Španělsko přebírá letiště Gibraltaru

Dne 15. července přestal plot z pletiva mezi Španělskem a Gibraltarem fungovat jako hraniční kontrola. Zhruba 15 000 lidí, převážně španělských pracovníků dojíždějících do Gibraltaru, už při přechodu neprochází rutinní pasovou kontrolou (Reuters, RTÉ). Hranice tím nezmizela. Jen se přesunula: španělští policisté nyní provádějí schengenské vstupní kontroly, tedy kontroly vstupu do evropského prostoru bez vnitřních pasových kontrol, na gibraltarském letišti a v přístavu. Samotné území zůstává britské.

Právě v tom spočívá hlavní dohoda smlouvy podepsané 14. července v Bruselu. Španělsko získalo kontrolu nad praktickým fungováním vnější hranice Gibraltaru. Gibraltar si ponechal status britského zámořského území. Cenou je přijetí unijních pravidel pro zboží a španělských kontrol přímo na vlastním území.

Co kdo získal

Španělský zisk je především provozní. Španělští policisté provádějí schengenské kontroly na letišti a v přístavu. Španělské úřady mají „poslední slovo“ u povolení k pobytu a Madrid přebírá celní dohled nad zbožím vstupujícím na území Gibraltaru (španělské ministerstvo zahraničí, El Constitucional). V praxi tak Španělsko rozhoduje, kdo přes Gibraltar vstoupí do schengenského prostoru a jaké zboží se přes něj dostane dovnitř.

Gibraltarský zástupce hlavního ministra Joseph Garcia v parlamentu řekl, že hranice „z hlediska suverenity zůstává přesně tam, kde byla“ (vláda Gibraltaru). Formálně má pravdu: britská suverenita se nemění. Gibraltar ale přijal novou spotřební daň odpovídající DPH, která začne na 15 procentech a během tří let má vzrůst k 17 procentům, a také sladění pravidel pro zboží s EU (BBC, La Voz de Galicia). Gibraltarský finanční model přitom stál na tom, že si mimo unijní rámce určoval vlastní firemní i spotřební daně. Přímé daně zůstávají pod místní kontrolou. Nepřímé daně a pravidla pro zboží se nově přibližují unijnímu režimu.

Evropská unie smlouvu pojala jako výlučně unijní dohodu. Stačí jí proto souhlas velvyslanců členských států, nikoli samostatná ratifikace ve všech 27 národních parlamentech (Gibraltar Chronicle). Méně míst, kde by šlo dohodu zablokovat, znamenalo rychlejší zavedení.

Co se změnilo na přechodu

Pro španělské pendleři je změna okamžitá. Obyvatelé Gibraltaru přecházejí s rezidenčními kartami, španělští občané používají občanské průkazy (Reuters). Cestující přijíždějící ze zemí mimo Schengen, včetně Británie, dál čekají pasové kontroly jak gibraltarských, tak španělských úředníků na letišti a v přístavu (BBC).

Bezpečnostní hranice dnes leží spíše v kamerách, databázích a letištních kontrolách než u starého plotu. Podle dostupných zpráv vzniká poblíž ranveje nové vysoce zabezpečené oplocení, systém rozpoznávání obličejů napojený na seznamy hledaných osob a automatické čtečky registračních značek v hraniční zóně (ETIAS). Kdo tyto systémy provozuje, kdo je kontroluje a jak se lze bránit proti jejich zneužití, zůstává bez zveřejněných odpovědí.

Proč srovnání se Severním Irskem nesedí

Smlouva uzavírá jeden z posledních nevyřešených hraničních sporů po odchodu Spojeného království z EU. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil hraniční oblast ve chvíli, kdy pracovníci odstraňovali staré oplocení; hlavní ministr Fabian Picardo dohodu popsal jako odstranění fyzických bariér při zachování „klíčů od vlastních gibraltarských dveří“ (BSS/AFP).

Nabízí se označit Gibraltar za model pro Severní Irsko, kde Windsorský rámec řídí obchod se zbožím mezi Británií a EU, ale politické tření nezmizelo. Tady se analogie rychle rozpadá. Gibraltar je malé území s jedním pozemním přechodem, jedním letištěm a jedním přístavem. Přesun hraniční kontroly je tam zvládnutelná operace. Severní Irsko má dlouhou pozemní hranici zasazenou do mírového uspořádání a problém regulačních rozdílů, který jednoduché celní sladění nevyřeší. Akademická analýza ukazuje, že čím větší je regulační vzdálenost mezi Británií a EU, tím složitější je obchodní hranice mezi Velkou Británií a Severním Irskem (UK in a Changing Europe).

Gibraltar ukazuje něco užšího, ale podstatného: Evropská unie a Británie dokážou politicky citlivou hranici zbavit každodenního tření, pokud všechny strany přijmou řešení šité na míru. Dohoda ulehčuje přechod tím, že přesouvá výkon státní moci na méně viditelná místa. Zveřejněný protokol zatím nepopisuje řídicí struktury na nových kontrolních stanovištích, postup při žádostech o azyl ani záruky pro biometrický dohled, který se zavádí. Gibraltarská vláda, Madrid i Evropská komise by tyto odpovědi měly dodat dřív, než se prozatímní režim změní v konečný.