Sofie hledá servis pro MiGy

Z patnácti bulharských stíhaček MiG-29 bylo v poslední době letuschopných jen šest (BNR News). Právě toto číslo vysvětluje, proč bulharský premiér Rumen Radev využil summit NATO v Ankaře k jednání se zástupci WZL-2, polského státního podniku pro opravy vojenského letectva v Bydhošti (Fakti, Defence24). Sofie potřebuje udržet staré stroje ve vzduchu do chvíle, než dorazí objednané F-16 Block 70. Podle dosavadního harmonogramu to nemusí být před rokem 2030.

Bydhošťská pojistka

WZL-2 v posledních letech servisoval motory bulharských MiGů-29 a postupně si vybudoval vlastní zásobu dílů poté, co se ruské servisní kanály staly politicky nepoužitelnými (24 Chasa). Tendr na generální opravy motorů za více než 26 mil. EUR ukazuje, kolik úsilí i peněz dnes stojí vytěžit ze stárnoucích draků poslední letové hodiny (BNR News).

Pro Varšavu má dohoda také svou logiku: dává Polsku praktický důvod, proč spojenci v NATO dál potřebují jeho know-how se sovětskou technikou. Širší ambice udělat z WZL-2 regionální servisní centrum pro starší stíhačky zatím ale stojí spíše na vyjádřeních úředníků než na podepsaných kontraktech (Fakti).

Nákup stíhaček mezeru nezavře hned

Rumunsko ukazuje proč. Bukurešť převzala poslední F-16 z portugalské dodávky v roce 2020 (Lockheed Martin). V roce 2024 Spojené státy informovaly Kongres o možném prodeji 32 letounů F-35A (DSCA). Jenže letectvo je skutečně použitelné až tehdy, když má vycvičené piloty, fungující tok náhradních dílů, integrovanou výzbroj a napojení na velitelskou síť NATO. Samotný nákup letounu je začátek několikaletého procesu.

Ostřejší varování nabízí Slovensko. Po předání svých MiGů-29 Ukrajině se Bratislava při ochraně vzdušného prostoru opírala o spojenecký air policing, tedy režim, v němž se státy NATO střídají při hlídkování nad územím jiného člena aliance. Když v červenci 2026 slovenský prezident Peter Pellegrini mluvil o připravenosti dvou F-16 pro baltský air policing, představoval ji jako budoucí závazek, nikoli jako současný stav (Aktuality). NATO mezeru překrylo. Takové překrytí však doma něco stojí a zároveň prohlubuje závislost na tom, kdo je zrovna ochoten přiletět.

Náhradní díly v Sofii, rotační plán v Římě

Když člen NATO nedokáže hlídat vlastní nebe, aliance výpadek zaplní. Itálie do Rumunska v rámci posílené mise NATO pro ochranu vzdušného prostoru vyslala Eurofightery a v roce 2024 také F-35A (NATO Air Command, Aeronautica Militare). Každá rotace spotřebovává letové hodiny, čas pilotů i servisní kapacity. Problém s náhradními díly v Sofii se tak mění v problém plánování rotací v Římě, i když jej italští politici takto nepopisují.

NATO považuje air policing za stálý mírový úkol (NATO). Bulharsko přitom leží v černomořském prostoru vedle Rumunska, Turecka a Ukrajiny, kde ruský tlak zvýšil význam vzdušného dohledu (DefenseRomania).

Řetězec odpovědnosti je v tomto případě výmluvný. O kontraktu s WZL-2 rozhoduje bulharská vláda. Podnik vlastní polský stát. NATO do samotné servisní dohody nevstupuje, ale případné selhání nese prostřednictvím dalších rotací zemí, jako je Itálie. Evropa plánuje obrannou integraci v dlouhých horizontech; mezery v připravenosti zatím řeší ten, kdo má dnes díly. Bulharská média dosud neukázala podepsanou dlouhodobou smlouvu mezi Sofií a Bydhoští (24 Chasa). Dokud bulharské F-16 nebudou bojově připravené, o slabých místech nad Černým mořem budou rozhodovat plánovači sil NATO, ne závěrečná prohlášení ze summitů.