Ruský dron v Kyjevě zabil dva lidi

Pozdě večer 28. září vytáhli z budovy Národní akademie věd Ukrajiny v Kyjevě záchranáři druhé tělo. Po zásahu ruského dronu, který budovu trefil uprostřed pracovního dne, tak počet obětí stoupl na dvě (TSN, Hromadske Radio). Budova stojí asi 100 metrů od německého velvyslanectví (Deutschlandfunk) a česká i polská tisková agentura o útoku informovaly během několika hodin (ČTK, PAP). Průběh zásahu a škody jsou dobře zdokumentované. Důvod, proč dron zasáhl právě tuto budovu, ale dosud nikdo nedoložil.

Kanceláře v plamenech

Mluvčí záchranných složek řekl serveru Liga, že dron zasáhl budovu přímo kolem 13.30 místního času a částečně zničil druhé a třetí patro. Reportéři agentury Associated Press sledovali, jak horní patra hoří a zaměstnanci sestupují po žebřících hasičských vozů. Vira Yevhrafova, zástupkyně hlavního vědeckého pracovníka, uvedla, že se její kancelář ve druhém patře zřítila: „Moje kancelář je teď zničená“ (AP).

V historické budově sídlí Prezidium akademie, její vedení, které organizuje a koordinuje výzkum po celé Ukrajině. Jednou z obětí byla Nataliia Bukalo, asistentka prvního místopředsedy akademie (Liga). Tento místopředseda, Volodymyr Horbulin, utrpěl lehké zranění.

Akademie označila úder za útok na ukrajinskou vědu a kulturu. V jejím sídle však pracuje vedení, nikoli laboratoře. Ztráty na archivech, přístrojích či projektech nikdo nevyčíslil; není ani odhad, jak dlouho bude budova mimo provoz. Ukrajina přišla o kolegy a kanceláře a prozatím také o funkční řídicí centrum svého výzkumného systému.

Proč právě tato budova?

Prezident akademie Anatolij Zahorodnyj na místě řekl, že neví, proč Rusko budovu zasáhlo. Zdůraznil, že akademie nemá žádné vojenské vazby. Deník The Guardian ji popsal jako civilní vědecké centrum (Guardian).

Stejná zpráva připomněla dvě skutečnosti, které obraz komplikují. Akademie má dlouholeté vazby na ukrajinský obranný sektor a Horbulin v minulosti zastával vysokou bezpečnostní funkci. Ani jedno však nedokládá, že se právě v této budově odehrávala vojenská činnost.

Tato mezera je právně důležitá. Podle článku 52 Dodatkového protokolu I k Ženevským úmluvám, který upravuje ochranu civilistů ve válce, lze budovu považovat za vojenský cíl jen tehdy, pokud účinně přispívá k vojenským operacím a její zničení přináší konkrétní vojenskou výhodu. Při pochybnostech se předpokládá, že budova běžně určená k civilnímu využití civilním účelům také slouží (ICRC).

Veřejné důkazy neukazují, na co dron mířil, a Rusko k útoku neposkytlo žádné vysvětlení. Zásah významné celostátní instituce v den, kdy ruské útoky zasáhly i další civilní místa v Kyjevě, dává vyšetřovatelům dobrý důvod případ důkladně prověřit. Zatím však neprokazuje, že cílem byla sama akademie.

Proč útok sledovaly evropské vlády

Pozornost v zahraničí přitáhla blízkost diplomatických misí. Německé velvyslanectví zůstalo nepoškozené a jeho zaměstnanci jsou v bezpečí, mise však prověřuje svá bezpečnostní opatření (Deutschlandfunk). Německé ministerstvo zahraničí tvrdí, že Moskva vědomě riskovala smrt lidí v bezprostřední blízkosti německé mise (ZDF).

Berlín Moskvě vytýká bezohlednost a tvrdí, že vědomě riskovala životy lidí u německé mise; neříká, že mířila na velvyslanectví. Tento rozdíl určuje, co může věrohodně požadovat. Obvinění z úmyslného útoku by si žádalo mnohem důraznější reakci než stížnost na nedbalost v blízkosti diplomatů.

Dosavadní evropská reakce se omezuje na odsouzení útoku a prověření zabezpečení velvyslanectví. Z dostupných zpráv nevyplývá, že by v souvislosti s tímto úderem následovaly sankce, diplomatický krok nebo nabídka pomoci s opravou budovy.

Dostupné důkazy zatím umožňují užší závěr, než naznačuje rétorika obou stran. Rusko částečně zničilo fungující civilní výzkumné sídlo ve čtvrti plné zahraničních misí a při útoku zemřeli dva lidé. Vazby akademie na obranný sektor nedokládají, že její běžně využívané sídlo představovalo vojenský cíl. Důvod zásahu dronu se zatím nepodařilo ověřit.