Španělsko chce AI gigafactory

Evropa umí psát pravidla pro umělou inteligenci. Pokud ale výpočetní kapacita leží na jiném kontinentu, rozhodující páka zůstává jinde. Španělsko se teď snaží tuto nerovnováhu změnit jedním z nejkonkrétnějších evropských projektů: nikoli novou regulací, ale stavbou, kabely a elektřinou.

Továrna na výpočty

Běžné datové centrum si lze představit jako nákupní galerii: vedle sebe v něm běží tisíce samostatných úloh, od firemních databází po streamování videa. AI gigafactory se víc podobá automobilové lince. Desítky tisíc specializovaných čipů jsou propojené tak, aby společně pracovaly na jednom obrovském výpočtu, třeba při trénování systému, který rozumí jazyku nebo rozpoznává lékařské snímky. Úložiště, chlazení i síťová infrastruktura musejí být navržené tak, aby čipy nečekaly nečinně na data (Hammerspace, Schneider Electric).

Evropská unie chce financovat až pět takových gigafactories v Evropě. Každá má pojmout zhruba 100 000 pokročilých AI čipů (Data Center Dynamics). Výzva k podávání nabídek se otevírá tento měsíc a rozhodnutí se čeká do konce roku 2026 (elDiario.es). Španělsko se hlásí s projektem soustředěným kolem Móra la Nova, malého města v provincii Tarragona, a s druhou lokalitou poblíž Madridu (Europa Press).

Proč v tom chce mít stát podíl

Vlastnická struktura ukazuje, o jaký typ projektu jde. Státní investiční nástroj by měl držet zhruba 48 %, zatímco Telefónica, stavební skupina ACS a banka Santander by měly po přibližně 16 %. Kvantově-výpočetní firma Multiverse Computing by získala 4 % (La Vanguardia, 20minutos). Madrid tím dává najevo, že projekt chápe jako strategickou infrastrukturu, ne jen další soukromý cloudový areál. Účast stavební firmy a banky zároveň připomíná, že nejde pouze o technologii, ale také o financování a fyzickou výstavbu.

U peněz je potřeba držet se přesných čísel. Dosud rozpoznatelné veřejné závazky dosahují asi 1 mld. EUR. Jde o kombinaci prostředků španělského státu a příspěvku do společného evropského programu pro superpočítače (esmartcity). Často citovaných 5 mld. EUR označuje celkovou zamýšlenou investici v případě úspěchu nabídky, nikoli peníze, které už leží na stole (elDiario.es).

Skutečným úzkým hrdlem je elektřina

AI gigafactory je průmyslový provoz, který potřebuje pozemky, výkon v síti a vodu. Při měřítku 100 000 čipů se samotná poptávka po elektřině dostává na úroveň menšího města. Místní rozvodna v Móra la Nova dnes dodává 50 MW a do roku 2030 se počítá s rozšířením směrem ke 125 MW (20minutos).

Irsko ukazuje, co se stane, když plánování sítě za datovými centry zaostane. Jejich spotřeba tam narostla natolik, že regulátor dnes každé nové připojení posuzuje podle místní kapacity a zátěže celé soustavy (CRU). Španělsko proto potřebuje mít připravené posílení přenosové soustavy, kapacitu rozvoden i dohody o omezení nebo přesunu spotřeby ve chvílích, kdy je síť pod tlakem. A to dřív, než dorazí čipy.

Kdo se k výpočetní kapacitě dostane

Nejjasnější odpověď na otázku, proč se do takového projektu pouštět, nabízí paralelní portugalská nabídka. Kapacita gigafactory by podle ní měla být otevřená malým firmám, startupům, výzkumníkům i veřejným službám (Government of Portugal). Nemocnice, která dolaďuje lékařský model, nebo univerzita trénující jazykový systém by tak mohly využít evropský výpočetní výkon, aniž by citlivá data pacientů musela putovat přes mimoevropský cloud.

Francie ukazuje příslib i limit tohoto přístupu. Na summitu Choose France přilákala přísliby zahraničních investic do AI za 93 mld. EUR, mimo jiné díky nabídce elektřiny z jaderných zdrojů (Le Monde). Nové datové centrum firmy Mistral AI u Paříže běží na 13 800 čipech Nvidia, tedy na čipech navržených ve Spojených státech (Le Nouvel Economiste). Evropa může rozhodovat, kde AI poběží, kdo se k výpočetní kapacitě dostane a jaká pravidla budou platit pro data. Plná nezávislost na amerických čipech je ale stále daleko (EU AI Policy Monitor).

Španělsko zatím nic nevyhrálo. Pokud uspěje, provoz by mohl začít kolem konce roku 2028 (La Vanguardia). Velká část evropských peněz na AI navíc dál existuje hlavně jako programy a finanční nástroje, ne jako stroje, na nichž si výzkumníci mohou rezervovat výpočetní čas (Thorsten Meyer AI). Rozhodující zkouškou bude, zda se v Móra la Nova podaří včas postavit rozvodnu, připojení k síti i chlazení. Suverenita v umělé inteligenci se totiž nakonec opírá méně o to, kdo píše pravidla, a víc o to, kdo zvládne nalít beton.