Sofie chce Alekperova mimo sankce EU

Podle bulharských médií se Sofie pokusila zabránit tomu, aby se Vagit Alekperov, bývalý šéf a akcionář Lukoilu, objevil v novém balíku unijních sankcí proti Rusku. Tvrzení zatím stojí na bulharských zdrojích a mimo zemi není ověřené. Přesto míří na slabé místo evropské sankční politiky: pokud sankce potřebují souhlas všech vlád, energetická zranitelnost jedné země se může stát omezením pro celou EU.

Pravidlo je jednoduché a silné. Podle článku 31 Smlouvy o EU vyžadují sankce v rámci společné zahraniční politiky zpravidla jednomyslnost. Jedna vláda tak může balík zdržet nebo zablokovat ještě předtím, než se stane právem. Skutečný spor se proto často odehrává dřív, než vznikne finální text: při vyjednávání o jménech, výjimkách a nákladech.

Spor před balíkem

Sankce proti jednotlivcům jsou uvedeny v seznamech připojených k unijním právním aktům, u ruského režimu například k rozhodnutí 2014/145/SZBP a nařízení 269/2014. Vláda může namítat, že důkazy jsou slabé, že by její ekonomika zaplatila příliš vysokou cenu, nebo že se obě věci překrývají.

U Alekperova je toto rozlišení důležité. Pokud Bulharsko vzneslo úzkou právní námitku, jde o jeden typ sporu. Pokud ale jako důvod k ochraně osoby napojené na Rusko použilo roli Lukoilu v bulharské ekonomice, otázka je širší: může národní energetické hrdlo ochránit jednotlivce před sankcemi, které mají platit v celé Evropě?

Maďarsko už ukázalo, kam až taková páka může sahat. Při sporu o ropné embargo Budapešť odmítala úplný zákaz a unijní lídři nakonec přijali kompromis, který vyňal ropu proudící potrubím. Tento výsledek se později promítl do šestého sankčního balíku, poté co agentura Reuters informovala o částečném zákazu ruské ropy. Vláda Viktora Orbána embargo otevřeně popisovala jako hrozbu pro maďarskou ekonomiku i ve své veřejné komunikaci.

Budapešť zároveň ukázala, že vyjednávání o jednotlivých osobách není teorie. Deník The Guardian informoval, že patriarcha Kirill byl ze sankčního seznamu odstraněn po maďarském odporu proti jeho zařazení (The Guardian). Tento precedens nedokazuje tvrzení o Alekperovovi. Vysvětluje ale, proč je dost věrohodné na to, aby stálo za pozornost.

Nejsilnější argument pro výjimky

Pro určitou volnost zranitelných států existuje vážný argument. Slovensko a Maďarsko byly na ropě dodávané potrubím závislejší než řada jiných členských zemí a Komise v sankčních otázkách a odpovědích vysvětlovala dočasné výjimky právě závislostí a dostupností alternativ. Tyto výjimky se pak propsaly do nařízení 2022/879.

To je nejsilnější obhajoba jednomyslnosti: udržuje zranitelné vlády uvnitř sankční koalice, místo aby je tlačila do otevřeného odporu. Země, která má rafinerie, dodavatelské smlouvy a voliče vystavené cenovým šokům, nebude energetické sankce brát jako abstraktní geopolitiku.

Stejné pravidlo ale odměňuje i nátlak. Pro vlády na východním křídle EU mohou opakované výjimky vypadat jako díry v bezpečnostním nástroji. Program polského předsednictví v Radě EU zasazuje tlak na Rusko do širší evropské bezpečnostní agendy, zatímco Rada EU říká, že sankce proti Rusku mají oslabit schopnost Moskvy financovat a vést válku na Ukrajině (Rada EU).

Tento rozpor je v systému zabudovaný. Jedna vláda vidí výjimku jako ochranu před domácím otřesem. Jiná v téže výjimce vidí ústupek, který oslabuje evropskou odpověď na Rusko.

Co finální text zakrývá

Veřejný záznam obvykle ukazuje hotový kompromis, ne tlak, který k němu vedl. Zachytí balík přijatý Radou EU, jména na seznamu a výjimky zapsané do práva. Jen zřídka ukáže, která vláda hrozila blokací, které jméno zmizelo nebo jaká úleva koupila souhlas.

Právě proto je bulharské tvrzení důležité, i když musí zůstat opatřené výhradou. Klíčové otázky jsou úzké: usilovala Sofie o vyřazení Alekperova, s jakým odůvodněním a hrála v argumentaci roli bulharská expozice vůči Lukoilu? Postavily se proti tomu jiné vlády, nebo téma zmizelo uvnitř větší dohody?

Dokud se tyto odpovědi neobjeví, má být tvrzení o Alekperovovi označováno jako informace z bulharských zdrojů. Širší evropský problém tolik opatrnosti nepotřebuje. Jednomyslnost v EU umožňuje, aby se slabina jedné země stala limitem pro všechny. Sankce proti Rusku jsou pak jen tak pevné, jak pevnou je chce mít nejzranitelnější hlavní město.