Ukrajinská zima závisí na Washingtonu

Když 1. srpna dopadaly na Kyjev ruské balistické střely, ukrajinská protivzdušná obrana podle oficiálních údajů zachytila jednu z 27 raket (European Pravda). Jde o válečná data, která nelze nezávisle ověřit. Zároveň jsou ale nejpřesnějším dostupným ukazatelem, jak hluboko se ukrajinská protivzdušná obrana propadla. Zda se před zimou znovu nadechne, dnes závisí méně na evropských metropolích než na rozhodnutích ve Washingtonu.

Podle odhadu CSIS, na který odkazují Reuters i The Hill, se americké zásoby střel pro systém Patriot od února snížily zhruba o 65 procent a zásoby interceptorů THAAD nejméně o 38 procent (The Hill, Reuters). Pentagon tato čísla nepotvrdil a Bílý dům tvrdí, že zásoby zůstávají dostatečné a výroba běží na rekordní úrovni (Reuters). Stejné šetření Reuters uvádí, že americká armáda během pětiměsíční války s Íránem spotřebovala prakticky všechny své přesné střely dlouhého doletu. Šlo o zbraně země-země, nikoli o střely protivzdušné obrany. Příčina nedostatku Patriotů je ale stejná: americká výroba se najednou rozprostírá mezi několik válek a několik spojenců.

Jedna střela, jeden vrátný

Proti ruským balistickým střelám potřebuje Ukrajina hlavně interceptor PAC-3 MSE, který vyrábí Lockheed Martin. Výroba roste: firma uvedla, že v roce 2025 dodala globálně více než 600 kusů a do roku 2030 míří na 2 000 ročně (Lockheed Martin). Americká armáda rozšířila kontrakt na PAC-3 MSE na zhruba 58,6 mld. dolarů, jenže ten pokrývá sedm let budoucí produkce, ne střely ležící ve skladech pro letošní zimu (US Army). Náběh výroby je skutečný. Časově se ale míjí s ukrajinskou potřebou.

Evropští spojenci utrácejí značné peníze, aby se do pořadníku dostali. Mechanismus NATO PURL, v němž spojenci financují americké zbrojní balíčky a nejvyšší vojenský velitel NATO určuje jejich prioritu, už přilákal přísliby za více než 6 mld. dolarů; Nizozemsko v něm vede s 500 mil. EUR (NATO, Dutch Defence). Německo dodalo Ukrajině systémy Patriot a požádalo až o 600 střel PAC-3 MSE, hlavní dodávky však mají dorazit až v letech 2028 a 2029 (Bundesregierung). Evropské peníze tedy do systému vstupují. O tom, co z něj odejde, rozhoduje Washington. PAC-3 MSE spadá pod americká pravidla vývozní kontroly ITAR, která vyžadují souhlas ministerstva zahraničí před přeshraničním vývozem střel i výrobních licencí (eCFR). Trump Ukrajině výrobní licenci na Patrioty neudělil (To Brief) a veřejně zůstává neurčitý.

Náklady nese evropské křídlo

Rumunsko darovalo Ukrajině baterii Patriot a nyní čeká na náhradu v podobě americky schváleného prodeje za 280 mil. dolarů, jehož dodávku kontroluje Washington (Army Recognition). Závislost není abstraktní: rumunské ministerstvo obrany od začátku války napočítalo 33 průniků ruských dronů do svého vzdušného prostoru (AGERPRES). Rumunsko se vzdalo kapacity, kterou si samo nedokáže nahradit.

Při útoku z 1. srpna zemřeli v Kyjevě civilisté a poškozena byla také litevská ambasáda. Vilnius si kvůli tomu předvolal zástupce ruského velvyslanectví a ukrajinské selhání při zachycení střel pojal jako přímé bezpečnostní riziko pro členský stát EU a NATO (LRT). V Polsku Donald Tusk ponechává otevřenou možnost dalších přesunů Patriotů na Ukrajinu, zatímco opoziční lídr Mateusz Morawiecki tvrdí, že žádné polské systémy zemi opustit nemají (Money.pl). Posílení polské protivzdušné obrany přitom dorazí až za několik let.

Nejsilnější argument pro omezení závislosti na USA nabízejí Francie a Itálie. Jejich systém SAMP/T používá evropské střely Aster 30, na Ukrajině už slouží a výroba zrychluje: Francie, Itálie a Británie objednaly více než 200 dalších střel Aster (MBDA). V ukrajinské službě se systém osvědčil proti střelám s plochou dráhou letu a dronům. Jeho bojový výkon proti rychlým balistickým návratovým tělesům ale zůstává neprověřený. Rozběh Asteru je skutečný krok k evropské autonomii. Letošní zimu neřeší.

Ukrajina, americké Centrální velitelství, Polsko, Rumunsko a Německo dnes soutěží o stejný interceptor, vyráběný ve stejných amerických továrnách a uvolňovaný podle stejných amerických exportních pravidel. Jeden zachycený cíl z 27 je viditelnou cenou tohoto úzkého hrdla. Evropské financování může do budoucna zmírnit nejhorší tlak v pořadníku. Nemění však to, kdo pořadník ovládá. Pro letošní zimu proto ukrajinská obrana proti balistickým střelám není ani tak evropským problémem peněz jako americkým rozhodnutím o přidělení kapacit. A k tomu se ve Washingtonu zatím nikdo veřejně nezavázal.