ale následnými správními rozhodnutími ponechá ekonomickou realitu beze změny. Maďarské platby byly navázány na protikorupční podmínky, které zůstávají splněné jen částečně (CER). Slovenský případ je méně vyhrocený, ale otázku klade čistěji. Reforma byla schválena, započítána a teď může být vyprázdněna.

Komise zatím nerozhodla. Z dosavadních informací ale plyne jednoduchý test. Pokud Brusel dovolí Slovensku ponechat si peníze a Lesům SR ponechat si kontrolu nad pozemky, vyšle ostatním vládám signál, že milníky plánu obnovy se po vyplacení prvních splátek dají znovu otevřít.