Ukrajina obejde Francii nákupem Gripenů

Ukrajina koupí od švédského Saabu 20 stíhaček Gripen E/F za 2,5 miliardy eur. Švédsko vedle toho daruje 16 starších letounů Gripen C/D v hodnotě 1,9 miliardy eur. Dohoda, oznámená 28. května v závodě Saabu v Linköpingu, je dosud největším jednotlivým zbrojním obchodem financovaným z unijní půjčky. Peníze přitom nemíří do Francie, jejíž Rafale se do zakázky nedostal, ani do zkolabovaného francouzsko-německého programu FCAS.

Grant převlečený za půjčku

Nákup má běžet přes unijní Ukraine Support Loan, tedy úvěrovou linku ve výši 90 miliard eur, kterou členské státy přijaly v únoru 2026 v režimu posílené spolupráce. Tento postup umožňuje skupině ochotných zemí jednat i ve chvíli, kdy se nepodaří dosáhnout jednomyslnosti. V tomto případě se zapojilo 24 z 27 států, čímž se obešlo maďarské veto. Z celkové částky má 60 miliard eur směřovat na vojenské nákupy a 30 miliard eur na podporu ukrajinského rozpočtu.

Podmínky jsou pro Kyjev mimořádně příznivé. Ukrajinské ministerstvo financí potvrzuje, že veškeré úroky hradí EU. Splacení jistiny je vázáno výhradně na ruské reparace, tedy na peníze, které nemusejí nikdy přijít. Prakticky jde o grant v právním převleku půjčky. Evropská komise si zároveň ponechává pravomoc schvalovat každý zbrojní nákup před uvolněním peněz. Jako první mají v červnu přijít drony. Gripeny by byly zdaleka největší jednotlivou transakcí.

FCAS se rozpadá, Saab nastupuje

Dva týdny před oznámením gripenů označil šéf Airbus Defence Michael Schöllhorn ve stockholmském projevu Saab za možného partnera pro příští generaci evropských bojových letounů. Program FCAS, tedy francouzsko-německý projekt stíhačky šesté generace, je jako pilotovaný letoun fakticky mrtvý. Šéf Dassaultu Éric Trappier v dubnu ukončil jednání s Airbusem. Airbus nyní navrhuje postavit dva oddělené letouny, jeden podle francouzských a druhý podle německých požadavků.

Saab už má v německém obranném průmyslu oporu: kontrakt za 1,2 miliardy eur na systém elektronického boje Arexis pro Eurofighter. Ukrajinská zakázka mu nabízí něco, co nutně potřebuje: ověření v boji. Gripen dosud nebyl nasazen ve válce. Pokud se nad Ukrajinou osvědčí, bude mít Saab při jednáních s Airbusem mnohem silnější pozici.

Šéf Saabu Micael Johansson říká, že žádná formální jednání s Airbusem zatím neprobíhají. Přitažlivost švédské varianty je přesto vidět.

Co zatím vyřešeno není

Formální smlouva zatím podepsána nebyla. Darování 16 letounů C/D je podmíněno uzavřením nákupu novějších E/F. Gripen E používá motor General Electric F414, takže každý export vyžaduje americký souhlas podle pravidel ITAR, tedy režimu International Traffic in Arms Regulations pro vývoz zbrojních technologií. Washington takový souhlas veřejně nepotvrdil.

Dalším omezením je výroba. Saab staví zhruba 15 gripenů ročně a plánuje zvýšení kapacity na 20 až 30 letounů. Rámcová dohoda počítá celkem se 100 až 150 stroji. I při maximálním tempu to znamená pět let výroby, pokud by všichni ostatní zákazníci čekali.

Nejvýznamnější částí balíku nakonec může být střela Meteor. Analytik RUSI Justin Bronk tvrdí, že jde o jedinou západní střelu vzduch-vzduch s dostatečným dosahem na ohrožení Su-34, které odpalují klouzavé pumy 60 až 100 kilometrů za frontou. Švédský ministr obrany Meteor ve zbraňovém balíku jmenoval, integrace na starší letouny C/D ale zatím potvrzena není.

Francie se na výrobě Meteoru podílí. Její Rafale by se navíc z hlediska pravidel pro nákup evropského původu dal obhajovat snáze než gripen s americkým motorem. Žádný vysoký francouzský představitel se však veřejně nevyjádřil k tomu, že unijní peníze financují švédského konkurenta. Paříž roky budovala evropské obranné nástroje. První velký nákup, který umožnily, míří do Stockholmu.

O tom, zda dohoda skutečně doběhne, rozhodnou dvě konkrétní věci: zda Washington schválí vývoz motoru GE podle ITAR a zda jediná výrobní linka Saabu dokáže dodat letouny dostatečně rychle.