SoftBank sází na francouzskou AI

Japonský SoftBank na summitu Choose France ve Versailles oznámil záměr nalít do datových center pro umělou inteligenci na severu Francie 75 mld. EUR. Pokud se plán naplní, půjde o největší samostatnou dohodu o infrastruktuře pro AI v Evropě. Pro srovnání: všech devět summitů Choose France dohromady přilákalo od roku 2018 87 mld. EUR. Samotný slib je ale teprve začátek; otázkou zůstává, zda ho Masayoshi Son dokáže proměnit ve skutečné investice.

Co ve skutečnosti znamená 5 gigawattů

Jádrem dohody je 5 gigawattů kapacity datových center. Pět gigawattů v nepřetržitém provozu zhruba odpovídá polovině špičkové spotřeby elektřiny v Belgii. V tomto případě by celá kapacita sloužila trénování a provozu modelů umělé inteligence.

Francie má dnes instalovanou kapacitu datových center jen 1,5 GW. SoftBank by ji tedy více než zčtyřnásobil. První fáze v hodnotě 45 mld. EUR má do roku 2031 přinést 3,1 GW na třech lokalitách na severu Francie: v Dunkerku, Bosquelu a Bouchainu, kde EDF mění odstavenou tepelnou elektrárnu na areál pro datové centrum. Schneider Electric má v přístavu v Dunkerku postavit robotizovanou továrnu, která bude místně vyrábět napájecí moduly.

Datová centra pro AI spotřebovávají obrovské množství elektřiny a Francie má výhodu, kterou většina evropských sousedů nemá: desítky jaderných reaktorů, tedy stabilní výkon nezávislý na počasí. Zakladatel SoftBank Masayoshi Son to řekl přímo: „Skutečnost, že země je výrobcem a vývozcem energie, je pro investice do infrastruktury umělé inteligence naprosto zásadní.“

Irsko ukazuje, co se stane bez takové výhody. Irská datová centra dnes spotřebují 22 % národní elektřiny, tedy více než všechny městské domácnosti dohromady, a nové připojování k síti je zmrazené do roku 2028. V nejžádanějších evropských lokalitách pro datová centra se čekací lhůty protahují na 7 až 13 let. Energetická politika se tím stává politikou umělé inteligence.

Muž, který prodělal na WeWorku a prodal Nvidii

Záznam SoftBank dělá z francouzského plánu sázku s výrazným rizikem. Vision Fund prodělal 32 mld. dolarů po investici do WeWorku, jehož ocenění na 47 mld. dolarů se zhroutilo ještě před vstupem firmy na burzu. SoftBank také kdysi držel 4,9 % Nvidie při ceně 4 dolary za akcii, ale celý podíl v roce 2019 prodal, aby pokryl ztráty. Dnes by měl tento balík hodnotu zhruba 40 mld. dolarů.

Son se vrátil díky jedné mimořádně velké sázce. SoftBank investoval do OpenAI přes 30 mld. dolarů a ve fiskálním roce 2026 vykázal Vision Fund zisk 46 mld. dolarů, z toho 92 % souviselo s rostoucím oceněním OpenAI. Agentura S&P snížila výhled ratingu SoftBank na negativní a varovala, že taková koncentrace může oslabit finanční flexibilitu firmy. Pokud ocenění OpenAI klesne, kapitál za francouzskými datovými centry se ztenčí.

Do stejného vzorce zapadá i Sonova historie velkých slibů. V roce 2016 slíbil nastupující Trumpově administrativě investice v řádu desítek miliard dolarů ve Spojených státech, vedené přes Vision Fund ještě před jeho pádem. Tentokrát je jazyk opatrnější: „až“ 75 mld. EUR, „závazek rozvíjet“ a druhá fáze zatím bez lokalit i časového plánu.

Zárodek investice proti globálním závodům

Dohoda ukazuje strukturální evropskou slabinu. Německo, největší ekonomika kontinentu, odpovědělo na závod ve výstavbě infrastruktury pro AI programem za 125 mil. EUR pro špičkové laboratoře umělé inteligence přes inovační agenturu SPRIND. Jen první fáze SoftBank je 360krát větší.

V globálním měřítku je rozdíl ještě zřetelnější. Čtyři největší americké technologické firmy plánují jen v roce 2026 utratit za infrastrukturu pro AI dohromady 650 mld. EUR. Pětiletý závazek SoftBank odpovídá zhruba 11 % ročních výdajů amerických technologických obrů.

Francie sází na to, že jí jaderný základní výkon, tedy nepřetržitá elektřina nezávislá na počasí, zrychlené povolování a státem podpořené pozemky dají výhodu, kterou sousedé nemohou snadno napodobit. Energetická logika drží pohromadě. Finanční logika závisí na tom, zda Son zůstane solventní, OpenAI si udrží vysoké ocenění a připojení k síti dorazí včas. V Evropě se právě poslední podmínka láme nejčastěji.