Slovensko ve Washingtonu dohodu o palivech nezískalo

Croatia’s route has supplied Slovakia through a crisis; years remain untested.
Kompozice obrazu · tobriefSlovenská ministryně hospodářství Denisa Saková odjela 8. října do Washingtonu jednat o americkém plynu a o ochraně před americkými sankcemi. Slovensko přitom chce nakupovat ruskou ropu až do konce roku 2027 (STVR). Veřejné záznamy z jednání neuvádějí žádnou podepsanou smlouvu na dodávky ani písemnou výjimku ze strany USA (Denník N). Na konci roku 2025 přitom ruská ropa tvořila asi 90 % ropy spotřebované na Slovensku (Evropská komise).
Sakovou do Washingtonu doprovázeli představitelé SPP, hlavního dodavatele plynu, a Slovnaftu, bratislavské rafinerie vlastněné maďarskou skupinou MOL. Ministryně uvedla, že američtí představitelé rozumějí časovému plánu slovenských nákupů ropy (STVR). Jde o její popis rozhovoru. Žádný zveřejněný dokument z něj nedělá smlouvu ani právní výjimku.
Chorvatská trasa fungovala jednou, několik měsíců
Slovnaft potřebuje k běžnému provozu zhruba 5,5 až 6 milionů tun ropy ročně (Reuters). Saková označila trasu Adria za jedinou realistickou alternativu k ruskému ropovodu Družba (STVR). Tankery vykládají ropu v chorvatském terminálu Omišalj a potrubí JANAF ji přepravuje přes Chorvatsko a Maďarsko na Slovensko.
MOL si na rok 2026 rezervoval přepravu 2,05 milionu tun ropy potrubím JANAF. Smlouva typu take-or-pay znamená, že za kapacitu zaplatí, i kdyby přepravil méně (chorvatská vláda). Rezervace pokrývá společně maďarskou a slovenskou rafinerii MOL, nejde tedy o ropu zajištěnou pouze pro Bratislavu.
Nejlepší doklad o fungování trasy přineslo letošní přerušení dodávek. Když ropovod Družba nefungoval od konce ledna do dubna 2026, Slovnaft nejprve čerpal ze státních nouzových zásob (Reuters). Poté díky ropě dodané trasou Adria obnovil výrobu téměř na plný výkon. Vedení rafinerie ale hlásilo potíže se zpracováním jiných směsí ropy: kvůli odlišnému chemickému složení vyžadují jiný postup.
Přerušení dodávek ukázalo, že trasa dokáže Slovnaftu pomoci během krize. Desetiměsíční test celého řetězce, od vykládky tankerů po rafinerii, začal 11. března a výsledky se očekávají na začátku roku 2027 (MOL). Má zodpovědět užší otázku: dokáže potrubí dodávat ropu pravidelně, v plném objemu a dlouhodobě? Partneři se v odhadech rozcházejí už nyní. JANAF uvádí technickou kapacitu zhruba 11,8 milionu tun ročně, zatímco MOL poukazuje na to, že dodávky trasou Adria v letech 2022 až 2025 dosahovaly v průměru asi 1,3 milionu tun ročně (BIRN).
U plynu vyvstává podobná otázka fyzické dostupnosti. Saková chce od září 2027 odebírat zhruba jednu miliardu metrů krychlových ročně, a to na základě smlouvy na pět až sedm let; dodávky by mohly pocházet z USA, Alžírska nebo Ázerbájdžánu (SITA). Tento termín odpovídá unijnímu právu, které od 30. září 2027 ukončuje dlouhodobý dovoz ruského plynu potrubím (nařízení 2026/261). Zkapalněný zemní plyn (LNG) se sice dá přepravit lodí, ale před dodávkou na Slovensko potřebuje místo v pobřežním terminálu, kde se znovu mění na plyn, i rezervovanou kapacitu v potrubí přes další země. Polský terminál ve Świnoujściu využíval v roce 2025 více než 99 % své kapacity (ORLEN); veřejné zdroje neukazují, že by si tam SPP rezervovalo místo.
Dva různé náklady a kdo je ponese
Zákon, který Donald Trump podepsal 18. září, se vztahuje na zemi jen tehdy, pokud po 18. říjnu nakupuje ruskou ropu nebo plyn a zároveň patří mezi pět největších odběratelů (Public Law 119-111). Musí tedy platit obě podmínky. Zákon umožňuje uvalit na zboží dané země cla až 100 %; prezident může udělit výjimku pouze tehdy, když to písemně potvrdí Kongresu (Public Law 119-111).
Slovensko nebylo veřejně označeno za zemi, na niž se zákon vztahuje, a žádná výjimka nebyla zveřejněna. Z dostupných podkladů také nelze zjistit, zda slovenské nákupy patří mezi pět největších. Licence amerického ministerstva financí z 9. října se týkala ruské nafty a Slovensko nezmiňovala (OFAC). Případná cla by dopadla na slovenské vývozce prodávající na americkém trhu.
Náhrada ruské ropy představuje jiný náklad a zaplatí ho rafinerie. V Maďarsku stála ruská ropa v roce 2024 v průměru 471 EUR za tunu, zatímco ostatní ropa 564 EUR (Euronews). Rozdíl vysvětluje, proč si rafinerie ruských dodávek cení; neříká ale, kolik by změna stála přímo Slovnaft. Nové příjmy by získaly JANAF i prodejci LNG. Kolik nákladů se promítne do cen pro slovenské řidiče, závisí na daních a maržích rafinerií, tedy na rozdílu mezi výnosem z prodeje paliv a výdaji za ropu a provoz. Zveřejněná čísla tuto částku nevyčíslují.
Podle veřejně dostupných záznamů nepřinesla cesta do Washingtonu smlouvu na dodávky paliv ani výjimku ze sankcí; zůstalo jen Sakové vyjádření, že američtí představitelé rozumějí slovenským plánům. Chorvatská trasa udržela Slovnaft v provozu během několikaměsíční krize. Dokud test na začátku roku 2027 nepřinese výsledky (MOL), nikdo neprokázal, že dokáže ruskou ropu nahradit v objemu, který rafinerie potřebuje.
Details about this article
- Model:
- claude-opus-5-5
- Generated:
- 10/10/2026, 1:37:11 AM
- Pipeline run:
- eu_pipeline_20261010_005006
- Watermark:
- SynthID (Google's invisible watermark)
- Human review:
- None before publication