USA trhají jednotu G7 kvůli ruské ropě

Skupina G7 v Paříži nezvládla největší letošní test koordinace. Ministři financí se 18. a 19. května sešli kvůli společné reakci na energetický šok spojený s Íránem a Hormuzským průlivem. Odjeli s komuniké, které nikoho k ničemu nezavázalo, a s jediným konkrétním krokem: jednostranným rozhodnutím Spojených států, proti němuž stáli ostatní spojenci. Ropa stojí 112 dolarů za barel. Výnosy dluhopisů ve velkých ekonomikách vystoupaly na několikaletá maxima. ECB bude 11. června zasedat v situaci, v níž nemá dobrou možnost.

Paříž přinesla zdrženlivost, ne úlevu

Komuniké mluvilo o „vyváženém růstu a makroekonomické stabilitě“. V diplomatickém jazyce to znamená: držet výdaje na uzdě. Shoda se našla na rozpočtové zdrženlivosti, nikoli na stimulaci ekonomiky. Žádné společné uvolnění ropných rezerv. Žádné koordinované vodítko pro úrokové sazby. Žádný mimořádný balík.

Jediný výsledek přišel z Washingtonu. Spojené státy podruhé prodloužily výjimku ze sankcí na ruskou ropu, přestože evropským spojencům dříve říkaly, že tento krok zopakovat nebudou. Cíl byl přímočarý: nahradit ruskou ropou íránské barely, které z trhu vypadly kvůli uzavření Hormuzského průlivu. Evropské vlády byly proti, protože výjimka oslabuje sankční režim, který prosazují od ruské invaze na Ukrajinu.

Německý ministr financí Lars Klingbeil přišel s vlastní agendou: s unií kapitálových trhů, tedy plánem propojit roztříštěné evropské investiční trhy, aby kapitál snáze proudil přes hranice, a s akčním plánem G7 pro potravinovou krizi zaměřeným na zajištění nerostných a zemědělských dodavatelských řetězců. Obojí ukazuje, že Berlín v této krizi vidí hlubší problém než samotnou cenu ropy. Vedle sporu o sankce ale ani jedno téma nezískalo prostor.

Francie zablokovala debatu o druhém uvolnění strategických ropných rezerv Mezinárodní agentury pro energii, IEA. Březnové uvolnění bylo největší za padesát let její existence, pokrylo však jen část výpadku dodávek přes Hormuzský průliv. Paříž tvrdila, že zbývající rezervy je třeba šetřit pro horší scénáře.

Trhy svůj verdikt vynesly už během summitu. Výnosy německých vládních dluhopisů, tedy úrok, za který si Berlín půjčuje, vystoupaly nejvýše od roku 2011. Výnosy třicetiletých japonských dluhopisů dosáhly historických maxim. Globální výprodej dluhopisů byl přesným opakem stability, kterou měla G7 předvést.

Červnová past pro ECB

Evropská centrální banka, která nastavuje cenu peněz pro dvacet zemí eurozóny, tak před zasedáním 11. června stojí v pasti.

Inflace v eurozóně zrychluje téměř výhradně kvůli energiím. Po odečtení cen energií a potravin je ale základní cenový růst slabší. Ekonomika se zároveň téměř zastavila. Kombinaci rostoucích cen a stagnujícího výkonu ekonomové říkají stagflace. Centrální banky v takové situaci nemají čistý nástroj.

Vyšší sazby zdražují hypotéky i firemní úvěry. Fungují proti inflaci tažené poptávkou, tedy ve chvíli, kdy domácnosti a firmy utrácejí příliš volně. Proti výpadku dodávek v Hormuzském průlivu ale mnoho nezmohou. Trhy přesto čekají, že ECB v červnu sazby zvýší. Banka by tak zpřísňovala politiku kvůli problému, na který její nástroje nedosáhnou.

Kdo náraz zaplatí

Německo snížilo odhad růstu pro druhé čtvrtletí roku 2026 na 0,3 %. Prudká revize ukazuje, jak silně energetický šok dopadá na už oslabenou průmyslovou základnu. Chemický, kovozpracující a sklářský průmysl omezují výrobu i pracovní místa od roku 2022. Dočasné snížení daně z pohonných hmot končí na konci června a náhrada zatím oznámena nebyla.

Itálie požádala Evropskou komisi, aby výdaje na energie vyňala z unijních rozpočtových pravidel, tedy z limitů pro vládní zadlužování, které musí země eurozóny dodržovat. Brusel žádost odmítl a odkázal na miliardy eur z existujících evropských fondů, které Itálie dosud nevyčerpala. Výdaje na obranu už výjimku z těchto pravidel mají. Výdaje na energie nikoli. Žádný člen G7 italskou snahu o širší rozpočtovou pružnost nepodpořil.

Nové ekonomické prognózy zveřejní Komise 21. května. Pokud čísla zpomalení potvrdí, zesílí tlak na Brusel, aby uvolnil rozpočtová omezení, a na ECB, aby sazby ponechala beze změny. Hlavní evropské ekonomické instituce teď táhnou opačnými směry: G7 tlačí na přísnější rozpočty, trhy na dražší peníze a dodavatelská krize zůstává problémem, který ani jedna páka neumí sama opravit.