Turecko chce podíl z fondu SAFE

Když 30. června přiletěla do Ankary šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová spolu s vysokými úředníky pro rozšíření a migraci, na stole nebyla jen migrace, víza, obchod a bezpečnost. Ve stejném týdnu odložila zmocněnkyně OSN María Ángela Holguínová schůzku k Kypru v Bruselu až na dobu po summitu NATO. Obě události spolu souvisejí. Ankara svůj návrat k rozhovorům o urovnání kyperské otázky používá jako páku v širším vyjednávání s EU. A členské státy se neshodují, kolik prostoru jí v tom dát.

Nákupní seznam Ankary

Turecko spojilo do jednoho balíku několik požadavků. Podle diplomatických zdrojů Hakan Fidan prosazoval zrušení restriktivních opatření z roku 2019, tedy sankcí spojených se spornými tureckými vrty u Kypru, svolání formální Rady přidružení EU-Turecko, rozhovory o modernizaci celní unie a vízovou liberalizaci (Hurriyet Daily News). Společné prohlášení po jednání potvrdilo debatu o modernizaci celní unie, vízovém dialogu, správě hranic, energetice a nových jednáních na vysoké úrovni do konce roku (MFA Türkiye).

Nejcitlivější požadavek přidal prezident Recep Tayyip Erdoğan: zapojení Turecka do evropských obranných iniciativ včetně SAFE, nového unijního nástroje na obranné výdaje v objemu 150 mld. EUR (Marine & Océans/AFP, Council). Přístup k obrannému financování krytému EU je nejvýbušnější položkou. Znamenal by, že evropské peníze mohou proudit do obranného průmyslu země, která není členem Unie. V Radě EU navíc může takové rozhodnutí zablokovat kterýkoli členský stát, protože obranné otázky vyžadují jednomyslnost.

Každá část tureckého balíku má jiný zámek. Modernizace celní unie potřebuje mandát Rady k vyjednávání; Evropská komise ho navrhla už v roce 2016, ale Rada jej nikdy nepřijala (EU trade policy). Bezvízový styk závisí na splnění podmínek, které EU stanovila před lety (Commission). Technické dialogy o migraci nebo obchodu se naopak mohou obnovit s podstatně menším politickým odporem.

Kdo může co zablokovat

Kypr a Řecko chtějí, aby se každý posun ve vztazích EU s Tureckem odvíjel od pokroku v kyperské otázce. Kyperský prezident Nikos Christodoulides a předseda Evropské rady António Costa se shodli, že vztahy EU a Turecka nelze posouvat odděleně od Kypru (Cyprus Mail). Řecký náměstek ministra zahraničí Tasos Chatzivasileiou vymezil hranici přímo: země, která vůči členskému státu EU udržuje casus belli, tedy trvalou hrozbu války kvůli řeckým teritoriálním vodám, a okupuje část jeho území, nemůže mít přístup k unijním obranným penězům (Proto Thema). Premiér Kyriakos Mitsotakis zdůraznil „absolutní koordinaci“ Atén a Nikósie (Newsit).

Jejich páka je skutečná, ale nerovnoměrná. U celní unie a obranného přístupu mohou Atény a Nikósie rozhodnutí v Radě zablokovat. U vízového zpracování, obchodního dialogu nebo migrační spolupráce nedokážou zastavit každý kanál.

Právě do této mezery vstupují další hlavní města. Kallasová před cestou do Ankary označila Turecko za „klíčového partnera v bezpečnosti, migraci a energetice“ (Euronews). Italská premiérka Giorgia Meloniová před summitem NATO jednala s Erdoğanem o migraci a Libyi; podle italských médií Řím dává přednost pružným dohodám před pevnými termíny navázanými na Kypr (Il Tempo). Bulharsko, jehož hranice s Tureckem se v lednu 2025 stala plnohodnotnou vnější pozemní hranicí Schengenu, potřebuje spolupráci Ankary při migraci i tranzitu (Council).

Tyto vlády nepřebírají turecký pohled na Kypr. Potřebují ale Turecko v migraci, energetice nebo dopravě, a proto nechtějí, aby každý kanál mezi EU a Ankarou čekal na průlom v kyperských jednáních.

Před schůzkou OSN

Letní schůzka pod záštitou OSN má přivést ke stejnému stolu oba kyperské lídry spolu s Řeckem, Tureckem a Británií. Cílem je zjistit, zda lze obnovit formální jednání. Poslední pokus ve švýcarské Crans-Montaně v roce 2017 ztroskotal (UN report S/2017/814, Cyprus Mail). Základní spor se od té doby neposunul. Řečtí Kypřané trvají na bizonální a bikomunitní federaci. Turecko a tureckokyperská strana prosazují suverénní rovnost nebo dvoustátní uspořádání. Odložená bruselská schůzka Holguínové, očekávaná v polovině července, má připravit půdu.

Evropská rada, tedy fórum hlav států a vlád určující politický směr EU, používá pro vztahy s Tureckem formulaci o „postupném, přiměřeném a vratném“ posunu, do něhož má být zasazen i pokrok u Kypru (European Council). Tato věta má držet pohromadě oba tábory uvnitř Unie. Dosavadní vývoj ale ukazuje, že EU umí Kypr udržet ve vzorci na papíře. Ve skutečnosti lze zastavit jen některé části vztahu s Ankarou. A Turecko sází právě na ty, které se zastavují hůř.