Ukrajinské drony zasáhly ruské tankery

Na Azovském moři hořelo palivo. Během čtyř dnů na začátku července zasáhly ukrajinské Síly bezpilotních systémů nejméně 25 plavidel, která převážela palivo směrem na Krym: tankery, trajekt i lodě pro suchý náklad (Naval News, BBC). Cílem byly tankery takzvané stínové flotily, tedy starší lodě s nejasnou vlastnickou strukturou a pojištěním mimo západní trh, díky nimž se ruské palivo pohybuje dál navzdory sedmnácti balíkům unijních sankcí (Council of the EU). Sankce vytvářejí papírové překážky. Drony mění logistiku v požár.

Kam nedosáhnou přístavy ani pojišťovny

Evropská unie umí plavby stínové flotily prodražit a zkomplikovat. Může zařazovat lodě na sankční seznamy, zakazovat jim vstup do přístavů, omezovat námořní služby a tlačit na pojišťovny. Co ale neumí, je zastavit tanker uprostřed plavby. Podle mezinárodního námořního práva může válečná loď na volném moři vstoupit na cizí plavidlo jen ve velmi úzkých případech, například když má podezření, že loď je bez státní příslušnosti nebo pluje pod falešnou vlajkou. Tak to vymezuje článek 110 Úmluvy OSN o mořském právu, tedy základní pravidla pro to, kdo smí koho na moři zastavit. I vzácné zásahy, k nimž dojde, obvykle nevyřadí plavidlo natrvalo z provozu. Sankce zvyšují náklady podnikání. Lodě z vody neodstraní.

Ukrajinská operace v Azovském moři míří právě na tuto mezeru. Velitel Robert Brovdi označil poškozené tankery za sankcionovaná plavidla o nosnosti zhruba 7 000 tun, postavená mezi lety 2006 a 2012, která převážela benzin z ruského přístavu Taganrog směrem na Krym (Maritime Executive, The Insider). Kampaň 6. července otevřel úder na palivový terminál TES-Terminal-1 v Kerči. V následujících třech nocích pokračovaly dronové útoky na tankery (LIGA.net).

Pravděpodobný vzorec, neprokázaný rozsah

Veřejně dostupné informace podporují širší tvrzení, že Ukrajina zasáhla palivovou logistiku kolem Krymu. Ruské okupační úřady vyhlásily na poloostrově palivovou nouzi už 26. června, tedy před začátkem námořních úderů. Data NASA pro detekci požárů ukázala tepelné stopy odpovídající hlášeným útokům. Estonská veřejnoprávní stanice spojila kampaň s širší ukrajinskou snahou přerušit zásobovací trasy na poloostrov (ERR).

U jednotlivých lodí však ověření za tvrzeními zaostává. Videozáznamy se nepodařilo nezávisle geolokalizovat ani datovat. Veřejné seznamy zasažených tankerů se mezi zdroji plně neshodují a jedno plavidlo se ještě několik dní po útocích identifikovalo (Critical Threats). Také tvrzení, že všechna cílová plavidla už byla na sankčních seznamech, zůstává ukrajinskou verzí, nikoli potvrzeným závěrem z otevřených zdrojů.

Řecko a obchodní rozštěp Evropy

Údery přicházejí ve chvíli, kdy je Evropa rozdělená i v tom, jak vlastní sankce vymáhat. Řečtí rejdaři podle dat Financial Times, o nichž informovala řecká média, vydělali za tři roky na přepravě ruské ropy nejméně 3,8 miliardy dolarů (Euro2day, Newsbeast). Atény se obávají, že tvrdší vymáhání poškodí evropské ekonomiky víc než Rusko a vytlačí tankery z evropského dohledu úplně. Přísnější kontrola vlajek může provozovatele přivést k ruským registrům nebo pojištění mimo skupinu G7, místo aby obchod zastavila (S&P Global). Přesah je i fyzický: ukrajinský námořní dron explodoval v rumunském přístavu Constanta a Bukurešť poté požadovala, aby Kyjev drony vstupující do rumunských vod programoval k samodestrukci (News.ro).

Evropa postavila sankční režim tak, aby prodražil ruskou energetickou dopravu. Řecko vydělává na prostoru mezi tím, co je na seznamu, a tím, co se skutečně vymáhá. Rumunsko nese vedlejší rizika tvrdší, vojenské alternativy. Ukrajina po letech čekání, až se dodržování sankcí projeví v praxi, zkouší, zda fyzické ničení dokáže to, co samotné zařazení na seznam neumí.

Kyjev zatím ukázal, co unijní sankce samy nezvládnou: proměnit sankcionovaný tanker v zastavený tanker. Zda z toho vznikne trvalý tlak, závisí na odpovědích, které trh zatím nedal. Které lodě jsou skutečně vyřazené, jaké náklady byly ztraceny a zda pojišťovny budou dál krýt azovskou trasu. Dokud to není jasné, Evropa neví, zda sleduje strategickou změnu, nebo jen velmi působivé záběry.