Švédsko kupuje fregaty za €3.5 billion

Švédsko potvrdilo největší obrannou zakázku od nákupu stíhaček Gripen: u francouzské Naval Group objedná čtyři fregaty za zhruba 40 miliard SEK, tedy asi 3,5 miliardy EUR. Vznikne tím flotila 13 stejných válečných lodí ve třech námořnictvech NATO. Dohoda přitom vznikla dvoustranně, mimo unijní rámce pro společné obranné nákupy, které Brusel v posledních letech pracně staví.

Nabídka, které nikdo nedokázal konkurovat

Premiér Ulf Kristersson oznámil dohodu 19. května. Naval Group porazila britskou společnost Babcock, která se spojila se švédským Saabem, i španělskou Navantii. Ministr obrany Pål Jonson jako hlavní důvody uvedl rychlost dodávek, ověřenou technologii a možnost sdílet náklady s Francií a Řeckem, které stejný typ lodí už provozují (Theatrum Belli).

Fregata FDI není papírový projekt. Francie zařadila první loď do služby v říjnu 2025 a Řecko převzalo HS Kimon v prosinci téhož roku. Ani jeden z konkurentů nemohl švédským hodnotitelům nabídnout válečnou loď, na kterou by mohli nastoupit a prověřit ji na moři. Naval Group navíc nabídla, že kvůli švédskému termínu dodání v roce 2030 přesune část trupů z výrobní linky určené pro francouzské námořnictvo (Forum Militaire).

Taková pružnost souvisí s vlastnickou strukturou. V Naval Group drží většinový podíl francouzský stát. Veřejně obchodovaná firma typu Babcocku, která už řeší výrazné překročení nákladů u fregat Type 31 pro britské královské námořnictvo, nemůže snadno konkurovat státem kryté společnosti, pokud je Paříž ochotna kvůli exportní zakázce posunout harmonogram vlastního námořnictva.

Macronova řeč o suverenitě

Prezident Emmanuel Macron označil prodej za důkaz „silné a suverénní Evropy v rámci NATO“ (Économie Matin). Dvoustrannou francouzskou zbrojní zakázku tak představil jako úspěch evropské strategické autonomie. V praxi jde o prodej lodí francouzské konstrukce firmou opřenou o stát, s výrobními prioritami určovanými v Paříži.

Unijní fond společných nákupů EDIP, tedy Evropský program obranného průmyslu přijatý v prosinci 2025, v zakázce nehrál žádnou roli. EDIP má členské státy tlačit k tomu, aby obranné vybavení nakupovaly společně, jeho první kolo financování se ale týká menších položek, například dronů a munice. Fregaty jsou nad finanční kapacitou programu. Švédsko zvolilo dvoustrannou cestu, protože přinesla výsledek.

Po této objednávce dosáhla zakázková kniha Naval Group do konce roku 2025 32 miliard EUR a platforma FDI bude zahrnovat 13 fregat ve třech zemích (Le JDD, Theatrum Belli).

Francouzský uzel

Kolem FDI skutečně vzniká přeshraniční práce. Řecké loděnice v Salamině stavěly části trupů pro řecké i francouzské fregaty. Švédsko na francouzské trupy osadí zbraně Saab, včetně protilodních střel RBS15 a radaru Giraffe. Celé uspořádání má ale podobu sítě s jedním centrem. Francie navrhuje platformu, řídí výrobní harmonogram a vlastní duševní práva. Partneři dodávají komponenty.

Výmluvná je nepřítomnost Itálie. Fincantieri se soutěže neúčastnila. Její společný podnik s Naval Group, Naviris, nenaplnil očekávání; jeden francouzský admirál jej na začátku roku 2026 popsal jako projekt, který „nesplnil očekávání“ (Forum Militaire).

Brusel chce společné nákupy, při nichž státy sdružují poptávku a průmyslové přínosy se rozdělují napříč Unií. Místo toho se v Evropě rýsuje síť vedená Francií: výdaje zůstávají uvnitř EU, ale konstrukční autorita a strategická páka se soustřeďují v Paříži.

Dánsko podle dostupných zpráv zvažuje vlastní nákup fregat. Třináct lodí ve třech námořnictvech už vytváří přitažlivost sdílenými náhradními díly, výcvikovou infrastrukturou a cykly modernizací. Každý další kupující zvyšuje pravděpodobnost, že přijdou další. Pro Kodaň proto nejde jen o výběr lodě, ale o rozhodnutí, zda vstupuje do evropského obranného programu, nebo do francouzského průmyslového bloku. Čím dál víc to může být totéž.