Bulharský schodek naráží na europravidla

Bulharský parlament schválil rozpočet na rok 2026 se schodkem 5,7 % HDP a s možností nových půjček až do 10,1 mld. EUR (BTA). Unijní limit pro schodek, tedy rozdíl mezi výdaji státu a jeho příjmy, činí 3 % HDP. Bulharsko je téměř na dvojnásobku.

Z čistě domácí rozpočtové hádky z toho dělá evropský problém načasování. Bulharsko vstoupilo do eurozóny a zároveň už spadá do formálního unijního řízení kvůli nadměrnému schodku. Země, která právě přijala společnou měnu, tak hned testuje, zda fiskální pravidla eurozóny znamenají skutečnou disciplínu, nebo hlavně proceduru.

Čísla se dál zhoršují

Už jarní prognóza Evropské komise varovala, že Bulharsko bude limit porušovat opakovaně: schodek měl činit 3,5 % v roce 2025, 4,1 % v roce 2026 a 4,3 % v roce 2027 (Evropská komise). Schválený rozpočet jde ještě dál. Čtvrtletní data Eurostatu ukazují, že nejde jen o papírový plán: v prvním čtvrtletí roku 2026 hospodařilo Bulharsko se schodkem vládních institucí 7,6 %, nejvyšším v celé EU (Eurostat).

Brusel s Bulharskem zahájil postup při nadměrném schodku, formální řízení, které se spouští po překročení tříprocentní hranice. Do 15. října 2026 musí Sofia ukázat přijatá rozpočtová opatření, nikoli jen politické sliby (Rada EU, Global Banking & Finance/Reuters). Pokud náprava nepřijde, mohou pravidla postupně vést až k pokutám. Nový rozpočtový rámec EU navíc sleduje nejen samotný schodek, ale i růst výdajů. Komisi tedy zajímá, zda vláda brzdí trajektorii utrácení, ne jen to, zda v jednom roce vylepší výsledné číslo (Evropská komise).

Dluhová krize to zatím není. Veřejný dluh Bulharska dosahuje zhruba 28,5 % HDP, což je v evropském srovnání nízká hodnota (Eurostat). Problém tedy nespočívá v tom, že by Bulharsko bylo bez peněz. Problém je v tom, že po vstupu do eurozóny schválilo rozpočtovou trajektorii, které v Bruselu lze jen těžko věřit.

Užitečné srovnání nabízí Francie. Mezinárodní měnový fond čeká, že francouzský schodek v roce 2026 dosáhne 5,2 %, zatímco veřejný dluh Francie vystoupá na 117,6 % HDP, tedy zhruba čtyřnásobek bulharského poměru (MMF, Eurostat). Jak To Brief psal už tento týden, Paříž čelí sílícímu tlaku na věrohodný plán a úspory už zasahují i do zdravotnictví (To Brief). Bulharsko ukazuje, zda Brusel dokáže rychle reagovat, když malý člen eurozóny schválí horší schodek, než čekala Komise. Francie zase prověřuje, zda stejný systém udrží tlak na velkou ekonomiku, jejíž dluh má celoevropské dopady. Ve Vídni, Berlíně, Bukurešti i Varšavě se oba případy čtou společně.

Kdo to zaplatí

Pokud bude Bulharsko hledat nápravu přes omezení výdajů, manévrovací prostor je úzký. Mzdy, sociální dávky a penze tvoří zhruba 76 % výdajů (BTA). To neznamená, že se tyto položky automaticky začnou škrtat. Znamená to, že se jim při vážné konsolidaci nelze vyhnout, pokud vláda nezvýší daně nebo neodloží investice. V domácí debatě už se jako jedna z cen objevuje zmrazení platů ve veřejném sektoru.

Kdyby Sofia místo úprav vyčkávala, náklady nezmizí, jen se přesunou. Investoři budou požadovat vyšší výnosy, tedy vyšší úrok za půjčování státu, obsluha dluhu začne ukrajovat větší část rozpočtu a příští vlády zdědí menší prostor. Bulharský ministr financí naznačil, že skutečný schodek může nakonec klesnout pod 5,7 %, pokud pozdě schválený rozpočet povede k nedokončeným kapitálovým projektům (Economic.bg). Takový výsledek by vylepšil hlavní číslo, ale ne strukturu rozpočtu. Sofia už podobný postup použila: krátkodobá čísla si pomohla jednorázovými opatřeními, například předčasně vybranou bankovní daní, za cenu menšího prostoru v dalších letech.

Nízký dluh dává Bulharsku čas, který většina evropských vlád nemá. Schválený rozpočet ale posouvá jádro příběhu od platební schopnosti k vynucování pravidel. Říjnový termín ukáže, zda členství v eurozóně znamená i rozpočtovou disciplínu, nebo jen novou měnu.