Školský zákon odblokoval Ukrajině 17 kapitol EU

Ukrajina a Moldavsko otevřely 13. října každá 17 nových kapitol přístupových jednání s EU (Rada EU). O den dříve schválil ukrajinský parlament zákon o školách národnostních menšin, který požadovalo Maďarsko. Maďarská ministryně zahraničí poté uvedla, že Budapešť může dát souhlas (ukrajinský parlament, Telex). Tento sled událostí ukazuje, co může jedna vláda prosadit, když každý krok rozšíření EU vyžaduje souhlas všech členských států.

Co se skutečně otevřelo

Otevření kapitol neznamená vstup do EU. Přístupová jednání jsou rozdělena do šesti tematických celků. Dva celky otevřené tento týden se týkají pravidel jednotného trhu, na němž se v Evropě pohybují zboží, služby, pracovníci a kapitál. Ukrajina i Moldavsko mají nyní otevřené čtyři ze šesti celků (Rada EU).

Při otevření celku vlády EU písemně stanoví podmínky, které musí kandidátská země splnit, než lze uzavřít kteroukoli kapitolu v daném celku. Ukrajina například musí zajistit účinnou kontrolu státní podpory. Potřebuje tedy úřad, který dokáže zabránit tomu, aby veřejné peníze zvýhodňovaly vybrané firmy na úkor jejich konkurentů na jednotném trhu (vyjednávací stanovisko k celku 2).

Ani jedna země nedostala datum vstupu. To bude možné stanovit až v přístupové smlouvě, kterou musí schválit a ratifikovat všechny členské státy (článek 49 Smlouvy o EU).

Cena za maďarský souhlas

Spor Maďarska s Ukrajinou se táhne od změn ukrajinského školského zákona z roku 2017. Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy sdružující ústavní právníky, tehdy Kyjev vyzvala, aby pravidla upravil (Benátská komise). Budapešť odmítala podpořit tento krok, dokud Ukrajina zákonem neposílí záruky pro výuku v jazycích menšin.

Ukrajinský parlament 12. října schválil návrh zákona č. 16119 266 hlasy (ukrajinský parlament). Ministryně zahraničí Anita Orbán poté uvedla, že Maďarsko může souhlasit. Slíbila také, že Budapešť bude provádění zákona sledovat společně se zástupci menšin v Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny, kde žije většina tamních Maďarů (Telex). Členské státy se téhož dne dohodly na písemných vyjednávacích stanoviscích EU (stanovisko k celku 3, To Brief).

Zákon se týká také rumunsky mluvících obyvatel a Bukurešť jej nepovažuje za uzavřenou věc. Prezident Nicușor Dan nové znění uvítal, zároveň ale uvedl, že Rumunsko bude dál usilovat o to, aby děti mohly studovat v rumunštině po celou dobu středoškolského studia (Aradon).

Moldavsko postupovalo ve stejný den

Moldavsko se sporu o školský zákon neúčastnilo. Jedná na základě vlastních stanovisek, a v zásadě by tedy mělo být posuzováno podle vlastních výsledků. Přesto otevřelo stejné tematické celky jako Ukrajina ve stejný den, na samostatné přístupové konferenci (Rada EU).

Veřejné dokumenty ukazují, že obě jednání postupovala souběžně. Nedokládají, že by Moldavsko někdo zdržel, aby čekalo na Kyjev. Pokud ale budou obě země dál postupovat společně, veto namířené proti Ukrajině by zablokovalo také Moldavsko.

Evropská komise chce, aby při dílčích krocích přestalo rozhodovat veto jediné země. Dne 6. října navrhla, aby se o mezikrocích, jako je otevření tematických celků, rozhodovalo kvalifikovanou většinou, zatímco konečné přijetí by nadále vyžadovalo jednomyslnost (Evropská komise). Pokud by návrh prošel, Maďarsko by samo podobný krok jako tento týden zablokovat nemohlo. Rozhodnutí by potřebovalo podporu nejméně 15 z 27 vlád zastupujících 65 % obyvatel EU (Smlouva o EU).

Samotný návrh Komise nic nemění. Musely by ho přijmout vlády členských států, včetně těch, které mají dnes právo veta a rozhodovaly by o jeho omezení. Návrh se na rozhodování z tohoto týdne nijak nepodílel.

Maďarsko není jedinou zemí, která těchto podmínek využívá. Řecký ministr zahraničí Giorgos Gerapetritis spojil další postup Albánie s právní jistotou vlastnických práv řecké menšiny v zemi (řecké ministerstvo zahraničí).

Budapešť označila zákon, který chce, Kyjev ho schválil a jednání se následující den posunula dál. Jedna metropole tak stanovila část legislativní agendy kandidátské země jako cenu za procedurální krok a dosáhla svého. Maďarský souhlas se ale vztahuje jen na tento krok. Otevřít zbývají ještě dva tematické celky; jeden z nich se týká zemědělství a kohezních prostředků (Rada EU). Dokud vlády nepřijmou změnu hlasování navrženou Komisí, bude k jejich otevření znovu potřeba souhlas všech členských států včetně Maďarska.