Švédové převezmou obranu uzlu, krytí nejasné

Na začátku prosince vyšle Švédsko do Polska jednotku protivzdušné obrany Patriot, která vystřídá nizozemskou (švédská vláda, Reuters). Působit bude u letiště Rzeszów-Jasionka, přes které proudí spojenecká pomoc Ukrajině. Estonsko, Německo a Finsko mezitím podnikly vlastní kroky v reakci na ruský tlak. Polský krok je ze čtyř nejviditelnější: udržuje stávající ochranu, nepřidává další systém.

Výměna na polské základně

Patriot je americký systém, který sestřeluje letadla a rakety. Na letištním uzlu tvoří nejvyšší vrstvu ochrany. O švédském nasazení jsme psali, když ho Stockholm oznámil (To Brief). Švédská jednotka přijíždí, protože nizozemská odchází.

Nizozemské systémy Patriot mají odejít nejpozději na začátku prosince. Nizozemsko už v červnu stáhlo také své systémy krátkého dosahu a proti dronům (nizozemská vláda). Polsko mezitím nasadilo vlastní systémy krátkého dosahu, které tuto nižší vrstvu ochrany zajišťují.

Veřejné srovnání dosavadního a budoucího zabezpečení chybí. Není proto jasné, zda bude ochrana letištního uzlu po prosinci stejně rozsáhlá jako dosud. Švédská jednotka se zapojí do mise NATO. Aliance posílení východního křídla zdůvodňuje narušováním vzdušného prostoru, kybernetickými útoky a sabotáží ze strany Ruska (NATO). NATO, které misi řídí, a Varšava jako hostitelé mají nejlepší přehled o tom, zda náhrada zajistí stejně širokou ochranu.

Tři další kroky, každý pod vlastním velením

Estonsko přesunulo velení blíže k Rusku. Zpravodajský server ERR 5. října informoval, že se velitelství 1. pěší brigády přestěhovalo z Tapy do Jõhvi, asi 50 kilometrů od ruské hranice (ERR). Velitel brigády Tarmo Kundla uvedl, že rozhodnutí připravovat obranu už u hranic padlo před lety. Přesun tak uskutečňuje starší plán.

Bezpečnostní analytik Rainer Saks odhadl, že strategický dopad přesunu bude omezený. Větší význam než poloha velitelství podle něj mají protivzdušná obrana a útočné drony (ERR News).

Německá reforma je zatím návrhem zákona. Vláda ji schválila 12. srpna; Spolkový sněm, německý parlament, o ní poprvé jednal 24. září a poslal ji k podrobnému projednání ve výboru (Spolkový sněm). V úzce vymezených případech by zákon umožnil zahraniční zpravodajské službě BND znefunkčnit server v zahraničí, z něhož bezprostředně hrozí kybernetický útok (spolková vláda).

Spolkový pověřenec pro ochranu osobních údajů vznesl námitky ve stanovisku z 5. října. Upozorňuje, že lidé zvenčí nemohou posoudit, zda jsou všechny nové pravomoci nezbytné. Žádá také časové omezení jejich platnosti, tedy automatické datum zániku, po němž by je zákonodárci museli znovu schválit (stanovisko BfDI).

Finsko požádalo o pomoc sousední Švédsko, rozhodování o použití síly si ale ponechalo. Helsinki a Stockholm 28. srpna oznámily, že švédské stíhačky Gripen, korvety a radary mohou pomáhat s dohledem nad finským územím (finská vláda). Ministr obrany Antti Häkkänen dohodu popsal jako způsob, jak si rozdělit dlouhodobou zátěž spojenou s dohledem. Použití síly musí v každém případě povolit finský ministr obrany (Yle).

Dohoda už funguje. První společnou operační misi uskutečnily finské Hornety a švédské Gripeny 24. září: nad Finským zálivem identifikovaly ruská letadla (finské obranné síly).

Žádný z těchto kroků se neřídí z Bruselu. Smlouvy EU ponechávají národní bezpečnost jednotlivým členským státům (EUR-Lex). Unie může koordinovat spolupráci, nemůže však nařídit přesun brigády ani nasazení raketové baterie.

Čtyři vlády reagují na ruský tlak různými cestami: přesunem vlastních jednotek, návrhem zákona, dohodou dvou zemí a rotací v rámci NATO. Nemají společné velení. Některé kroky rozšiřují schopnosti: německá reforma by rozšířila pravomoci zpravodajské služby a Finsko už létá společné mise se Švédskem. Polská výměna sama o sobě druhý ochranný štít nepřidává. Zda ochrana nad hlavním uzlem pomoci Ukrajině po prosinci vydrží, ukáže srovnání, které dosud nikdo nezveřejnil. Předložit by ho měly NATO a Varšava.