Stellantis v Evropě škrtá 800,000 aut

Europe’s industrial legacy shrinks as production targets and engineering investments shift elsewhere.
Kompozice obrazu · tobriefStellantis, čtvrtý největší výrobce aut na světě a vlastník značek Fiat, Peugeot, Opel a Jeep, tento týden představil pětiletý investiční plán za 60 mld. EUR. Zhruba 41 mld. USD, tedy asi 60 % značkových investic, má směřovat do Severní Ameriky. V Evropě se výrobní kapacita sníží o více než 800 000 vozů ročně. Část továren, které zůstanou v provozu, se zároveň mění na montážní linky pro vozy vyvinuté v Číně.
Zisková mezera, která mění směr investic
V Severní Americe si Stellantis stanovuje cíl provozní marže 8–10 %, zatímco v Evropě jen 3–5 %. Energie ve Spojených státech stojí přibližně polovinu toho, co v Evropě. Americká cla ve výši 25 % na dovážená auta navíc znamenají, že kdo chce prodávat na tamním trhu, musí vyrábět místně. Tato logika přežila i loňské zářijové zrušení spotřebitelské daňové úlevy 7 500 dolarů na elektromobily. Nejde tedy hlavně o dotace, ale o nákladový rozdíl, který samotné pobídky nevyrovnají.
V Evropě se koncern stahuje. Do roku 2030 chce zvýšit využití továren, tedy podíl skutečně obsazené výrobní kapacity, ze 60 % na 80 %. V praxi to znamená méně linek, méně směn a méně pracovníků, i kdyby se formálně nezavřel jediný závod. Šéf koncernu Antonio Filosa slíbil, že továrny zavírat nebude, jenže tento příslib platí pouze pro rok 2026.
Čínští partneři dovnitř, evropský vývoj ven
O tom, kam se evropská výroba posouvá, vypovídá hlavně to, čím se uvolněné kapacity zaplní. V Madridu přešlo vlastnictví továrny na Leapmotor, čínského partnera Stellantisu v elektromobilitě. V Zaragoze bude Leapmotor od roku 2028 vyrábět elektrické SUV se znakem Opelu. V Rennes má společný podnik s Dongfengem montovat prémiové elektromobily Voyah vedle Citroënů. Evropští pracovníci tak budou v tradičních evropských továrnách stavět auta navržená v Číně.
Opel, nejzavedenější německá masová značka, byl zařazen mezi „regionální“ značky. Ty mají dostat jen 30 % značkových investic, zatímco čtyři „globální“ značky, tedy Jeep, Ram, Peugeot a Fiat, si rozdělí 70 %. Plán zároveň mlčí o bateriích. Konsorcium ACC v únoru odložilo plánované gigafactory v Německu a Itálii. Přestože Stellantis do roku 2030 počítá s 29 bateriovými elektromobily, u nejhodnotnější součástky každého z nich bude záviset na asijských dodavatelích.
Kdo ponese náklady
Nejtvrdší dopad má plán v Itálii. Tamní závody Stellantisu běžely na 23 % kapacity; továrna v Cassinu byla v prvním čtvrtletí v provozu jen 19 dní. Odborový svaz kovoprůmyslu Fiom uvádí, že od roku 2020 zaniklo 12 265 pracovních míst. Itálie je zároveň jedinou velkou zemí EU bez jediné bateriové továrny.
Francie řeší jiný problém. Závod v Poissy u Paříže má po roce 2028 přestat montovat auta, což z jeho 1 900 pracovních míst zruší zhruba 900. Za běžných okolností by vláda mohla sáhnout k dotacím a pobídkám, aby výrobu udržela doma. Ratingová agentura S&P ale snížila hodnocení francouzského státního dluhu na A+, což zdražuje vládní financování. Paříži tak ubývá rozpočtový prostor pro průmyslový spor této velikosti.
Polsko přijde o 740 míst v Tychách a 500 v Gliwicích, v samotném plánu však ani nebylo jmenováno. Německá vláda, odbory IG Metall i automobilová lobby VDA zatím k ponížení Opelu mlčí. Lépe z toho vycházejí Španělsko a Portugalsko: v Mangualde se už montuje osm elektrických modelů podpořených 119 mil. EUR z unijního fondu obnovy. I tam však vítězství znamená spíše roli montovny než centra vývoje.
Problém přesahuje Stellantis
Investoři příběhu o obratu zatím nevěří. Akcie Stellantisu v den oznámení klesly zhruba o 5 %. Ze 107 plánovaných modelových novinek jich 39 připadá na spalovací vozy nebo mild hybridy, což je tichá sázka na to, že unijní zákaz prodeje nových benzinových a dieselových aut od roku 2035 nemusí v plné podobě nikdy dorazit.
Stellantis přitom není výjimka. Bosch, ZF a Continental, tři největší evropští automobiloví dodavatelé, během posledního roku oznámily rozsáhlé propouštění. Z evropské mapy tak nemizí jen výrobní kapacity jednoho koncernu. Mizí část průmyslové základny, která zaměstnávala celou generaci evropských pracovníků.
How was this article?
Help us get better
Help us get better
Details about this article
- Model:
- claude-opus-4-6
- Generated:
- 5/23/2026, 3:45:55 AM
- Pipeline run:
- eu_pipeline_20260523_015006
- Watermark:
- SynthID (Google's invisible watermark)
- Human review:
- None before publication