Sofia shání €3.8 billion na schodek

Bulharsko vstoupilo do eurozóny s rozpočtem, který se už předem vychyloval špatným směrem. V jarní prognóze Evropské komise dosahuje schodek, tedy rozdíl mezi veřejnými výdaji a příjmy, 3,5 % HDP v roce 2025, 4,1 % v roce 2026 a 4,3 % v roce 2027. Po celé sledované období tak zůstává nad unijním limitem 3 % HDP (prognóza pro Bulharsko, fiskální přehled Evropského parlamentu). Červnový spis je důležitý proto, že Sofie teď musí sliby spojené se vstupem do eura převést do rozpočtu, kterému uvěří investoři i unijní instituce.

Trhy reagují dřív než pokuty

K 15. červnu Evropská unie Bulharsku žádnou pokutu neuložila. Evropská komise doporučila zahájit formální řízení kvůli nadměrnému schodku, právní rozhodnutí ale musí po přípravě finančních úředníků ještě přijmout Rada EU, vyplývá z jarního balíčku Komise a červnového fiskálního přehledu Parlamentu.

Jakmile se řízení otevře, Sofie bude muset předložit plán nápravy a ukázat, že podle něj postupuje. Pokyny Rady EU popisují sled kroků poměrně přímočaře: nejprve hodnocení, poté rozhodnutí, doporučení a sankce až ve chvíli, kdy vláda opakovaně neplní dohodnutou nápravu.

Ekonomický tlak však přichází dřív než právní postih. Investoři, kteří kupují státní dluhopisy, se ptají, zda je schodek dočasný, nebo zda už je zabudovaný do mezd, penzí, dotací, obranných závazků a slabého výběru daní. Pokud usoudí, že mezera je součástí běžného fungování rozpočtu, budou za půjčení peněz požadovat vyšší úrok. Úrokové náklady pak začnou vytlačovat právě ty výdaje, které se politici snažili chránit.

Sofie musí rozpočet teprve dopsat

Stažení návrhů státního rozpočtu, rozpočtu zdravotního pojištění a rozpočtu sociálního zabezpečení na rok 2026 nechalo Bulharsko kolem přijetí eura bez uzavřeného fiskálního plánu. Podle BNR vláda návrhy stáhla po protestech proti zvýšení daní a odvodů.

Nejzřetelnějším hotovostním signálem je žádost vlády o mandát navýšit nový dluh až o 3,8 mld. EUR. Část má financovat běžný schodek, část předfinancovat výdaje z plánu obnovy a odolnosti, uvedla BTA. Parlamentní zpravodajství zároveň podle Investor.bg uvedlo, že ministerstvo financí už v období od ledna do května vyčerpalo původní limit pro emisi dluhu v roce 2026. Samo o sobě to nedokládá krizi financování. Ukazuje to ale, proč nebude stačit zapsat do rozpočtové tabulky cílový schodek.

Místa, kde bude úprava bolet, jsou poměrně jasná. Ministr financí Galab Donev v parlamentu řekl, že diskuse zahrnovaly snížení čistých výdajů o 0,5 % HDP a že mzdy, sociální dávky a penze tvoří zhruba 76 % výdajů, uvedla BTA. Škrty by dopadly na zaměstnance veřejného sektoru, penzisty, příjemce dávek a ministerstva se slabší politickou ochranou. Vyšší příjmy by domácnosti a firmy pocítily přes daně nebo přísnější výběr. Další půjčky by účet přesunuly do příštích rozpočtů v podobě dluhové služby, tedy úroků a splátek.

Pravidla vstoupila do eurozóny s Bulharskem

Bulharský případ bude sledovaný i mimo Sofii. Euroskeptické strany v Polsku nebo Itálii jej mohou použít jako jednoduché varování, že vstup do eurozóny přináší fiskální potíže. Dostupná fakta ale podporují užší závěr: přijetí eura nezrušilo rozpočtovou disciplínu.

Bulharsko se stalo 21. členem eurozóny při pevném přepočítacím kurzu 1,95583 leva za euro po schválení Radou EU v červenci 2025, jak později shrnula ECB ve svém ekonomickém bulletinu. Trajektorie schodku vzniká střetem domácích rozpočtových rozhodnutí s unijními pravidly. Změna měny test zviditelnila, ale sama mechanicky nevytvořila rozdíl mezi výdaji a příjmy.

Rumunsko ukazuje dražší podobu stejného problému důvěryhodnosti. Rumunská média uváděla schodek za rok 2025 ve výši 7,9 % HDP a projekci na rok 2026 na úrovni 6,2 %, přičemž jej popisovala jako největší deficitní případ v EU, podle Termene. Další rumunské zpravodajství podle Gândul citovalo desetiletý výnos kolem 7,3 %, tedy úrok, který investoři požadovali za půjčení peněz na deset let. Bulharsko není Rumunsko, kanál je ale stejný: pochybnost o veřejných financích se z jednacích místností přesouvá do mezd, daní, penzí, investičních plánů a úrokových účtů.

Teď jde o to, jak Sofie rozpočet upraví. Důvěryhodný plán by měl ukázat, které opravy jsou trvalé, které fungují jen jednou, kolik peněz má přijít z výběru daní a kolik z pomalejšího růstu výdajů nebo odložených investic. Měl by také oddělit půjčky na krytí schodku od půjček na předfinancování projektů podporovaných EU. Dokud taková tabulka neexistuje, zůstává hlavní otázkou, zda Sofie rozpočtové ujíždění vrací zpět, nebo ho jen přenáší do dalšího roku.