Ukrajina odmítá časově neomezené zemědělské limity

Po vstupu do Unie je Ukrajina ochotna přijmout dočasné stropy na prodej zemědělských produktů i postupné zavádění zemědělských dotací EU. Omezení bez koncového data ale nepřijme, řekl serveru POLITICO ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj. Evropská komise taková omezení navrhla tento týden, ale nechala otevřené, zda by někdy skončila. Dopad ukrajinského členství na zemědělce na obou stranách bude záviset na tom, jak se tato otázka vyřeší.

Co přesně navrhla Komise

Komise v dokumentu přijatém 6. října navrhla zvážit možnosti, jak „výrazně omezit finanční podporu a přístup citlivých zemědělských produktů na trh“ (sdělení Komise). Text neuvádí žádné konkrétní produkty, nestanoví kvóty ani datum, kdy by omezení skončila.

Komisařka pro rozšíření Marta Kos uvedla, že EU musí chránit své zemědělce. Podle Euronews by se omezení mohla týkat hlavně pšenice a obilí.

Dokument spojuje dva různé typy omezení. První se týká prodeje. Plnoprávný člen běžně prodává na celém jednotném trhu, protože smlouvy EU zakazují kvóty v obchodu mezi členskými státy (SFEU). Prodejní limit by vyňal vybrané ukrajinské zboží z tohoto pravidla.

EU už dovoz ukrajinského obilí omezila, ale jen v době, kdy Ukrajina stála mimo Unii. V roce 2023 omezila dovoz čtyř plodin do pěti států na východní hranici EU, poté opatření nechala vypršet (Evropská komise). Šlo o hraniční opatření vůči zboží ze země mimo EU, takže o možném omezení prodeje členského státu vypovídá jen málo.

Druhé omezení se týká peněz. Snížilo by podporu, kterou ukrajinští zemědělci dostávají ze společné zemědělské politiky (SZP), tedy systému zemědělských dotací EU, aniž by omezilo prodej jediné tuny. Otázkou je rozsah. Analytický ústav Bruegel v roce 2024 odhadl, že při nezměněných pravidlech by Ukrajina za sedm let získala zhruba 85 mld. EUR. Šlo o propočet, nikoli nabídku.

U zemědělských dotací už EU podobný postup použila, ale jen dočasně. Zemědělci ve státech, které vstoupily do Unie v roce 2004, začínali na 25 % přímých plateb vyplácených zemědělcům ve starších členských zemích a do roku 2013 dosáhli plné výše (Akt o přistoupení z roku 2003). Vysockyj říká, že Kyjev by takový postup přijal, pokud by měl jasný konec.

Kdo musí souhlasit

Dokument Komise je výchozím bodem. Aby omezení bylo závazné, musely by se vlády členských států nejprve dohodnout na podmínkách vyjednávání EU. Konečná dohoda by pak byla součástí přístupové smlouvy.

Podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii musí přístupovou smlouvu schválit vlády všech členských zemí, vyslovit s ní souhlas Evropský parlament a ratifikovat ji každý stát (článek 49 SEU). Smlouvu musí podepsat také Ukrajina. Právo veta tak má každá členská země i Kyjev.

Nejviditelnější tlak je v Polsku. Polská stanice RMF24 představila plán jako splnění klíčového polského požadavku a uvedla, že bez něj by Polsko jen těžko podpořilo členství. Jde o výklad jednoho polského média, nikoli o oficiální stanovisko vlády.

Kdo ponese náklady prodejního stropu

Prodejní strop by nedopadl na celé evropské zemědělství stejně. Dovoz obilovin z Ukrajiny do EU měl v roce 2024 hodnotu 4,4 mld. EUR, uvádí Eurostat. Španělsko, Nizozemsko a Itálie odebraly téměř 80 % tohoto ukrajinského obilí, převážně na krmiva a ke zpracování (OSW).

Trvalý strop by chránil pěstitele obilí poblíž východní hranice EU. Chovy hospodářských zvířat a mlýny dále na západě by podle nastavení omezení mohly čelit vyšším nákladům na vstupy. Omezení dotací otevírá samostatnou otázku, jak se rozdělí budoucí zemědělské rozpočty EU. Ty zatím nejsou stanovené.

Komise uvádí, že tyto podmínky zapracuje do návrhu pravidel pro jednání o zemědělství a regionálních fondech (sdělení Komise). Žádné závazné omezení zatím navrženo nebylo. Z dosavadních informací však plyne, že případný trvalý strop pro prodej by musel být součástí přístupové smlouvy, kterou musí podepsat i Ukrajina. Ukrajinský ministr zemědělství podle svého vyjádření takovou možnost prozatím odmítá.