Maďarsko reformami žádá o €16.4 billion

"title": "Maďarsko předložilo reformy kvůli výplatě 16,4 mld. EUR z EU", "dek": "Vláda premiéra Pétera Magyara poslala do parlamentu 110stránkový protikorupční balík. Je to klíčový krok k uvolnění zmrazených peněz z fondu obnovy před termínem 31. srpna. Návrh posiluje maďarský Úřad pro integritu, ale vynechává zásadní reformy justice a médií, které Brusel požadoval. Evropská komise teď bude muset rozhodnout, zda miliardy uvolní i ve chvíli, kdy samotný šéf protikorupčního úřadu čelí obžalobě ze zpronevěry a nad dohledem nad penězi přibývají otazníky.", "story_glance_bullets": [ "Maďarsko předložilo 110stránkový zákon, který má splnit 27 podmínek EU a otevřít cestu ke zmrazeným penězům z fondu obnovy", "Vláda musí všechny reformy schválit do 31. srpna, jinak přijde o přístup k 16,4 mld. EUR", "Balík dává Úřadu pro integritu pravomoci v oblasti veřejných zakázek, ale neřeší ochranu nezávislosti justice a médií", "Prokuratura obžalovala předsedu Úřadu pro integritu ze zpronevěry právě ve chvíli, kdy návrh dorazil do parlamentu", "Přesměrování 3,5 mld. EUR přes maďarskou státní rozvojovou banku může omezit přímý dohled Evropské komise nad výdaji" ] } }

Maďarská vláda 9. června předložila parlamentu 110stránkový protikorupční balík (24.hu). Jde o první konkrétní výsledek dohody z 29. května, kterou premiér Péter Magyar uzavřel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Maďarsko podle ní musí splnit 27 reformních milníků, aby získalo přístup k 16,4 mld. EUR zmrazeným z Nástroje pro oživení a odolnost, tedy unijního investičního fondu po pandemii. Pevný termín je 31. srpna. Poté nevyužité peníze z fondu propadnou. Komise už ale v minulosti ukázala, že peníze umí uvolnit ve chvíli, kdy vlády přijmou zákony, aniž by ověřila, zda tyto zákony opravdu mění praxi.

Co návrh řeší a čemu se vyhýbá

Jádrem balíku je maďarský Úřad pro integritu, protikorupční orgán vytvořený na žádost EU. Návrh mu dává pravomoc zasáhnout v případech, kdy prokuratura nekoná v korupčních kauzách, a pozastavit podezřelé veřejné zakázky (DW). Zákon také začíná rozplétat systém veřejných nadací z éry Viktora Orbána, přes které se univerzity a státní majetek dostaly pod rady obsazené politickými nominanty.

Ve 110 stranách ale chybí reformy nezávislosti soudů, autonomie prokuratury a ochrany svobody médií, tedy oblasti, které EU zmiňovala už v původních podmínkách. Ve stejný den, kdy vláda balík předložila, prokuratura obžalovala samotného předsedu Úřadu pro integritu Ference Biróa ze zpronevěry se škodou zhruba 350 000 EUR. Načasování oslabuje právě instituci, kterou má nový zákon posílit.

Komise vyplácí dřív, než kontroluje

V roce 2024 Komise uvolnila Polsku zmrazené miliardy po vítězství Donalda Tuska, ještě před schválením justičních reforem. Prezident Nawrocki je později vetoval. V prosinci 2023 Komise odmrazila 10,2 mld. EUR pro Orbánovo Maďarsko několik dní před hlasováním o přístupových rozhovorech s Ukrajinou, které Budapešť hrozila blokovat.

Generální advokátka Ćapeta, tedy hlavní právní poradkyně Soudního dvora EU, později dospěla k závěru, že Komise tyto peníze v roce 2023 uvolnit neměla, protože podmínky právního státu nebyly skutečně splněny. Ve stanovisku k věci C-225/24, kterou Evropský parlament napadl rozhodnutí Komise, navrhla závazný standard: Komise musí před výplatou peněz doložit, že reformy byly účinně zavedeny. Soudní dvůr zatím nerozhodl. Pokud se přikloní k jejímu výkladu, každé další uvolnění peněz v rámci podmíněnosti by muselo obstát v testu skutečného dopadu. Rozsudek se čeká koncem roku 2026.

Rozpor uvnitř Rady, kde o unijních rozhodnutích vyjednávají vlády členských států, dobře ukazuje Německo. Kancléř Merz veřejně ocenil Magyarův „nový začátek“. Berlín ale zároveň patří do skupiny šesti států se Švédskem, Rakouskem, Finskem, Nizozemskem a Estonskem, které tlačí na přísné vymáhání podmínek. Německo tak stojí mezi rozpočtově opatrnou aliancí a politickou úlevou z Orbánova odchodu. Němečtí právní komentátoři už varovali, že Komise riskuje opakování polského scénáře.

Kde dohled mizí

Přibližně 3,5 mld. EUR z fondu obnovy má do Maďarska přijít jako blokový kapitál pro státní rozvojovou banku MFB, která peníze dál půjčí firmám a projektům bydlení. Úředníci Komise už v květnu varovali, že tento model „výrazně omezí dohled Komise nad výdaji“. Jakmile peníze vstoupí do MFB, Brusel ztrácí možnost ověřovat jednotlivé projekty a musí spoléhat na maďarské kontrolní struktury vybudované za Orbána.

Aby vláda stihla všechny milníky do konce srpna, navrhla Magyarova strana Tisza zvýšit limit pro zrychlené parlamentní řízení ze šesti na patnáct návrhů za pololetí. Tisza má zhruba 71 % křesel v parlamentu, takže opozici nepotřebuje. Jde přitom o stejné mimořádné nástroje, které Orbán používal k prosazování ústavních změn.

Komise zatím nezveřejnila, které milníky považuje za splněné. Podle FAZ nedokázal nikdo v Bruselu uvést přesný počet. Dalších 530 mil. EUR zůstává zmrazeno kvůli sporům o práva LGBTQ+ lidí a azylovou politiku, které do dohody z 29. května nespadají. Nejostřejší test systému teď představuje Slovensko, které své protikorupční instituce rozebírá právě ve chvíli, kdy Maďarsko buduje nové. EU bude muset ukázat, zda umí rozlišit státy mířící opačnými směry, nebo zda podmíněnost zůstává politickým gestem v právním obalu.