Nezachycený dron vybuchl v Lotyšsku

Ráno 23. května přeletěl z Běloruska do lotyšského vzdušného prostoru bezpilotní letoun naložený výbušninami. Nad územím NATO urazil zhruba 20 kilometrů, aniž by ho zachytil jediný vojenský senzor, a ve východním Lotyšsku se zřítil do jezera Drīdzis. Při dopadu explodoval. Nikdo nebyl zraněn. Lotyšské Národní ozbrojené síly agentuře LETA sdělily, že jejich senzory dron nezaznamenaly. Výbuch nahlásili policii místní obyvatelé. Varování přes cell broadcast, tedy hromadnou zprávu do mobilů v ohrožené oblasti, neodešlo.

Měsíc průniků

Incident u jezera Drīdzis završil měsíc, během něhož ozbrojené drony opakovaně pronikaly do pobaltského vzdušného prostoru. Dne 7. května zasáhl dron ropný sklad v lotyšském Rēzekne, což vedlo k rezignaci ministra obrany a nakonec i k pádu vlády. Lotyšsko nyní řídí úřednický kabinet a nástupnická koalice zatím není na dohled. Dne 17. května pronikl dron do litevského vzdušného prostoru a všimli si ho civilisté, nikoli vojenský radar. Finsko 15. května po varování před blížícím se ozbrojeným dronem krátce uzavřelo svůj jižní vzdušný prostor.

Jeden zásah se podařil. Dne 19. května estonský radar sledoval dron přilétající z východu. NATO vyslalo rumunské F-16 ze základny v Litvě a jedna střela vzduch-vzduch ho sestřelila nad estonským polem. Tři státy se zkoordinovaly během sedmdesáti minut. Rozdíl byl prostý: estonské senzory dron viděly. V Lotyšsku a Litvě nikoli.

Systém pro bombardéry, problém s drony

NATO v Pobaltí střídavě rozmísťuje stíhačky v rámci mise Air Policing, tedy mírového režimu, který má identifikovat a doprovázet letouny narušující spojenecký vzdušný prostor. Tento systém vznikl pro situace, kdy ruské bombardéry testují severskou obranu. Ne pro malé drony letící ve výškách, kde je běžný radar neumí spolehlivě sledovat.

Dne 21. května vyzvali prezidenti tří pobaltských států NATO, aby misi posunulo na úroveň Air Defense Mission. To by znamenalo stálé oprávnění sestřelovat hrozby bez toho, aby se pokaždé čekalo na politický souhlas. Taková změna vyžaduje shodu všech 32 spojenců NATO a rozhodnutí zatím nepadlo. Generální tajemník Mark Rutte červencový summit v Ankaře rámuje spíše jako přezkum obrany proti dronům než jako změnu mandátu.

Národní vlády postupují rychleji. Polský premiér Donald Tusk varoval, že hrozba provokací na východním křídle NATO „se stává skutečností“, a Varšava podél hranice buduje vlastní protidronový štít. Litva začala do systému protivzdušné obrany zavádět nízkoletové radary Giraffe 1X od Saabu, které mají pokrýt pásmo 30 až 300 metrů, v němž tyto drony létají. Jejich zapojení ale potrvá měsíce. Společná odpověď za národními opatřeními zaostává.

Miliardy na střely, drobné na varování

Podobně hluboká je mezera mezi vojenskou a civilní připraveností ve výdajích. Lotyšsko jedná o mnohamiliardové obranné půjčce EU na vojenskou techniku. Na civilní straně přitom unijní telekomunikační právo uložilo všem členským státům, aby do června 2022 zavedly mobilní systémy veřejného varování. V polovině roku 2025 tuto povinnost stále nesplnilo sedm zemí, mezi nimi Lotyšsko a Finsko. Evropská komise proti žádné z nich nezahájila řízení pro porušení pravidel.

Lotyšsko poslalo vůbec první testovací zprávu přes cell broadcast v červenci 2025, a to kvůli varování před počasím. Systém zůstává zavedený jen částečně. Když dron dopadl do jezera Drīdzis, automatické varování se k obyvatelům nedostalo. Uslyšeli výbuch a policii zavolali sami.

Kvůli úderu v Rēzekne padla lotyšská vláda. O tři týdny později kabinet, který ji dočasně nahradil, sledoval další ozbrojený dron, jenž do země vletěl bez povšimnutí.