Vojáci hlídají litevskou energetiku

Litevští vojáci dnes hlídkují u terminálu na zkapalněný zemní plyn v Klaipedě. Lotyšsko zpřísnilo ochranu přehrady na Daugavě a podzemního zásobníku plynu. Polský provozovatel plynárenské soustavy funguje ve zvýšeném režimu ostrahy. Estonsko tlačí na posílení krizové připravenosti, ale veřejně neoznámilo rozmístění stráží u energetických zařízení.

Ochranná opatření jsou doložená. Útok, na který mají reagovat, zatím ne.

Varování a mezera, kterou odhaluje

Litevský ministr obrany Robertas Kaunas uvedl, že vojenská rozvědka má informace o tom, že Rusko zvažovalo útoky na kritickou infrastrukturu v Pobaltí. Podle něj by k tomu mohlo použít ukořistěné nebo znovu sestavené drony ukrajinské výroby, aby trosky na místě ukazovaly na Kyjev, nikoli na Moskvu (LRT, Kyiv Independent). Zároveň varování přesně ohraničil: Litva podle něj zaznamenala plánovací aktivitu, nemá však datum, seznam cílů ani důkaz, že Moskva přijala konečné rozhodnutí (Bloomberg).

Podstata scénáře leží v několika minutách mezi zjištěním dronu a rozhodnutím, kdo ho vyslal. Rusko by mohlo posbírat části ukrajinských dronů po útocích na své území, znovu je sestavit do zbraně namířené na spojenecké území a na místě nechat trosky, které vypadají ukrajinsky (Euronews, Euromaidan Press). Cílem by nebyla jen škoda na infrastruktuře, ale zmatek uvnitř NATO, tedy dvaatřicetičlenné vojenské aliance, zatímco by hlavní města řešila, kolik důkazů potřebují k reakci (NV/Reuters).

NATO umí sdílet radarové záznamy a vyslat stíhačky. Každý člen může požádat o konzultace, pokud se cítí ohrožen. Závazek kolektivní obrany podle článku 5 však vyžaduje politickou shodu, že došlo k ozbrojenému útoku. Samotné trosky ho nespouštějí (NATO). Pravomoc dron sestřelit, útok připsat konkrétnímu pachateli a rozhodnout o eskalaci zůstává na jednotlivých státech. Každý postupuje podle vlastních pravidel a vlastním tempem. Právě tuto mezeru má operace pod falešnou vlajkou využít.

Čtyři země, čtyři poplachové systémy

Nejviditelněji reagovala Litva. Kaunas podepsal 17. července rozkaz, který do 19. srpna nasazuje až 30 vojáků k ochraně čtyř míst: terminálu LNG v Klaipedě, jenž je oporou pobaltského zásobování plynem; elektrického propojení LitPol Link s Polskem; a dvou vnitrozemských energetických zařízení, která pomáhají vyrovnávat síť (LRT English). Všechna čtyři místa mají stejný význam: vstup plynu, přeshraniční elektřinu a kapacitu pro stabilizaci sítě. Jinými slovy infrastrukturu, která Pobaltí drží mimo ruskou energetickou závislost.

Lotyšsko posílilo ochranu přehrady na Daugavě u Rigy a zásobníku plynu Inčukalns (Delfi Latvia). Ministr obrany Raivis Melnis zároveň řekl, že Lotyšsko nemá informace o přípravě útoků na konkrétní lotyšské cíle (la.lv). Část přísnější ostrahy je navíc zavedena už od ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022.

V Polsku opatření nevede jeden vojenský rozkaz, ale hlavně energetické firmy. Společnost Orlen prověřuje alternativní trasy pro dovoz plynu, Gaz-System pracuje ve zvýšeném režimu ostrahy a vojenská jednotka začala chránit elektrické propojení s Ukrajinou, které pomáhá stabilizovat její válkou poškozenou síť (Ukrainska Pravda). Polsko zároveň vyšetřuje vlastní selhání při odhalení a varování před ruskou střelou s plochou dráhou letu, která 30. července přeletěla jeho vzdušný prostor (TVN24).

Estonsko se od ostatních liší. Ministr vnitra Igor Taro tvrdí, že nejpravděpodobnější hrozby nejsou vojenské povahy a že estonská krizová připravenost neodpovídá bezpečnostní situaci (ERR English). Ve veřejně dostupných informacích se ale neobjevuje nově oznámené rozmístění stráží kolem energetických zařízení.

Až dron skutečně přiletí

Jednu možnou odpověď ukázalo Rumunsko. Dne 24. července rumunské F-16 sestřelily nad rumunským územím ruský dron typu Shahed (Romania Insider). Takové rozhodnutí vyžaduje předem schválená pravidla nasazení a politickou vůli střílet. Švédští obranní analytici označují pobaltský scénář falešné vlajky za v logice šedé zóny „zcela rozumný“ (SvD).

Čtyři členské státy NATO teď posilují ochranu podle vlastních pravidel, vlastních zákonů a vlastního tempa. Aliance by měla umět říct, zda jsou národní pravidla pro sestřelení dronu a postupy pro určení pachatele vyjasněné ještě předtím, než se dron přiblíží k elektrárně. Jinak Moskva zjišťuje, místo po místě, že mezery mezi spojeneckými poplachovými systémy jsou dost široké na to, aby se jimi dalo proletět.