Ukrajinské drony narazily na limit 161 km/h

V noci z 13. na 14. října začaly ukrajinské útočné a záchytné drony během misí ztrácet satelitní spojení. Ukrajinští představitelé výpadky připsali rychlostnímu limitu, který se bez varování objevil na terminálech využívajících Starshield, vojenskou satelitní službu SpaceX (AP, Reuters). Provoz se částečně obnovil, limit ale zůstal. Nikdo neřekl, kdo ho nastavil, a lídři EU, kteří se sejdou 15. a 16. října, nemají připravenou náhradu (Council).

Podle 7. sboru výsadkových útočných sil Ukrajiny mohlo řídicí spojení s drony vypadnout na 10 až 20 sekund i při rychlosti 110–120 km/h. Kvůli výpadkům museli některé mise zrušit (ArmyInform). Operátor útočného dronu navádějícího stroj na cíl i obsluha záchytného dronu pronásledujícího přilétající ruský stroj mohou během takové prodlevy cíl ztratit.

Ve středu večer ministr obrany Mychajlo Fedorov uvedl, že se začíná obnovovat spojení s drony letícími rychlostí až 160 km/h. To podle něj stačí k opětovnému nasazení útočných i záchytných dronů; zároveň požadoval zrušení limitu (Ukrainska Pravda). Jeho ministerstvo ale uvedlo, že formální limit zhruba 161 km/h stále platí (Ukrinform). Jde stále o údaje z ukrajinské strany. Nikdo nezveřejnil nezávislá telemetrická data ani počet neúspěšných misí.

Nastavení, k němuž se nikdo nehlásí

Elon Musk uvedl, že Starshield na rozdíl od komerčního Starlinku vlastní a řídí americká vláda. O rychlostních limitech a podmínkách využití rozhoduje armáda a v konečném důsledku prezident (Musk on X). To obecně popisuje, kdo má nad nastavením pravomoc. Vyšší představitel americké administrativy ale serveru Axios řekl, že se administrativa na tomto konkrétním omezení nepodílela a zeptá se SpaceX, co se stalo (Axios).

Obě tvrzení mohou platit zároveň, ani jedno však neodpovídá na podstatnou otázku. Někdo změnil nastavení, které rozhoduje o tom, zda ukrajinské drony mohou létat, a americká armáda neřekla, kdo to byl.

Podezření v Kyjevě má čerstvý kontext. Na jednáních v Miami Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner naléhali na Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské rafinerie. Podle Financial Times zaznělo na schůzce 9. října také varování, že by sdílení zpravodajských informací mohlo skončit; americký představitel ale jakoukoli hrozbu popřel. Nic nespojuje jednání v Miami s rychlostním limitem, vysvětluje však, proč v Kyjevě technická porucha působí jako prostředek nátlaku.

Ani evropské peníze Evropě nezajistily kontrolu. Německo v roce 2023 zaplatilo 10 000 pozemních stanic Starlinku pro Ukrajinu (German Foreign Office), podle Muskova vlastního vyjádření se však o limitech rozhoduje ve Washingtonu.

Varování přišla pozdě

Raketová varování ukazují stejnou závislost na jiném systému. Zelenskyj uvedl, že 12. října zasáhlo Kyjev pět balistických raket, před nimiž partneři předem nevarovali (Ukrainian presidency). Následující noc mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat uvedl, že partneři neupozornili na první vlnu, před třemi dalšími ale varovali (Ukrinform).

Hlavní mluvčí Evropské komise Paula Pinho uvedla, že Brusel nemá indicie o zastavení sdílení amerických zpravodajských informací (European Commission). Některá konkrétní varování tedy nepřišla, jejich příčina ale zůstává nejasná. Širší mezera ve schopnostech je starší: IISS v lednu 2026 dospěl k závěru, že Evropa zatím nedokáže nahradit americké infračervené družice, které při odpalu zachycují tepelnou stopu rakety (IISS).

Co může Evropa skutečně nabídnout

Nejbližším nástrojem EU je Govsatcom, sdílená kapacita pro satelitní spojení, do níž členské státy přispívají kapacitou vlastních systémů. Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier uvedl, že se jedná o širším přístupu Ukrajiny a že současná kapacita může zajistit základní spojení; srovnat ji se Starshieldem ale odmítl (European Commission). Taková kapacita poslouží velitelským stanovištím a zásobovacím uzlům, ne dronům za letu. Patří vládám, které družice vlastní.

Ještě větší překážkou je hardware. Podle zjištění Reuters nemají spojenci připravený terminál, který by šlo namontovat na dotčené drony (Reuters). Nejbližší evropské zařízení, terminál OneWeb typu manpack, je určený k nošení vojáky nebo montáži do vozidel (Intellian). Evropská konstelace IRIS² má být plně provozuschopná až v roce 2029 (European Commission).

Lídři mohou tento týden přesto podniknout užitečné kroky. Vlády s vlastní satelitní kapacitou ji mohou vyhradit ukrajinským velitelským stanovištím, další mohou financovat kompatibilní terminály a některé sdílet snímky ze svých systémů. Nic z toho neobnoví dvě spojení, která selhala. Limit rychlosti dronů zůstal i po zlepšení služby, jeho původce není znám a Evropa tento týden nepředstavila náhradu ani za spojení s drony za letu, ani za první varování před odpálením balistické rakety. Obojí stále zajišťují americké systémy.