Trumpova kontrola Grónska zůstává bez dohody

Donald Trump 18. září oznámil, že Spojené státy získaly „trvalou kontrolu nad bezpečností a všemi dalšími potřebami“ v Grónsku (Politico). Dánsko a Grónsko uvedly, že dosáhly politické dohody, žádný závazný text však zatím neexistuje. Podpis se očekává na Valném shromáždění OSN, po němž by o dohodě hlasovaly parlamenty v Kodani a Nuuku (Reuters). Ani čtyři dny poté nebyl zveřejněn podepsaný dokument ani právně závazné podmínky. Zůstává tedy otázkou, zda Washington skutečně získal pravomoci, které dosud neměl.

Co už Washington má

Základem je obranná dohoda mezi Spojenými státy a Dánskem z roku 1951, vyjednaná v rámci NATO. Smlouva už dnes Spojeným státům přiznává v Grónsku rozsáhlé vojenské pravomoci: mohou tam budovat a provozovat zařízení, rozmísťovat vojáky a techniku, řídit přistávání a pohybovat se po ostrově po zemi, po moři i vzduchem (US Government treaty scan, Avalon Project). Dohoda platí stejně dlouho jako zakládající smlouva NATO. Aktualizace z roku 2004 přiznala grónské vládě právo na konzultace, základní americký přístup však nezměnila (US State Department).

Nejpřesvědčivější výklad nabídl Peter Viggo Jakobsen z Dánské obranné akademie: Trumpovo oznámení podle něj zřejmě americká vojenská práva podstatně nemění, protože dosavadní rámec už Spojeným státům poskytoval velmi široký prostor pro působení (Ilta-Sanomat). Velká část poklesu americké přítomnosti po konci studené války byla rozhodnutím Washingtonu, nikoli důsledkem dánských omezení.

Co nyní tvrdí Trump a co chybí

Podle nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí mají nové podmínky zahrnovat časově neomezenou pravomoc Spojených států, možnost zablokovat základny a rozmístění vojsk států soupeřících s USA a právo vyjadřovat se k citlivým zahraničním investicím (NBC News). Trump dodal, že bez písemného souhlasu Spojených států by v Grónsku nemohly působit státy mimo NATO. Jediné neověřené svědectví tohoto představitele je zatím také jediným popisem obsahu dohody.

Pokud tyto informace odpovídají skutečnosti, šly by nové pravomoci v jednom zásadním ohledu dál než rámec z roku 1951: americká moc by se z vojenských operací rozšířila i na hospodářské vztahy Grónska. Dosavadní smlouva upravuje obranné oblasti. Pravomoc Spojených států blokovat zahraniční investice by zasahovala do oblastí, o nichž rozhoduje samo Grónsko, včetně nerostných surovin a infrastruktury.

Žádné ustanovení dohody, které by to potvrzovalo, dosud nebylo zveřejněno.

Kdo rozhoduje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová i grónský premiér Jens-Frederik Nielsen trvají na tom, že dohoda zachovává dánskou svrchovanost i právo Grónska na sebeurčení (The Guardian, Reuters). Aby se tyto sliby promítly do práva, jsou potřeba dvě různá schválení. Podle dánské ústavy vyžadují smlouvy, které vytvářejí závazky nebo znamenají výdaje, souhlas Folketingu, tedy dánského parlamentu (Danish Constitution). Grónský zákon o samosprávě z roku 2009 ponechává obranu v rukou Kodaně, zároveň však vyžaduje, aby Grónsko bylo „zapojeno“ do zahraničněpolitických otázek, které se ho zvlášť týkají (Greenland Self-Government Act).

Postavení Grónska neznamená formální veto nad samotnou smlouvou. Pokud se však dohoda dotkne práv k nerostným surovinám, ochrany životního prostředí nebo plánování infrastruktury, půjde o oblasti, které Grónsko už spravuje na základě přenesených pravomocí. Kodaň se jich proto nemůže vzdát bez souhlasu Gróňanů.

Co to znamená pro Evropu

Dva týdny před Trumpovým oznámením navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Nuuk a přivezla balíček v hodnotě 200 milionů eur na infrastrukturu, konektivitu a kritické suroviny (EU Sustainable Energy Week, EU Perspectives). Brusel buduje partnerství, která mu mohou dát vliv nad arktickými zdroji a dodavatelskými řetězci. Grónsko opustilo Evropské společenství v roce 1985, Evropská unie však ostrov financuje v rámci režimu zámořských území a obyvatelé Grónska mají dánské občanství.

Evropský zájem je omezený, ale konkrétní. Pokud by nezveřejněná dohoda dala Washingtonu pravomoc prověřovat nebo blokovat investice v Grónsku, mohla by omezit projekty financované Evropskou unií i působení evropských firem v oblastech, o nichž jinak rozhoduje Grónsko. Právě na tuto část musí text dohody odpovědět. Nikdo mimo vyjednávací místnost ji však dosud neviděl.

Žádný zveřejněný dokument Spojeným státům nepřiznává trvalou kontrolu nad Grónskem. Důvěrný návrh může existovat, tři vlády však veřejnosti dluží ustanovení, která ukážou, co se změnilo a kdo může dohodu zablokovat.