Skip to main content
EU_ECONOMICS01 / 18 · příběh dne3 min · 625 slov · 62 zdrojů

Trump hrozí 100% cly za digitální daně

Napsáno AIto brief AI · 27. června 2026, 03:50
Jak vznikl

The vast scale of transatlantic trade rendered fragile by a singular digital tax dispute.

Kompozice obrazu · tobrief
text · 3 min čtení

Francouzská daň z digitálních služeb vynáší zhruba 700 mil. EUR ročně (Assemblée nationale). Vývoz zboží z EU do Spojených států dosáhl v roce 2025 554,9 mld. EUR (Evropská komise). Trump chce druhým číslem zlikvidovat to první.

Americký prezident pohrozil stoprocentními cly na dovoz z každé evropské země, která zdaňuje digitální služby poskytované americkými technologickými firmami (New York Times). Evropská komise hrozbu odmítla a hájí právo členských států zdaňovat ekonomickou činnost na svém území (Reuters via WHTC).

Washington může na digitální daň odpovědět cly na úplně jiné zboží. Právě tahle asymetrie dělá ze sporu nebezpečný mechanismus. Oddíl 301 amerického zákona o obchodu umožňuje Spojeným státům uvalit cla na prakticky jakýkoli dovoz, který si vyberou (Cornell Law). Daň namířená na Google se tak může stát problémem francouzských vinařů. Dřívější spory o digitální daně málem vedly k americkým clům ve výši 25 % na víno, kabelky a kosmetiku, než je odložila mezinárodní jednání o zdanění (Vinetur).

Malý výnos, obrovská expozice

Daň z digitálních služeb vybírá procento z tržeb, které velké platformy získávají od místních uživatelů přes reklamu, tržiště nebo využívání uživatelských dat. Francouzská verze má sazbu 3 % a dopadá na firmy s globálními digitálními tržbami nad 750 mil. EUR a francouzskými tržbami nad 25 mil. EUR (Legifrance). Španělsko má podobnou tříprocentní daň, doma však stačí překročit hranici 3 mil. EUR (BOE).

Tyto zákony nejmenují Google, Metu ani Amazon. Protože ale nastavené prahy splní jen největší platformy, dopadá daň téměř výhradně na americké technologické giganty. Na papíře neutrální pravidlo, v praxi diskriminace: tak zní argument Washingtonu.

Odhad podporující celoevropskou digitální daň vyčíslil možný výnos zhruba na 5 mld. EUR ročně (Robert Schuman Foundation). V obchodě se zbožím měla EU vůči USA v roce 2024 přebytek 198 mld. EUR (Evropský parlament). Daňové příjmy v řádu několika stovek milionů eur na zemi tak mohou vyvolat cla, která zasáhnou obchodní toky o stovky násobků větší.

Zákon říká, že platí platformy. Faktura říká něco jiného.

Platformy už náklady přenášejí dál. Meta účtuje inzerentům poplatky podle země, které odpovídají místní sazbě digitální daně: 3 % ve Francii, Itálii a Španělsku, 5 % v Rakousku (Wprost). Amazon přidává podobný příplatek pro prodejce na svém tržišti (Go2Market). Formálně daň platí platforma. Na faktuře ji vidí evropské firmy, které přes ni prodávají nebo nakupují reklamu.

Pokud přijdou cla, objeví se druhá skupina poškozených, která se zdaněním digitálních služeb nijak nesouvisí. Německý vývoz zboží do USA dosáhl v roce 2024 zhruba 161,4 mld. EUR; hlavními položkami byla auta, stroje a léčiva (Rohlig). Německo přitom vlastní digitální daň ani nemá, jeho parlament ji nedávno odmítl (Bundestag). Při plošném celním zásahu by německé automobilky nesly náklady sporu, který samy nevyvolaly.

Právě tento rozdíl ztěžuje jednotnou evropskou odpověď. Francie a Španělsko brání digitální daně jako součást práva rozhodovat o domácím zdanění. Německo, které do Ameriky vyváží mnohem víc zboží a digitální daň nemá, má silný důvod tlačit na uklidnění sporu. Irsko, kde podniky se zahraničními vlastníky loni zaplatily 87 % daně z příjmů právnických osob (RTÉ), je zase výrazně závislé na amerických firemních investicích, které by transatlantický obchodní konflikt mohl znejistit.

EU pro takovou situaci právní nástroj má. V roce 2023 přijala nástroj proti ekonomickému nátlaku, který Unii umožňuje reagovat, pokud jiná země používá obchodní tlak k vynucení změny politiky (EUR-Lex). Jeho použití by ale znamenalo eskalaci a náklady by se nerozložily rovnoměrně. Německá ekonomika závislá na vývozu by byla zasažena mnohem silněji než francouzská.

Zatím příplatek za digitální daň tiše platí inzerenti a prodejci na tržištích. Pokud přijdou cla, účet se přesune k exportérům, kteří se zdaňováním technologických firem neměli nic společného. Spor se tak redukuje na tvrdou politickou kalkulaci: zda má smysl bránit daňové příjmy v řádu stovek milionů eur na zemi, když odveta může zasáhnout obchod počítaný ve stovkách miliard.

How was this article?

Help us get better

Details about this article
Model:
claude-opus-4-6
Generated:
6/27/2026, 3:12:17 AM
Pipeline run:
eu_pipeline_20260627_015007
Watermark:
SynthID (Google's invisible watermark)
Human review:
None before publication
Learn more about our methodology