Úbytek švýcarských ledovců napájel letní řeky

V horkém a suchém létě se řeky pramenící v Alpách opírají o vodu z tajících ledovců. Jde o sníh, který napadal během mnoha zim a postupně se uložil v podobě ledu. Letos Švýcarsko z této zásoby čerpalo ve velkém. V glaciologickém roce 2025/26 ztratily tamní ledovce přibližně 5,5 % objemu, tedy asi 2,5 krychlového kilometru ledu (NZZ). Za posledních pět let přišly téměř o pětinu (GLAMOS/SLF).

Údaje zveřejnila síť GLAMOS, švýcarská organizace pro sledování ledovců, která spolupracuje s ETH Zurich a univerzitami ve Fribourgu a Curychu. Síť je publikovala 1. října prostřednictvím Švýcarské akademie věd (ETH Zurich). Výzkumníci samozřejmě neváží každý ledovec. Podrobně sledují 23 referenčních ledovců a výsledky přepočítávají na zhruba 1 300 zbývajících švýcarských ledovců (AFP), podobně jako průzkum odhaduje postoje celé země z pečlivě vybraného vzorku.

V poměru k tehdejšímu objemu ledu byl horší jen rok 2022, kdy úbytek dosáhl asi 6 % (PBS/AP). Při vyjádření v krychlových kilometrech je rok 2026 třetí nejhorší, po letech 2022 a 2003 (NZZ). V obou žebříčcích hraje roli, že v roce 2003 bylo ledu více: i menší procentní úbytek tak mohl znamenat větší objem. Povrch ledovců klesl v průměru o 2,5 až 4 metry (univerzita ve Fribourgu).

Malá zimní zásoba, pak vedra

Ledovec funguje jako spořicí účet. Zimní sníh je vklad. Pokud ho přes léto dost zůstane, postupně se stlačí v nový led.

Zima 2025/26 patřila k deseti nejméně zasněženým za celou dobu měření (GLAMOS/SLF). Ledovce tak vstupovaly do léta s malým vkladem. Sněhová pokrývka je navíc obecně chrání: její světlý povrch odráží sluneční záření, které by tmavý led pohlcoval.

Sníh začal mizet brzy. Podle ETH Zurich už v červnu zůstávala sněhová pokrývka jen na některých místech a v září sníh zmizel i ve výšce kolem 3 500 metrů. Hranice mrazu, tedy nadmořská výška, v níž teplota vzduchu klesá k nule, se podle stejného institucionálního sdělení zveřejněného také na EurekAlert držela nad 4 000 metry 76 dní. Jinými slovy, po značnou část léta zasahoval neobvykle teplý vzduch vysoko do hor.

Tento sled odpovídá dlouhodobým švýcarským měřením. Studie recenzovaná odborným časopisem, která vycházela z denních údajů za roky 2010 až 2024, ukázala, že po zasněženějších zimách přibývalo na ledovcích více sněhu a horká léta přinášela větší úbytek ledu (The Cryosphere). Jde o dlouhodobou pravidelnost; letošní úbytek zatím nikdo nerozdělil mezi vliv slabé zimní sněhové pokrývky a vysokých teplot.

Komu tání pomáhá a nakolik

Od července do září uvolnily ledovce přibližně 2,2 bilionu litrů vody z tajícího ledu (GLAMOS/SLF). To, jak velký přínos tato voda má, závisí na místě měření podél toku.

Studie zkoumala, jak 88 švýcarských povodí napájených ledovci zvládalo sucho v roce 2022. Dodatečná voda z tání tehdy pokryla až 70 % vodního deficitu na Rhôně u Porte du Scex, zatímco u Basileje na Rýně nejvýše 5 % (Hydrology and Earth System Sciences). Povodí tvoří veškerá krajina, z níž voda odtéká do určitého místa řeky; funguje jako trychtýř. Blízko hor přispívá ledovec k jeho obsahu výrazněji. U Basileje se k Rýnu připojuje mnoho dalších přítoků, takže podíl vody z ledovců klesá.

Stejná studie zjistila, že většina vody z tajících ledovců během sucha pocházela z ledu, který už nenávratně zmizel. Řeky tak v přirovnání ke spořicímu účtu čerpaly jistinu, nikoli úroky.

Studie také srovnala dvě mimořádně horká léta. Ve dvou třetinách povodí se v roce 2022 dostalo do řek méně vody z ledovců než v roce 2003, přestože každý metr čtvereční ledu tál rychleji (Hydrology and Earth System Sciences). Nejjednodušší vysvětlení je, že zbývalo méně plochy ledu, která mohla tát; srovnání ale ovlivnily také rozdíly v počasí mezi oběma léty.

Letošní měření potvrzují, že zásoba ledu se znovu zmenšila. Kolik vody dodají tající ledovce řece během suchého léta, závisí na tom, jak blízko toku leží led. Po každém roce, jako byl 2026, je ale zásoba, která tuto pomoc umožňuje, menší.