Potopená loď zanechala kontejnery u Hormuzu

U Hormuzského průlivu, jednom z nejvytíženějších míst světové námořní dopravy, zasáhly 13. října střely kontejnerovou loď GFS Pride plující pod singapurskou vlajkou; loď se potopila (Reuters). Zprávy z tohoto týdne její potopení spojovaly s lodí Cape Dao pro přepravu volně loženého nákladu a líčily je jako dvě ztráty v rychlém sledu. Na Cape Dao však zaútočili už v září a není jasné, kdy se potopila (MPA, NAVAREA IX).

Následky říjnového útoku přetrvávají. U nového vraku poblíž Hormuzského průlivu zůstaly na hladině kontejnery.

Dvě lodě, dvě časové osy

Po zásahu začala GFS Pride hořet a potopila se; všech 21 členů posádky se dostalo do bezpečí a zranění nebyla hlášena (MPA, Reuters). Její sesterská loď GFS Giselle, zasažená 14. října, doplula vlastní silou do bezpečného kotviště a všech 22 členů posádky bylo v pořádku (Hansa).

Útok zasáhl Cape Dao 23. září a jeden námořník při něm zahynul (IMO, Reuters via Al-Monitor). Pákistánské námořní varování z 13. října uvádělo, že se loď v Ománském zálivu podle hlášení potápí (NAVAREA IX).

Mezinárodní námořní organizace (IMO), agentura OSN, která upravuje pravidla námořní dopravy, ji ještě 14. října vedla jako „částečně potopenou“ (IMO). Obě zprávy si odporují a žádná neurčuje, kdy se loď potopila. Námořník zahynul při zářijovém útoku, nikoli při říjnovém.

K útoku na GFS Pride se nikdo nepřihlásil. Singapur hovoří pouze o neznámých střelách. Íránské revoluční gardy tvrdily, že nejmenovaná kontejnerová loď najela na námořní minu při plavbě po „nepovolené“ trase; toto tvrzení nikdo nezávisle nepotvrdil (Deutschlandfunk).

CNN ověřila záběry hořící a potápějící se lodi, poblíž níž je vidět menší ropná skvrna (CNN). Záběry neukazují, co loď zasáhlo.

Plovoucí náklad u Musandamu

Další pákistánské varování uvádí, že se GFS Pride potopila a že asi čtyři námořní míle severozápadně od ománského poloostrova Musandam, který vybíhá do průlivu, plavou kontejnery (NAVAREA IX). Kontejnery unášené proudem mohou zůstat těsně pod hladinou a obtížně se hledají. Ohrožují tak i lodě, které s původním útokem neměly nic společného.

O tom, zda do oblasti vplout, rozhodují samotní provozovatelé lodí a jejich kapitáni. IMO uvedla, že konečnou odpovědnost za plánování plavby nesou rejdařská společnost a kapitán (IMO). Rejdaři si tak v praxi volí vlastní trasy, které se rizikovým místům vyhýbají.

Příklad jedné takové volby už nabízí síť Maersk. Dánský rejdař 13. října, ještě před zveřejněním zprávy o potopení GFS Pride, oznámil, že jeho aliance s Hapag-Lloyd obnoví spojení mezi Asií a Blízkým východem (Maersk). Trasa zahrnuje zastávku v přístavu Khor Fakkan na pobřeží Ománského zálivu ve Spojených arabských emirátech, tedy mimo průliv. Rozhodnutí padlo před potopením lodi, a nelze je proto považovat za reakci na tuto událost.

Němečtí rejdaři vyzvali vlády, aby se o zajištění námořních tras podělily s průmyslem. Martin Kröger, šéf německého Svazu rejdařů (Verband Deutscher Reeder), 15. října podle Reuters via onvista žádal diplomacii a řádně vybavené námořní mise na ochranu obchodních tras. Jako vzor uvedl unijní námořní misi Aspides, která chrání obchodní lodě v Rudém moři. Jde o požadavek zástupce odvětví; žádnou vládu nezavazuje k vyslání lodí.

Z dostupných údajů vyplývá jasný závěr: říjnový útok potopil kontejnerovou loď GFS Pride, ale nikdo zatím neprokázal, kdo za něj odpovídá. Loď Cape Dao zasáhl útok o několik týdnů dříve a jde o samostatný incident. Kontejnery u Musandamu představují další nebezpečí pro plavbu a rejdaři nyní musí zvážit, zda tudy lodě povedou.