Ukrajině chybí €23.5bn, EU nestačí

Ukrajina už vyčerpala svůj obranný rozpočet na rok 2026. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyčísluje schodek na 27 mld. USD, tedy zhruba 23,5 mld. EUR (President of Ukraine, DW Ukraine). Evropská unie má pro Ukrajinu připravený úvěrový balík 90 mld. EUR, který Rada dokončila v dubnu (EEAS/Council). Jenže schválené peníze a hotovost, kterou může Kyjev skutečně utratit, jsou dvě různé věci. Právě mezera mezi nimi se nyní stává hlavním finančním problémem války.

Schválené miliardy, pomalé platby

Dne 24. srpna schválila Evropská komise nové obranné nákupy pro Ukrajinu za 6,1 mld. EUR. Mají zahrnovat protivzdušnou obranu, munici a radary (European Commission). Celkový objem schválených nákupních plánů už přesahuje 22 mld. EUR. Do konce července se však na Ukrajinu skutečně dostalo jen 8,35 mld. EUR (European Commission, Brussels Signal).

Úzké místo není politické, ale smluvní. Ukrajina nemůže schválené prostředky jednoduše čerpat. Nejdřív musí uzavřít dohody se zbrojovkami a teprve potom je poslat Komisi ke kontrole. Peníze se uvolní až po této revizi (Brussels Signal). Z hlediska finančního dohledu to dává smysl. Ve válce to zároveň znamená, že miliardy čekají ve frontě, zatímco armáda potřebuje zbraně hned.

Úvěr 90 mld. EUR se dělí na 60 mld. EUR na nákup zbraní a 30 mld. EUR na rozpočtovou podporu v letech 2026 až 2027 (EEAS/Council). Rozpočtová část je vázaná na podmínky: před každou platbou musí Ukrajina splnit reformní cíle v oblasti právního státu a boje proti korupci. V červenci navíc vlády EU tyto podmínky zpřísnily (European Pravda, Brussels Times).

Pro Kyjev je to podstatné proto, že Zelenského schodek se netýká jen zbraní. Zhruba 20 mld. USD připadá na platy vojáků a platby rodinám padlých. Dalších 8 až 10 mld. USD je potřeba na předfinancování objednávek zbraní, které se táhnou až do začátku roku 2027 (DW Ukraine, UA News). Sebevětší nákupní schválení vojákům mzdy nezaplatí.

Přesun peněz z roku 2027 do roku 2026 — a proč to nestačí

Zelenskyj navrhuje jednoduché řešení: část úvěrových peněz určených na rok 2027 přesunout už do letoška (President of Ukraine). K 25. srpnu však Ukrajina o takový krok Komisi formálně nepožádala. Mluvčí Komise uvedl, že Brusel je připraven pomoci „v co největší možné míře“, oficiální žádost ale podle něj nedostal (Kyiv Independent).

I kdyby se platby urychlily, šlo by jen o přesun v rámci už schválených 90 mld. EUR. Vědecká poradní rada německého ministerstva financí odhadla, že po započtení celého unijního závazku může Ukrajině v letech 2026 až 2027 stále chybět zhruba 45 mld. EUR (BMF Scientific Advisory Board). Výpočty z Berlína, o nichž psal deník FAZ, naznačují, že Ukrajina může na obranu potřebovat až 70 mld. EUR ročně, zatímco současné nastavení EU přináší na nákupy zbraní zhruba 30 mld. EUR ročně (FAZ).

Kdo platí a kdo získává

Úvěr má pravidla i pro to, kde se zbraně vyrábějí. Bez výjimky z Bruselu smí mimo EU, širší Evropský hospodářský prostor a Ukrajinu vzniknout nejvýše 35 % hodnoty dodávek (Delfi). Devět ministrů obrany zemí EU tlačilo na Komisi, aby pravidlo uvolnila a Ukrajina mohla bez zdržení nakupovat americké systémy protivzdušné obrany Patriot (Euromaidan Press). Francie chce opačný směr: přísnější omezení, protože úvěr má podle ní současně posilovat evropský obranný průmysl (Euronews). Z tohoto pravidla získávají evropské zbrojovky; ukrajinská armáda za něj platí časem.

Částečnou cestu ven nabízejí zmrazená ruská aktiva. EU už převedla 8 mld. EUR z výnosů zhruba 210 mld. EUR imobilizovaných aktiv ruské centrální banky. Většina z nich leží u bruselského vypořádacího domu Euroclear (European Commission, Council on Foreign Relations). Výnosy však pokrývají jen zlomek schodku. Zabavení samotné jistiny, o jehož znovuotevření usiluje švédská ministryně zahraničí (Euractiv), naráží na odpor Belgie. Ta nechce sama nést možné náklady až 200 mld. EUR, pokud by soud později rozhodl proti zabavení (Kyiv Independent).

Úvěr 90 mld. EUR funguje: do konce července z něj bylo vyplaceno 11,6 mld. EUR. Ukrajinské válečné výdaje však běží rychleji než unijní platební kalendář a zbylá mezera je příliš velká na to, aby ji uzavřela samotná nákupní schválení nebo výnosy ze zmrazených aktiv. Členské státy tak stojí před prostou volbou: dát na stůl nové peníze, nebo začít s 90 mld. EUR zacházet jako se stropem evropské podpory.