Trump zvažuje návrat Turecka k F-35

Stíhačka F-35 je pro Washington zároveň zbraní i nástrojem diplomacie. Na summitu NATO Donald Trump řekl, že se ještě nerozhodl, zda Turecku obnoví přístup k těmto letounům (USA Today, The Hill). Nejasnost je v tomto případě součástí hry. Protože o vstupu do programu rozhodují Spojené státy, dává jim F-35 možnost určovat, kteří spojenci dostanou nejcitlivější vojenskou technologii aliance.

Recep Tayyip Erdogan varoval Kyriakose Mitsotakise, aby „neudělal stejnou chybu jako Netanjahu“ a nestavěl se proti tureckému přístupu k F-35. Řecký premiér odpověděl, že Atény nebudou Washingtonu říkat, komu má prodávat zbraně, zároveň ale označil tureckou oficiální hrozbu válkou kvůli případnému rozšíření řeckých teritoriálních vod v Egejském moři na 12 námořních mil za „anachronismus“ (Euronews Greece). Oba mluvili především k jednomu adresátovi. Rozhodnutí leží ve Washingtonu.

Jak funguje zámek

Řecko je uvnitř programu. Americká Agentura pro obrannou bezpečnostní spolupráci, tedy orgán Pentagonu, který spravuje zahraniční prodeje zbraní, v lednu 2024 oznámila Kongresu možný prodej až 40 letounů F-35A Aténám (DSCA). O půl roku později Řecko podepsalo akceptační dopis, jímž se k programu formálně připojilo (Lockheed Martin).

Turecko zůstává venku. V roce 2019 ho Pentagon z programu vyřadil poté, co Ankara převzala ruský systém protivzdušné obrany S-400. Americké zdůvodnění bylo přímočaré: F-35 „nemůže koexistovat s ruskou platformou pro sběr zpravodajských informací“, která by se mohla naučit rozpoznávat stealth charakteristiky letounu (Pentagon). Washington poté uvalil sankce na tureckou agenturu pro obranné zakázky podle zákona CAATSA, americké normy trestající významné transakce s ruským obranným sektorem (State Department).

Trump může Erdoganovi vysílat vstřícné signály, CAATSA je ale zákon, ne prezidentská nálada. Proti návratu Turecka do programu se veřejně postavilo 18 členů Kongresu a ve Sněmovně vznikla rezoluce, která má související převody zablokovat (Protothema, RIK). Obrat by vyžadoval buď ověřené odstranění systému S-400, nebo legislativní obchvat, o který se zatím žádná administrativa nepokusila.

Proč se evropské metropole rozcházejí

Řecko a Izrael vnímají turecké F-35 jako přímý zásah do vojenské rovnováhy. Turecko nadále drží formální válečnou hrozbu vůči Řecku kvůli Egejskému moři. Atény tvrdí, že dát stejný stealth letoun státu, který takovou hrozbu udržuje, popírá smysl celého programu. Benjamin Netanjahu tlak posílil zvlášť, když Trumpa varoval, že turecké F-35 by změnily regionální rovnováhu (n-tv, ZEIT).

Rumunsko se na Turecko dívá přes Černé moře. Bukurešť spolupracuje s Ankarou a Sofií na odstraňování námořních min a ochraně kritické infrastruktury (Digi24). Z rumunského pohledu znamená Turecko pevněji ukotvené na Západě schopnějšího partnera proti Rusku.

Jednoduchou linii evropské solidarity komplikují Itálie a Španělsko. Leonardo provozuje v italském Cameri montážní závod pro F-35 a v červnu 2025 založilo společný podnik s tureckou firmou Baykar pro bezpilotní systémy (Leonardo, Leonardo-Baykar). Tyto kontrakty dávají Římu důvod držet si Ankaru blízko. Španělsko plánuje nákup tureckých cvičných letounů Hurjet (Euronews Spain). Evropská odpověď v podobě bojového letounu páté generace, program FCAS vedený Francií, Německem a Španělskem, přitom dál vázne na průmyslových sporech (El País). Dokud FCAS nepřinese výsledek, evropské státy zůstávají závislé na amerických strojích a na tureckých partnerstvích, jimiž vyplňují vlastní mezery.

Kdo drží klíč

Mezi Tureckem a F-35 stojí dvě brány. Bílý dům musí potvrdit, že problém se systémem S-400 je vyřešen. Kongres může každý prodej zablokovat nebo zdržet. Trump ovládá první bránu, skutečná otázka však zní, zda turecká poloha a vojenská váha ospravedlňují obejití amerických pravidel pro vývoz citlivých technologií. Atény, Jeruzalém a 18 členů Kongresu sázejí na to, že nikoli. Ankara a část východního křídla NATO tvrdí opak. Dokud S-400 fyzicky neopustí turecké území, zámek drží.