Ukrajinští antidronoví experti míří do Lotyšska

Evropské státy roky posílaly zbraně na Ukrajinu. Nyní se směr toku částečně obrací: už tento měsíc mohou do Lotyšska dorazit ukrajinští specialisté na boj s drony, kteří své postupy ověřili přímo na frontě. Dvoustranná dohoda podepsaná na summitu NB8, tedy formátu severských a pobaltských zemí, v Tallinnu zahrnuje drony, elektronický boj, systémy včasného varování i společnou výrobu (Reuters/Straits Times, The Baltic Times). Lotyšský premiér Andris Kulbergs to popsal bez obalu: běžný alianční postup NATO nestačí držet tempo s dnešní dronovou hrozbou (LRT).

Rychlost dvoustranných dohod místo bruselského procesu

Lotyšský model stojí právě na rychlosti. Riga přes vlastní ministerstvo obrany přebírá ukrajinské know-how, testuje systémy, přijímá experty a připravuje společnou výrobu technologií proti dronům. Pro první krok nepotřebuje nové unijní nařízení ani rozhodnutí aliančního velení. Nástroje EU pro nákupy a financování přicházejí ke slovu teprve tehdy, když se projekt rozšíří přes hranice (European Commission).

Cestu k širšímu evropskému programu by měla zjednodušit dohoda o obranné připravenosti, kterou Evropský parlament, přímo volený zákonodárný orgán EU, uzavřel v červnu 2026. Počítá s jednoduššími vývozními povoleními a umožňuje, aby se do projektů financovaných z unijních peněz započítávaly i náklady na testování uvnitř Ukrajiny (European Parliament).

Lotyšsko v tom není samo. Litva podepsala s Kyjevem vlastní dohodu o převodu technologií, společné výrobě a působení ukrajinských specialistů na litevském území (Ukrainian Presidency). Polsko převádí ukrajinské zkušenosti do národního programu, který kombinuje pohraniční bariéry, protivzdušnou obranu a nákupy financované z EU. Finsko postupuje jinak: hostí testovací akce pod vedením NATO, kde se technologie pro odhalování a ničení dronů prověřují ještě před zavedením do výzbroje (Defence Industry Europe). Všechny tři přístupy spojuje stejný tlak: dronová hrozba se vyvíjí rychleji než standardní nákupní cykly evropských armád.

Rumunsko ukazuje cenu mezery

Nejostřejší kontrast nabízí Rumunsko. Do června 2026 zaznamenala Bukurešť 28 narušení vzdušného prostoru a 47 případů nálezu trosek dronů poblíž svého území. Patřil mezi ně i ruský dron Geran-2, který koncem května zasáhl bytový dům v Galați a zranil dva civilisty (Digi24). O několik dní později podle Kyjeva v přístavu Constanța explodoval ukrajinský námořní dron poté, co jej odklonil ruský elektronický boj.

Rumunské potíže nejsou jen otázkou chybějící techniky. Týkají se i pravidel, kdy lze střílet. Prezident Nicușor Dan připustil, že palba směrem k ukrajinskému území nese riziko postavení spoluválčící země, tedy situace, kdy by Rumunsko mohlo být považováno za stranu války s Ruskem (Adevărul). Generálové popsali mírová pravidla nasazení jako provozně svazující. Zatímco Lotyšsko si dováží ukrajinskou rychlost, Rumunsko stále čeká na přechodné vybavení NATO, o které požádalo už před měsíci.

Zeď bez plánů

Evropští lídři podpořili myšlenku „dronové zdi“, která má podél východní hranice odhalovat a zachycovat bezpilotní prostředky (Euronews). Výraz zní pevně. Ve skutečnosti zatím vzniká směs různých řešení: pobaltské státy budují dvoustranné kanály s Ukrajinou, Polsko vrství národní programy, Finsko pořádá alianční testy a Rumunsko žádá spojence o mimořádné krytí. Společné řízení z toho zatím nevyplývá.

Slabé místo se už ukázalo. Když na začátku června vletěl dron do lotyšského vzdušného prostoru, sestřelil jej francouzský letoun zapojený do mise NATO Baltic Air Policing a rozhodnutí o zásahu přijalo alianční velení (Global Banking & Finance Review/Reuters). Detekční systémy dodané z Ukrajiny by se do tohoto řetězce zapojily, nikoli jej nahradily. Zda se do něj začlení hladce, nebo vytvoří druhou paralelní vrstvu, je technická i velitelská otázka.

Text podepsané dohody nebyl zveřejněn. Co přesně Lotyšsko získá a kdo povolí rušení ve chvíli, kdy ukrajinské senzory označí cíl, zůstává v neveřejných nákupních spisech mimo běžnou parlamentní kontrolu.

Válka na Ukrajině odhalila mezeru v obraně proti nízko letícím cílům od Baltu po Černé moře. Kyjev se na bojišti učí rychleji, než evropské státy nakupují, a země na východní hranici tomu přizpůsobují vlastní improvizace. Nezodpovězená zůstává podstatná otázka: zda rychlost bez integrace vytvoří funkční štít, nebo jen soubor dílčích řešení, který tak vypadá pouze na mapě.