USA sankcionují ICC, platby zatím běží

Washington 9. října zařadil Mezinárodní trestní soud (ICC) na sankční seznam jako instituci a zmrazil jeho majetek v USA i majetek, který drží Američané (OFAC, ICC). Dočasná licence zatím dovoluje běžné platby spojené s USA, a to do 7. dubna 2027 (obecná licence OFAC č. 13). O jejím prodloužení rozhodne Washington. Evropské státy, které soud podporují, zatím veřejně neoznámily, kdo by zajišťoval jeho platby, pokud licence vyprší.

USA už dříve uvalily sankce na jednotlivé soudce a žalobce. Minulý měsíc jsme informovali, že se připravuje krok proti samotnému soudu (To Brief).

Ministr zahraničí Marco Rubio říká, že cílem zařazení na seznam je zabránit soudu v postupu proti Američanům a omezit jeho zdroje (americké ministerstvo zahraničí). USA nejsou smluvní stranou Římského statutu, který soud založil. Odmítají jeho pravomoc nad občany zemí, které k této smlouvě nepřistoupily, například USA a Izraele.

Soud svou pravomoc opírá o místo spáchání činu. Římský statut mu umožňuje vyšetřovat zločiny spáchané na území členského státu bez ohledu na to, kdo je spáchal. ICC označil sankce za útok na právní stát a uvedl, že bude pokračovat ve všech svých případech (ICC).

Na co se vztahuje šestiměsíční licence

V den zařazení soudu na seznam vydal americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který spravuje sankce, čtyři obecné licence. Jde o plošné výjimky ze zákazu (OFAC). Platí jen pro transakce spojené s USA: ty, do nichž vstupují Američané či americké firmy nebo při nichž peníze procházejí přes USA.

Nejširší z nich, obecná licence č. 13, pokrývá platby nezbytné pro chod soudu. Patří mezi ně příspěvky členských států, mzdy, zdravotní pojištění a nájemné. Licence platí do 7. dubna 2027 (obecná licence OFAC č. 13).

Po tomto datu už se na tyto platby výjimka nebude vztahovat, pokud Washington licenci neprodlouží. Podle informačního listu ministerstva zahraničí, který přetiskl server Forth, má toto období dát členským státům soudu čas, aby americké výhrady řešily diplomaticky (informační list ministerstva zahraničí přes Forth). Zákaz i lhůtu stanovily USA a jen Washington může lhůtu posunout.

Proč licence nezaručí, že dodavatelé zůstanou

Licence činí poskytování služby legálním. Sama ale dodavatele nepřiměje, aby službu nabízel. Banky, pojišťovny a softwarové firmy s americkými pobočkami či majetkem nebo s korespondenčními bankami v USA — tedy partnerskými bankami, které zpracovávají jejich přeshraniční platby — mohou vyhodnotit riziko jako příliš vysoké.

Soud už o jednoho dodavatele přišel. Smlouva na zdravotní pojištění s francouzskou pojišťovnou AXA skončila 1. října po vzájemné dohodě; obě strany se obávaly širších sankcí (Reuters). K ukončení spolupráce došlo ještě před zařazením samotné instituce na sankční seznam.

Reuters také uvedl, že soud zajistil náhradní bankovní a pojistné služby (Reuters). Nové zařazení soudu na seznam je zatím neprověřilo a není jasné, zda vydrží.

Podpora Evropy a meze jejího právního nástroje

Osm vlád 9. října sankce odmítlo. Vedle evropských zemí byly mezi nimi také Kanada a Japonsko (společné prohlášení). Ve společném prohlášení ale neoznámily žádnou banku, záruku ani pojišťovnu, která by soudu pomohla.

Soud sídlí v Nizozemsku. Premiér Rob Jetten označil šestiměsíční lhůtu za důležitý prostor pro dialog a slíbil, že země s partnery zváží odvetná opatření (nizozemská vláda). Neuvedl ale banku, která by byla ochotna zpracovávat platby soudu.

Belgie chce jít dál. Ministr zahraničí Maxime Prévot žádá EU, aby evropské firmy chránila prostřednictvím blokovacího nařízení, a zařadil téma soudu na program jednání ministrů zahraničí EU 12. října (belgické ministerstvo zahraničí).

Ministři mohou na Komisi tlačit, rozhodnutí ale náleží Evropské komisi. Blokovací nařízení zakazuje firmám z EU dodržovat zahraniční sankce, na které se vztahuje. Dnes jde o americká opatření vůči Kubě a Íránu; sankce proti ICC může na seznam doplnit pouze Komise (EUR-Lex).

Ani rozšíření seznamu by však mělo jasné meze. Nařízení neochrání majetek firem v USA a nedonutí banku, aby soud přijala mezi své klienty. Právě to ukazuje případ AXA.

Rozložení pravomocí je výrazně asymetrické. Washington povoluje platby soudu spojené s USA a rozhodne, zda výjimka přežije 7. duben. Evropské vlády soud podpořily slovy, jejich veřejná prohlášení ale nenabízejí dodavatelům, kteří by nesli riziko po případném vypršení licence, žádnou konkrétní záruku. Evropská komise teď musí rozhodnout, zda rozšíří blokovací nařízení. I kdyby to udělala, soud bude dál záviset na tom, zda banky a pojišťovny zůstanou.