Španělsko čeká na verdikt o 22,9 mld. EUR

O tom, kolik z posledních peněz EU na obnovu po pandemii Španělsko dostane, rozhodne Evropská komise. Madrid 30. září podal závěrečnou žádost o platbu a za 148 reforem a investičních cílů, které podle něj splnil, požaduje 25,861 mld. EUR (EFE, El Mundo). Brusel musí posoudit, na jakou částku má Španělsko nárok, a všechny platby dokončit do 31. prosince (Evropská komise).

Peníze pocházejí z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), fondu EU zřízeného po pandemii a financovaného společným zadlužením na trzích. Část podpory tvoří granty, které se nevracejí, část úvěry, jež stát splatit musí. Z částky, o kterou Španělsko žádá, připadá 21,463 mld. EUR na granty a 4,398 mld. EUR na úvěry (El Mundo).

Část peněz Brusel Madridu vyplatil předem už na začátku programu a nyní ji od žádosti odečítá. Španělsko tak může získat 22,877 mld. EUR nových peněz (EFE, La Vanguardia).

Jak Brusel posuzuje nárok Španělska

RRF neproplácí faktury. Každý národní plán stanoví milníky, například přijetí zákona, a cíle, třeba počet postavených bytů. Evropská komise vyplatí peníze, až když uzná, že země tyto závazky uspokojivě splnila. Posouzení žádosti obvykle trvá zhruba dva měsíce a její úředníci před povolením platby kontrolují předložené doklady (Evropská komise).

Nesplnění některého bodu nemusí znamenat zamítnutí celé žádosti. Komise může pozastavit jen částku navázanou na nesplněný závazek a pravidla dávají státu až šest měsíců na nápravu, než se tato částka trvale odečte (nařízení o RRF). U poslední žádosti však platí přísnější časový limit. Všechny platby musí být dokončeny do konce prosince. Podle nejjednoduššího výkladu proto rozhoduje tento termín a Madrid bude mít na odstranění případných nedostatků mnohem méně času než šest měsíců, které dostával u předchozích žádostí.

Španělsko už tento postup zažilo. Komise mu 11. srpna vyplatila přibližně 6,23 mld. EUR, včetně 265 mil. EUR zadržených z dřívější žádosti. Tyto peníze uvolnila poté, co Madrid odstranil nedostatky (Evropská komise).

Nová sporná otázka zůstává otevřená. Španělský Kongres poslanců 16. září odmítl vládní dekret o transparentnosti lobbingu, tedy reformu slíbenou v plánu, poměrem 179 ku 155 hlasům (20minutos). Ministr López podle Demócrata varoval, že kvůli tomu Španělsko přijde o 260 mil. EUR. O hlasování jsme psali už tehdy (To Brief). Na rozdíl od srpnového zadržení peněz zatím není jasné, zda k této ztrátě skutečně dojde. Komise nezveřejnila žádné rozhodnutí, které by odpočet potvrdilo.

Většinu nevyužitých peněz tvoří úvěry

Španělský plán obnovy se od původního schválení výrazně zmenšil; téměř celý rozdíl tvoří úvěry, které se Madrid rozhodl nečerpat. Jejich dostupný objem klesl z 83,16 mld. EUR na zhruba 21,5 mld. EUR (El País). Ministr hospodářství Carlos Cuerpo tvrdí, že Španělsko si může na dluhopisových trzích půjčovat za podmínek blízkých těm unijním, a z evropských úvěrů proto mnoho nezíská.

Při hodnocení toho, jak Španělsko s penězi naložilo, je důležité rozlišovat mezi nevyčerpaným úvěrem a ztrátou. Úvěr by stát musel splatit i s úroky. Pokud finance potřebuje, může si je půjčit na trzích a vyměnit tak jeden závazek za druhý. Skutečným nákladem je rozdíl mezi úrokem z úvěru EU a sazbou, za kterou si půjčuje Španělsko.

Další možný náklad mohou pocítit firmy, které mohly využít levné dlouhodobé úvěry z veřejných programů financovaných těmito půjčkami. Nyní se mohou muset obrátit na banky, kde pro ně budou podmínky méně výhodné. Není doloženo, kolika podniků se to týká ani o kolik více by zaplatily.

Nevyplacený grant je jiný případ. Španělsko by tyto peníze nevracelo; pokud cíl nesplní, jednoduše je nedostane.

Dosavadní údaje ukazují, že menší plán Španělska odráží hlavně rozhodnutí méně si půjčovat, nikoli trest za nesplněné reformy. Komise však o závěrečné žádosti dosud nerozhodla. Většinu zbývajících peněz tvoří granty, a jejich vyplacení proto závisí na tom, zda Brusel před prosincovým termínem uzná důkazy, které Madrid předložil.