SoftBankův slib zakrývá francouzský útlum

Devátý summit Choose France skončil příslibem SoftBanku investovat „až“ 75 mld. EUR do datových center pro umělou inteligenci. Celkový objem oznámených investic se tím od roku 2018 dostal přes hranici 100 mld. EUR. O dva dny dříve zveřejnil francouzský statistický úřad méně efektní údaj: HDP se v prvním čtvrtletí roku 2026 snížil o -0,1 %, poprvé od poloviny roku 2020. Země, která v Evropě vede v investičních příslibech, ekonomicky klesá.

U těchto příslibů přitom neexistuje veřejná kontrolní tabulka. Po devíti summitech a více než 230 oznámených projektech vláda nikdy nezveřejnila systematický přehled, kolik z nich se skutečně postavilo. Některé ano. Kolik přesně, to nikdo neví.

Čísla, která spolu nesedí

V roce 2025 přišla Francie čistě o 20 000 pracovních míst v průmyslu. Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP klesl z 10 % v roce 2017 na 9,5 % v roce 2025. Nezaměstnanost se vrátila na 8,1 %. Olivier Lluansi, bývalý průmyslový poradce Elysejského paláce, to popisuje bez obalu: za Macronova prezidentství vznikalo v průmyslu v průměru 15 000 míst ročně, zatímco pro skutečnou reindustrializaci by jich bylo potřeba zhruba 70 000.

Stejný směr ukazuje i EY European Attractiveness Survey. Skutečných projektů přímých zahraničních investic, tedy provozů, které zahraniční firmy opravdu stavějí, ve Francii ubylo z 1 194 v roce 2023 na 852 v roce 2025. Za dva roky jde o pokles o 29 %. Francie zůstává v Evropě první, ale zásobník projektů se tenčí. Méně obchodů, větší titulky.

75 miliard od SoftBanku: drobné písmo rozhoduje

Příslib SoftBanku ve výši „až“ 75 mld. EUR je strop, ne závazek. První fáze, tedy 45 mld. EUR na kapacitu datových center 3,1 GW do roku 2031, má uvedené lokality i partnery včetně státní energetické společnosti EDF. Druhá fáze za dalších 30 mld. EUR nemá časový plán ani zveřejněný způsob financování.

Agentura S&P hodnotí SoftBank známkou BB+ s negativním výhledem, tedy pod investičním stupněm. Firma má čistý dluh zhruba 123 mld. USD a do konce roku 2026 ji čeká refinancování dluhu za 50 mld. USD. Její rozvaha se výrazně opírá o účetní zisky z podílu v OpenAI v hodnotě 64,6 mld. USD; jde však o soukromou firmu, takže tento podíl nelze snadno prodat. Analytici tomu říkají „starý scénář“: v roce 2016 slíbil šéf SoftBanku Masayoshi Son po boku Donalda Trumpa investovat 50 mld. USD ve Spojených státech. Velká část peněz nakonec skončila ve WeWorku, který se zhroutil.

SoftBank teď zároveň slibuje 100 mld. USD ve Spojených státech a 75 mld. EUR ve Francii. Z téže rozvahy.

Kdo získává, kdo platí

Francie má v této soutěži skutečnou výhodu: jadernou energetiku. Jejích 57 reaktorů vyrábí levnou elektřinu dostupnou nepřetržitě, velkoobchodně zhruba za 73 USD/MWh proti 100 USD/MWh v Německu. Pro datová centra umělé inteligence, která potřebují stabilní odběr, je to důležitější než levná, ale přerušovaná solární elektřina ve Španělsku. Francie nyní velkým průmyslovým odběratelům nabízí dlouhodobé kontrakty navázané na výrobní náklady EDF, nikoli na ceny na velkoobchodním trhu. Bruegel, bruselský think tank, tyto dohody označil za evropskou „průmyslovou politiku pod radarem“.

Datová centra však vytvářejí málo trvalých pracovních míst. Výzkum Brookings Institution ukazuje, že typické velké zařízení po dokončení stavby zaměstnává 50 až 400 lidí. Výstavba je pracovně náročná, provoz už ne. Za peníze, o nichž SoftBank mluví, by klasická továrna vytvořila podstatně více dlouhodobých míst.

Spotřeba energie je reálná. Celý plán SoftBanku by ročně spotřeboval zhruba 45 až 50 TWh, tedy asi 10 % celkové výroby elektřiny ve Francii. Zda severní přenosová síť zvládne do roku 2031 absorbovat novou zátěž 3,1 GW, veřejně nevysvětlil ani RTE, provozovatel sítě, ani EDF.

Co zůstává nejisté

Některé projekty se uskuteční. Orano-XTC v květnu 2026 zahájil výstavbu závodu na bateriové materiály u Dunkerku, tři roky po oznámení na Choose France. Jiné projekty tiše mizí. Největší evropský bateriový podnik ve Francii, ACC, musel do vlastní továrny přivést čínské techniky, aby ji udržel v chodu.

Pro Evropu je podstatné, zda tento model velkých příslibů, zvýhodněných cen energie, omezené tvorby pracovních míst a slabé veřejné kontroly představuje průmyslovou strategii, nebo komunikační strategii. Dokud Francie nezveřejní, kolik oznámených projektů se mění ve skutečné investice, zbytku Evropy nezbývá než počítat tiskové zprávy.