Sofie porušuje rozpočtový strop

Bulharský rozpočtový spor pro rok 2026 začíná ještě dřív, než se z něj stane problém pro Brusel. Podle materiálů výboru, o nichž informoval Infobusiness/BCCI, počítá návrh konsolidovaného rozpočtu se schodkem 5,7 % HDP. Konsolidovaný schodek v praxi znamená rozdíl mezi tím, kolik celý veřejný sektor utratí, a kolik vybere. Bulharský zákon o veřejných financích přitom podle Fakti stanoví strop na 3 %. Návrh je tak nejprve testem domácího práva a teprve potom otázkou evropských fiskálních pravidel.

Vláda slibuje, že schodek později stáhne: v roce 2027 má klesnout na 3,8 % HDP a v roce 2028 na 3,0 %, uvádí Infobusiness/BCCI. Jinými slovy, kabinet nechce porušení pravidla zabránit teď. Slibuje, že ho napraví až v dalších letech.

Nízký dluh tento problém zakrývá, ale neřeší. Návrh počítá s tím, že státní dluh na konci roku 2026 dosáhne 37,7 mld. EUR, tedy 30,1 % HDP, a do roku 2028 vzroste na 35,2 %. Evropská referenční hodnota pro dluh je podle článku 126 Smlouvy o fungování EU 60 % HDP. Sofia si tedy může půjčovat, aniž by se samotná úroveň dluhu okamžitě stala nebezpečnou. Cena se ale platí jinde: pravidlo přestává ukotvovat očekávání, pokud ho politici posunou pokaždé, když zesílí tlak na výdaje.

Nízký dluh není volná vstupenka

Guvernér Bulharské národní banky Dimitar Radev varování formuloval přímo: návrh podle něj neobrací negativní rozpočtový trend viditelný od roku 2020, ale prohlubuje ho, uvedla BTA. Schodek má vždy účet. Stát si musí peníze opatřit buď dnes od věřitelů, zítra od daňových poplatníků, nebo později škrty.

Nejsilnější argument vlády zní, že rychlý návrat ke tříprocentnímu stropu by mohl znamenat náhlé škrty, odklad investic nebo tlak na daně. Návrh proto podle Infobusiness/BCCI sází na pomalejší korekci. Taková logika obstojí jen tehdy, pokud je schodek skutečně dočasný a politický systém dokáže slibované utažení dodat.

Riziko roste ve chvíli, kdy se díra zabuduje přímo do rozpočtu. Člen Fiskální rady Ljubomir Dacov byl podle Fakti citován s tím, že hlubší problém představuje strukturální schodek kolem 4 % podle odhadu Komise. Strukturální schodek znamená, že mezera v rozpočtu nezmizí ani po odeznění běžných výkyvů ekonomiky. Samotný růst ji pak nespraví. Stát musí omezit sliby, zvýšit příjmy, nebo dál půjčovat.

Kdo zaplatí slabší důvěru

Vítězové jsou vidět už teď: lidé a instituce, kterým se vyhnou škrty v běžných veřejných výdajích. Poražení se objeví později. Budoucí daňoví poplatníci zaplatí úroky a splátky, podniky mohou čelit dražším úvěrům, pokud si stát z trhu vezme víc peněz, a domácnosti nesou riziko vyšších daní nebo omezenějších služeb.

Inflační riziko je méně jisté. Větší schodek může zvýšit tlak na ceny, pokud je poptávka už silná, protože stát dál utrácí nad úroveň trvalých příjmů. Veřejně dostupné informace ale neukazují, že by právě tento návrh už zvedl ceny nebo výnosy, tedy úrok, který investoři požadují za držení státních dluhopisů. Přesnější závěr je užší: návrh oslabuje kotvu, podle níž budou investoři i Brusel posuzovat další rozpočet.

Evropská pravidla dávají Bruselu možnost formálního dohledu, pokud země překročí referenční hodnotu schodku 3 % HDP, jak popisují pokyny Komise i materiál Rady. Z dostupných informací nevyplývá, že by kvůli tomuto návrhu už běželo řízení. Ukazují ale, proč Sofia tuto možnost sama usnadnila.

Otázka eura je hlavně signálem po zkoušce. Konvergenční materiály ECB a Komise spojují vstup do eurozóny s udržitelností veřejných financí. Cíl schodku 5,7 % HDP v roce 2026 by sám o sobě nepřepsal dřívější hodnocení, vytvořil by ale nový problém důvěryhodnosti ve chvíli, kdy Bulharsko mělo disciplínu už prokázat (ECB, Komise, Infobusiness/BCCI). Proto domácí strop přesahuje význam domácího zákona.

Rumunsko je důležité proto, že investoři rozpočtové trajektorie v regionu porovnávají. Digi24 s odkazem na rumunskou centrální banku uvedl, že rumunský schodek podle unijní metodiky dosáhl v roce 2025 hodnoty 7,9 % HDP a jarní prognóza Komise čekala pro rok 2026 6,2 %. Bukurešť tak zůstává zranitelnějším případem jihovýchodní EU. Bulharsko je pořád v lepší pozici. Srovnání ale ukazuje, jak rychle se debata může přesunout od jednoho ročního rozpočtu k celému směru veřejných financí.

Bulharsko si určité dodatečné půjčky dovolit může. Nemůže ale udělat z tříprocentního pravidla volitelnou položku, aniž by zaplatilo důvěryhodností, byť účet nepřijde hned. Sofia teď musí dokázat, že porušení v roce 2026 je mostem zpět k disciplíně, ne přepsáním toho, co disciplína znamená.