Dva centimetry drží Cernavodă v provozu

Na Dunaji u rumunské Cernavodă rozhodovaly začátkem srpna centimetry. Vojenští potápěči 3. srpna odpálili skalní útvar v řece a hladina u města se podle rumunských zdrojů zvedla zhruba o dva centimetry (Euronews România, Financial Intelligence). U jediné rumunské jaderné elektrárny, která je zároveň největším stabilním zdrojem elektřiny v zemi, mohou dva centimetry znamenat další den chladicí vody. Dunaj klesal tempem 2 až 3 centimetry denně a elektrárna byla podle rumunských úřadů zhruba čtyři až pět dní od stavu, kdy by průtok přestal stačit k provozu (AGERPRES).

Co se stane, když chladicí voda dojde, ukazuje Maďarsko. Jaderná elektrárna Paks, která běžně dodává přibližně polovinu maďarské elektřiny (World Nuclear Association), začala od 27. července postupně odstavovat provoz poté, co Dunaj klesl příliš nízko pro čerpadla odebírající vodu z řeky. Do 2. srpna zůstával v chodu už jen jeden z osmi turbogenerátorů (MVM). Rumunsko i Maďarsko proto požádaly průmyslové podniky, aby snížily spotřebu, aby domácnosti nepocítily výpadky.

Úpravy řeky jako energetická politika

Skála Pârjoaia ležela poblíž místa, kde se Dunaj dělí na Starý Dunaj, z něhož bere Cernavodă chladicí vodu, a rameno Bala, které v nízkém průtoku odvádělo většinu zbývající vody. Samotný odstřel byl nejviditelnější částí širší nouzové operace. Dělníci zároveň bagrovali zanesený přívodní kanál a potopili čtyři bárky naložené kamením, aby pod hladinou vytvořily provizorní hráz (Curs de Guvernare, Libertatea). Vláda na práce vyčlenila asi 7 milionů lei. Na nouzové zásahy do toku řeky nejde o velkou částku; proti nákupu elektřiny, která by musela nahradit výkon Cernavodă, je to levné řešení.

Ministr energetiky Radu Miruță později uvedl, že po dotečení vody po proudu činil nárůst asi čtyři centimetry (Digi24). Celý balík opatření má přinést 10 až 12 centimetrů navíc (HotNews). Jenže řeka dál klesá. Hydrologové odhadují, že u Baziașe může průtok Dunaje do 10. srpna spadnout na 1 350 m³/s, tedy pod historické minimum 1 400 m³/s z roku 1985 (AGERPRES). Odstřel koupil čas. Předpověď nezměnil.

Chybějící megawatty z Maďarska zdražily elektřinu všem

V jedné ze špičkových hodin 4. srpna dováželo Maďarsko 3 195 MW elektřiny, zatímco domácí výroba činila 3 049 MW. Více než polovina spotřebované elektřiny tak přicházela ze zahraničí (Portfolio).

Tak náhlá poptávka se rychle přelila do cen v celém regionu. Elektrické sítě ve střední a jihovýchodní Evropě jsou propojené přes přeshraniční aukce: když jedna země potřebuje víc elektřiny, než sama vyrábí, soutěží o dovoz a cena roste i v navázaných zónách. K 29. červenci dosahovaly denní ceny, tedy ceny sjednávané v aukci den před dodávkou, v maďarsko-srbském koridoru v průměru 132 €/MWh a hodinové špičky vystoupaly až na 268 €/MWh (Serbia Energy). Termínové kontrakty na následující týden se posunuly do pásma 250 až 263 €/MWh (Argus). Nahrazovat dva gigawatty jaderného výkonu okamžitými nákupy na trhu je drahé vždy; během vlny veder, kdy klimatizace zvyšují poptávku prakticky všude, obzvlášť. Ceny forwardů ukazovaly, že obchodníci čekali delší napětí.

Ne každá elektrárna je zranitelná stejně

Bulharská jaderná elektrárna Kozloduj odebírá chladicí vodu přes čerpací stanici umístěnou v hluboké zátoce, tedy v méně zranitelném uspořádání než Cernavodă s otevřeným kanálem. Bulharské ministerstvo energetiky uvedlo, že nejméně tři týdny nečeká významné omezení provozu (BTA). Nejostřejší kontrast nabízí Rakousko. VERBUND, největší rakouský provozovatel vodních elektráren, vykázal za první pololetí roku 2026 výrobu o 9,8 % nižší než o rok dříve (VERBUND), přesto Rakousko v červnu elektřinu vyváželo (APG). Stejné sucho dokázalo absorbovat díky jiné výrobní skladbě a pružnější síti.

Rumunsko si může bagrováním a potopenými bárkami koupit několik dní. Pokud se horká a nízká léta budou vracet častěji, nebude možné brát chladicí vodu jako problém, který se pokaždé vyřeší nouzovým zásahem do řeky.