Ukrajina zasáhla moskevskou oblast rekordními 556 drony dlouhého doletu domácí výroby

V noci na 17. května zaútočila Ukrajina na Moskevskou oblast a dalších 13 ruských regionů. Rusko uvedlo, že zachytilo 556 dronů, což by znamenalo největší vzdušný útok na okolí ruské metropole za více než rok. Mezi cíli byly podle dostupných zpráv závod Angstrem na výrobu polovodičů v Zelenogradu, Moskevská ropná rafinerie a dvě čerpací stanice paliva. Zahynuli nejméně tři lidé.

Podstatné je, že všechny nasazené drony byly ukrajinské výroby. Kyjev tím obešel politická omezení, která se vážou na západní zbraně.

Tři roky záviselo ukrajinské úderné působení hluboko v Rusku na vládách dárcovských zemí. Spojené státy vyžadují souhlas Pentagonu pro každý úder raketami ATACMS. Británie původně zakazovala použití střel Storm Shadow proti svrchovanému ruskému území. Německo střely Taurus nedodalo vůbec. Takzvané dohody o konečném použití, tedy dvoustranné právní podmínky dávající dárcům faktické veto nad výběrem cílů, určovaly hranice ukrajinských dálkových úderů. Tento západní monopol se teď rozpadá.

Ukrajina si vybudovala vlastní dosah

Ukrajinský domácí arzenál zahrnuje nejméně deset různých platforem dálkových dronů. Ověřené údery dosáhly až 1 750 kilometrů do ruského vnitrozemí, například k Jekatěrinburgu a Čeljabinsku. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti uvádí operační dosah přes 2 000 kilometrů. Měsíční objem odpálených dronů vzrostl ze 110 kusů v lednu 2024 na více než 7 000 v březnu 2026. O cílech rozhoduje Kyjev sám.

Rozdíl proti západním střelám s plochou dráhou letu ale nezmizel. Drony jsou pomalejší, nesou lehčí nálože a hůře si poradí se zodolněnými objekty. Politický rozdíl se naopak zmenšil. Ukrajina dál stojí o západní střely právě kvůli tvrdým cílům. U všeho ostatního už ale nepotřebuje povolení.

Evropa financuje obchvat a sama se stává cílem

Evropské vlády se potichu posunuly od předávání vlastních zbraní ke spolufinancování ukrajinské výroby. Německá dohoda „Brave Germany“, podepsaná 11. května, počítá se 4 miliardami eur včetně společného vývoje dronů s dosahem až 1 500 kilometrů, bez uvedených omezení cílů. Berlín zvlášť financoval 500 kusů AN-196 Liutyi, klíčového ukrajinského dálkového dronu. Británie slíbila 120 000 dronů v rámci kontraktu za 752 milionů liber. Evropská unie v září 2025 vyčlenila 6 miliard eur na ukrajinskou výrobu dronů.

Když evropské vlády financují výrobu místo toho, aby předávaly hotové zbraně, vyhýbají se vetu nad konečným použitím. Zároveň tím ale vystavují vlastní obranný průmysl přímé odvetě. Ruské ministerstvo obrany v dubnu označilo 21 evropských výrobců dronů, včetně firem v Mnichově a Hanau, za „legitimní vojenské cíle“. Německá civilní kontrarozvědka varuje, že Rusko využívá organizovaný zločin a agenty najímané přes internet k sabotážím, přičemž potvrzené vazby vedou i do Německa.

Fyzické přelití války

Vedle zranitelnosti obranného průmyslu se děje ještě něco bezprostřednějšího: válka fyzicky přichází k hranicím NATO. Ve stejném týdnu jako útok na Moskvu zasáhly ruské drony Užhorod a Mukačevo v Zakarpatské oblasti, tedy v nejzápadnější části Ukrajiny u hranic s Maďarskem a Slovenskem. Nový maďarský ministr zahraničí si předvolal ruského velvyslance a útoky na oblasti obývané Maďary označil za „zcela nepřijatelné“. Pod povolební vládou strany Tisza šlo o první podobný diplomatický střet s Moskvou.

Slovensko na dvě hodiny uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou. Finsko uzavřelo jižní část svého vzdušného prostoru poté, co ukrajinské drony odkloněné ruským elektronickým bojem zamířily k Helsinkám. Šlo už o třetí takový incident. V Rumunsku v dubnu dopadl ruský dron Geran-2 s ostrou náloží na obytný pozemek v Galați. Od ledna zaznamenaly rumunské úřady 14 průniků ruských dronů na své území.

Co zůstává nejasné

Skutečnou úspěšnost ruské protivzdušné obrany nelze nezávisle ověřit. Moskva tvrdí, že zachytila téměř vše, ale trosky dronů u letiště Šeremetěvo a zranění v okolí Moskevské ropné rafinerie naznačují, že část útoku prošla. Mezi obrannými analytiky také zůstává sporné, zda je ukrajinský dosah 2 000 kilometrů běžnou operační schopností, nebo konstrukčním limitem dosažitelným jen s menší náloží.

Hlubší otázku Evropa zatím nezodpověděla. Pokud spolufinancuje a spoluvyrábí zbraně, které zasahují Moskvu, čím přesně se liší od strany konfliktu? Rusko už svou odpověď dalo: seznamem cílů s evropskými adresami.