Sulyok podepsal konec svého mandátu

Tamás Sulyok vyhlásil ústavní novelu, která ukončuje jeho vlastní prezidentský mandát. Maďarský parlament změnu schválil poměrem 139 hlasů ku 6 a Sulyok připojil podpis pod dokument, podle něhož přijde o úřad den poté, co novela vstoupí v platnost (Telex, Euractiv). Právně postup obstál. Politicky jde o mimořádný krok. Evropa teď musí posoudit, zda premiér Péter Magyar obnovuje brzdy a protiváhy, nebo jen zavádí jinou podobu vlády ústavní většiny.

Nástroj a jeho autor

Maďarského prezidenta nevolí občané, ale parlament. Síla prezidentského úřadu proto závisí na parlamentní matematice. Magyarova strana TISZA má ústavní většinu, takže výsledek nebyl sporný. Právě proto je podstatná otázka precedentu.

Novela neodstraňuje jen jednoho člověka. Zároveň posílá do důchodu soudce Ústavního soudu starší 70 let, čímž uvolňuje místa obsazená za éry Viktora Orbána (G4Media). Před hlasováním dal Magyar Sulyokovi ultimátum: buď novelu podepíše, nebo bude čelit formálnímu řízení o odvolání (TVN24).

Sulyok označil změnu za „bezprecedentní a ostudnou“, přesto ji podepsal. Vysvětlil to tím, že ústavní akt přijatý řádným legislativním postupem mu nedává právní základ k odmítnutí (Denník N). Mohl se obrátit na Ústavní soud, ale jen kvůli přezkumu procedury. Věcný přezkum ústavních novel zrušila už v roce 2013 Orbánova vláda (Telex).

Ironie je zabudovaná přímo v mechanismu: Magyar rozebírá Orbánův institucionální systém pomocí logiky ústavní většiny, kterou Orbán sám vytvořil. Metoda se tak podobá většinovému ústavnímu inženýrství, jež má údajně napravovat.

Proč to sousedé čtou jinak

V Polsku byla situace srozumitelná okamžitě. Vláda Donalda Tuska po porážce PiS narazila na podobné institucionální zámky z předchozí éry, jenže neměla ústavní většinu, kterou by je mohla prolomit. Magyar ji má a postupuje rychle. Rzeczpospolita popsala výsledek voleb jako volbu „změny režimu“, nikoli jen výměnu vlády (Rzeczpospolita). DW upozornila, že Maďarsko ukazuje výhodu rychlosti i riziko, že rychlost nahradí standardy (DW).

Nejostřejší podobu dilematu nabídla slovenská debata. Denník N se ptal, zda lze „obsazený“ stát opravovat mimořádnými ústavními nástroji, aniž by se přitom zopakovala většinová logika, proti níž nový režim vystupuje (Denník N). Ta3 citovala kritiky, podle nichž novela mění pravidla ad hoc proti konkrétní osobě, tedy přesně způsobem, který se dříve vyčítal Orbánovi (ta3).

Německojazyčná média se méně soustředila na Sulyoka osobně. Pro Berlín je důležitější, zda Magyarova vláda změní chování Maďarska v Radě EU, kde členské státy přijímají společná rozhodnutí a v zahraniční politice často potřebují jednomyslnost. Budapešť roky blokovala sankce a pomoc související s Ukrajinou. To, zda s tím přestane, je pro EU podstatnější otázka než jméno prezidenta (SRF).

Co tím nevzniká

Odchod Sulyoka Maďarsku automaticky neuvolní zmrazené evropské peníze. Rozhodnutí Rady z roku 2022 v rámci mechanismu podmíněnosti pozastavilo 55 % závazků ve třech programech kohezní politiky kvůli porušování zásad právního státu s dopadem na rozpočet EU (Rada EU). Kohezní politika je systém, kterým Unie financuje rozvoj méně bohatých regionů; právě proto Brusel u těchto peněz sleduje, zda je chrání nezávislé instituce a transparentní zadávání zakázek. Evropská komise hodnotí institucionální brzdy a protiváhy jako jednu z hlavních kategorií právního státu (Evropská komise), takže novela bude pro její posouzení relevantní. Relevance ale není spouštěč. Podmínkami pro uvolnění peněz zůstávají ověřitelné reformy v boji proti korupci, průhlednosti veřejných zakázek a nezávislosti justice.

Novela mění politické klima v Maďarsku, nikoli jeho unijní spis. Komise nemůže odměnit protiorbánovský záměr; musí posoudit, zda vznikly institucionální záruky, které dříve neexistovaly. Magyar ukázal, že umí rozebrat starý systém. Zatím neukázal, že staví nový systém, který bude omezovat i jeho vlastní moc.