Španělsko žádá Frontex pro Ceutu

Španělsko 28. srpna formálně požádalo evropské agentury o pomoc se zpracováním migračního náporu v Ceutě. Ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska chce od Bruselu tři věci: příslušníky Frontexu pro práci na hranici, zpravodajské informace Europolu o převaděčských sítích a pomoc Agentury EU pro azyl při azylových pohovorech (RTVE, eldiario.es).

Žádost přišla měsíc poté, co z Maroka do španělské enklávy přešlo zhruba 72 000 lidí (El Español). Tisíce z nich v Ceutě zůstávají. Přeplněné podmínky tam vedly k násilí, blokovanému přístupu k jídlu i případům sexuálních útoků, které se týkaly nezletilých, jak jsme psali dříve. Madrid krizi několik týdnů řešil jako národní záležitost, zatímco Brusel nabízel pomoc, kterou Španělsko nepřijímalo. Tato fáze skončila. Evropská komise už pomoc pouze nenabízí, ale připravuje vyslání lidí a nástrojů. Eurokomisař pro migraci Magnus Brunner 29. srpna potvrdil, že Komise na odpovědi už pracuje (Notimérica, Morocco World News).

Co Španělsko chce od jednotlivých agentur

Španělská žádost je poměrně konkrétní. Od Frontexu, tedy unijní agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, chce Madrid deset příslušníků stálého sboru, kteří mají urychlit třídění lidí: jejich identifikaci a zařazení podle právního postavení v Ceutě. Španělsko zároveň požádalo o prodloužení operace Minerva, která v hlavní cestovní sezoně pokrývá přístavy v Gibraltarském průlivu a podle plánu měla skončit 2. září. Madrid chce také satelitní snímky systému EUROSUR v okolí marocké hranice a ponechání hlídkové lodi Guardia Civil v režimu Frontexu do roku 2027 (RTVE, El Español).

Od Agentury EU pro azyl (EUAA), která členským státům pomáhá s vedením azylových řízení, Španělsko žádá podporu při pohovorech a tlumočníky. Protože v Ceutě chybí fyzický prostor, Madrid uvedl, že část této práce by šlo dělat na dálku (Morocco World News). Od Europolu, tedy agentury EU pro policejní spolupráci, chce Španělsko pokračování zpravodajské práce proti převaděčským sítím (Heraldo). Madrid také Bruselu připomněl, že už 24. srpna požádal o více než 32 mil. EUR z mimořádných migračních fondů a čeká na rychlé rozhodnutí (El Español).

Více lidí, stejná odpovědnost

Žádná z těchto žádostí nepřevádí právní odpovědnost z Madridu na Brusel. Podle unijního práva pracují Frontex, Europol i EUAA pod pravomocí hostitelského státu (nařízení o Frontexu, nařízení o EUAA). O tom, kdo může požádat o azyl, kdo bude zajištěn a kdo má být vrácen, dál rozhoduje Španělsko. Frontex může po platném španělském rozhodnutí přidat kapacity pro návraty, včetně letadel a dokumentačních kanálů, nemůže však sám rozhodnout, že konkrétní člověk má být vyhoštěn (návratová směrnice).

Pořadí kroků je podstatné: každého člověka je třeba identifikovat, posoudit věk a zranitelnost, ověřit potřebu ochrany, dokončit případné azylové řízení a teprve potom organizovat návrat. Unijní agentury mohou každou část tohoto řetězce zrychlit. Nemohou ji přeskočit. Závěry evropského ombudsmana k práci EUAA v řeckých hotspotech připomínají, že i podpůrné pohovory ovlivňují výsledek, pokud se při nich přehlédne zranitelnost žadatelů (Evropský veřejný ochránce práv).

Největší omezení neleží v Bruselu. Návraty závisejí na tom, zda Maroko vydá cestovní doklady, přijme zpětné převzetí a bude spolupracovat na bezpečném předání. To žádná unijní agentura vyřešit neumí. Deset dalších příslušníků Frontexu může zkrátit frontu na zpracování případů. Pokud ale Maroko nebude spolupracovat, vznikne jen delší seznam návratových rozhodnutí, která nelze vykonat.

Schengenská politika bez sekundárního pohybu

Několik unijních vlád zasadilo Ceutu do svých domácích migračních debat dřív, než se objevily důkazy, že se lidé z enklávy přesouvají dál na sever. Španělské ministerstvo zahraničí uvedlo, že nikdo z těch, kdo vstoupili nelegálně, neopustil Ceutu směrem na pevninské Španělsko (španělské ministerstvo zahraničí). Totéž uvedla Evropská komise (Euronews).

Itálie přesto zavedla dočasné schengenské kontroly u příjezdů ze Španělska (Sky TG24), dánská premiérka navrhla, aby EU zvážila pozastavení schengenské spolupráce se Španělskem (Berlingske), a Francie posílila svou hranici se Španělskem v rámci režimu vnitřních kontrol, který běží už od roku 2015 (Public Sénat). Každá z těchto vlád reagovala spíš na politický instinkt než na doložený přesah krize za hranice Ceuty.

Španělsko žádá Brusel o kapacitu, ne o převzetí suverénního rozhodování na hranici. Brunner může rozhodnout, jak rychle EU pomoc pošle. Nemůže odstranit právní kroky ani marockou spolupráci, kvůli nimž Ceuta zůstává v patové situaci.