Trumpův návrh ruského plynu naráží na zákaz EU

Vyslanci Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner podle The New York Times vybízeli Ukrajinu, aby zvážila obnovení provozu plynovodů, jimiž dříve proudil ruský plyn do Evropy. Mohlo by jít o jednu z pobídek při uzavírání mírové dohody. Evropská unie už ale přijala zákon, který tento obchod postupně ukončuje. Nové smlouvy na dodávky ruského plynu jsou zakázané a ty stávající končí podle pevného harmonogramu. Washington může návrh předložit, ale o tom, zda se tento plyn bude smět v Evropě kupovat, rozhodují evropské instituce.

The New York Times vychází z výpovědí nejmenovaných lidí obeznámených s jednáním. Popisují rozhovory s Volodymyrem Zelenským v Kyjevě v září a s ukrajinskými a evropskými představiteli v Miami na začátku října (New York Times). Zpráva neuvádí objem dodávek, plynovod, kupce ani termín.

Oficiální reakce zůstaly vágní. Bílý dům pouze uvedl, že připravuje mírový plán s ekonomickými pobídkami pro obě strany. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil obnovení energetické spolupráce za přínosné pro Rusko a možná i pro Evropu (New York Times). Podle téže zprávy evropští představitelé reagovali odmítavě.

Německá stanice n-tv uvedla, že bezpečnostní poradce kancléře Friedricha Merze návrh ostře kritizoval. Jde o záznam z jednání; Berlín žádné stanovisko nezveřejnil.

Zelenskyj ani Evropská komise se k návrhu veřejně nevyjádřili. Přichází poté, co Trump těsně před nabytím účinnosti pozastavil nové americké sankce na příjmy Ruska z energetiky (To Brief).

Zákon už platí

Pravidlo je jednoduché: EU nesmí uzavírat nové smlouvy na ruský plyn, ať přichází plynovodem, nebo jako zkapalněný plyn tankery. Stávající smlouvy mají stanovený konec. Nařízení (EU) 2026/261 se od 3. února přímo uplatňuje ve všech členských státech. Smlouvy uzavřené po 17. červnu 2025 nemají přechodné období a poslední dlouhodobé smlouvy na dodávky plynovody vyprší 30. září 2027 (EUR-Lex).

Část ruského plynu tak do EU stále proudí legálně. Staré smlouvy v roce 2025 pokrývaly 36 miliard metrů krychlových, tedy 12 % dovozu plynu do EU. Většina dodávek mířila plynovodem TurkStream do jihovýchodní Evropy (Evropská komise). Tyto smlouvy postupně končí. Případné dodávky plynu navíc sjednané v mírové dohodě by vyžadovaly nové smlouvy, které zákon zakazuje.

Změna by vyžadovala souhlas tří institucí. Evropská komise, výkonný orgán EU, by musela navrhnout změnu nařízení. Evropský parlament a Rada EU, v níž hlasují vlády členských států, by ji pak musely schválit.

Letos dopadla obě hlasování opačně. V lednu zákaz podpořilo 24 vlád, Maďarsko a Slovensko hlasovaly proti a Bulharsko se zdrželo (Rada EU). Hlasovalo se kvalifikovanou většinou, při níž žádná vláda nemůže návrh zablokovat sama. Dvě vlády proti proto zákaz zastavit nemohly. Evropský parlament ho schválil poměrem hlasů 500 ku 120 (Evropský parlament).

Zákon ponechává jedinou úzkou výjimku. Při vyhlášené nouzi v zásobování plynem může Evropská komise zákaz pozastavit vždy nejvýše na čtyři týdny, a to jen pro krátkodobé smlouvy (EUR-Lex). Výjimka je určená pro krizi v zásobování. Pravidelné dodávky zakotvené v mírové dohodě by její podmínky nesplňovaly.

Kdo by plyn skutečně kupoval

Obnovení dodávek by vyžadovalo také odběratele. Z evropských zákazníků už někteří odešli: rakouská energetická společnost OMV v prosinci 2024 ukončila smlouvu s Gazprom Export, která měla původně platit až do roku 2040 (OMV).

Obnovené dodávky by tedy vyžadovaly smlouvu o dodávkách s Ruskem, dohodu o přepravě přes Ukrajinu, zajištěnou kapacitu v plynovodech a evropskou společnost ochotnou plyn nakupovat. Taková společnost by uzavírala právě ten typ nové smlouvy, který nařízení zakazuje.

Náklady a výnosy by se rozdělily nerovnoměrně. Kyjev by získal poplatky za tranzit a Moskva zpět příjmy z vývozu. Evropa by na sebe znovu vzala závislost, od níž se roky a za nemalé peníze snažila odpoutat. Německý regulátor zdokumentoval, jak Rusko v roce 2022 postupně omezovalo dodávky přes Nord Stream, až je zastavilo úplně (Bundesnetzagentur).

Podle dosavadních zpráv jde o americký nápad pro mírové vyjednávání, který neuvádí evropského odběratele ani plán na změnu unijního práva. Pravomoc uvést ho v život mají Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU. Žádná z těchto institucí zatím o jeho využití nepožádala.