USA mohou zadržet evropské zbraně pro Ukrajinu

Podle deníku Financial Times telefonovali američtí představitelé 10. a 11. října do Kyjeva a evropských metropolí a požadovali, aby Ukrajina přestala útočit na ruské rafinerie (Financial Times). Podle listu varovali, že by mohli přerušit sdílení zpravodajských informací a zablokovat dodávky amerických zbraní, které spojenci pro Ukrajinu nakupují. Evropané tyto zbraně platí, pocházejí však ze zásob ve Spojených státech (NATO). Žádné zastavení dodávek potvrzeno nebylo. Zpráva ale ukazuje, kdo nad nimi má kontrolu.

Tato svědectví mají své meze. Zdroji Financial Times byli anonymní evropští představitelé, kteří se hovorů buď účastnili, nebo o nich dostali informace. List neuvedl jméno žádného amerického účastníka ani necitoval písemný pokyn. Agentura Reuters zprávu nedokázala ověřit a Bílý dům na žádost o vyjádření bezprostředně nereagoval (Reuters).

Hovorům předcházela sporná schůzka. Trumpovi zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner strávili 9. října v Miami téměř osm hodin jednáním s ukrajinskými vyjednavači a tlačili na ně, aby Ukrajina zastavila útoky na rafinerie. Ukrajinský představitel uvedl, že zmocněnci pohrozili ukončením sdílení zpravodajských informací; americký představitel popřel, že by zazněla výslovná hrozba (Axios). Ukrajinská delegace odjela předčasně (To Brief). Zpráva Financial Times přidává do příběhu dodávky zbraní a rozšiřuje tlak také na evropské vlády.

Za co Evropa platí a o čem rozhoduje Washington

Dodávky zajišťuje mechanismus Prioritised Ukraine Requirements List, zkráceně PURL. Balíčky sestavuje vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě podle potřeb Ukrajiny a toho, co mohou Spojené státy uvolnit ze svých zásob (NATO). Spojenecké vlády pak rozhodují, zda za ně zaplatí.

Jde o značné částky. K 8. říjnu přislíbily více než dvě třetiny členů NATO spolu s Austrálií a Novým Zélandem přes 6 miliard dolarů (NATO).

Kdo za zbraně zaplatí, tím se ještě nestává jejich dodavatelem. Vybavení pochází z amerických zásob, a do Ukrajiny se tak dostane jen tehdy, pokud ho Washington uvolní. Spojené státy by proto mohly zdržet balíčky, které už Evropané financovali, aniž by na ně samy vydaly jediný dolar.

Hrozba ale není totéž co zastavení dodávek. NATO oznámilo, že dodávky probíhají, ještě před těmito hovory, takže jeho vyjádření neříká, zda pokračovaly i poté. K 11. říjnu žádný jmenovaný americký, ukrajinský ani alianční představitel veřejně nepotvrdil pokyn k zastavení dodávek nebo vypnutí zpravodajského kanálu (Financial Times).

Předchozí přerušení podpory, trh s palivy a podmínka Kyjeva

Washington už podporu Ukrajině pozastavil, tehdy však jiným způsobem. Dne 5. března 2025 přerušil sdílení zpravodajských informací (Washington Post). Po jednáních v Džiddě 11. března tuto spolupráci obnovil spolu s americkou vojenskou pomocí (AP). Tehdejší krok se týkal americké pomoci a zpravodajských informací, nikoli zbraní nakoupených jinými vládami.

Američtí představitelé veřejně nevysvětlili, proč jim na rafineriích záleží. Útoky ale citelně zasáhly ruskou výrobu paliv. Mezinárodní agentura pro energii uvádí, že produkce ruského benzinu klesla zhruba o 20 % a nafty téměř o 30 % oproti předchozímu roku, a to už v době napjatého trhu s palivy (IEA). To je kontext pro vývoj na trhu. Z dostupných zpráv ale nevyplývá, že by důvodem hovorů byly ceny paliv.

Trump oznámil příměří v oblasti energetiky, jeho podmínky však nezveřejnil. Ukrajina odpověděla vlastní podmínkou.

Dne 11. října řekl Volodymyr Zelenskyj, že Ukrajina nebude útočit na ruská energetická zařízení, pokud totéž udělá Rusko (ukrajinské prezidentské kanceláře). Kyjev svůj postoj opírá o vzájemnost. Pokud by přestala útočit jen Ukrajina, ruské rafinerie by mohly obnovit provoz, zatímco ruské rakety by dál zasahovaly ukrajinskou elektrickou síť.

Jen Bílý dům a vojenské velení NATO mohou potvrdit, zda se financované balíčky stále dostávají do pohybu. Ani jedno se k této zprávě veřejně nevyjádřilo. Hlášená hrozba zůstává nepotvrzená. Evropa může americké zbraně pro Ukrajinu zaplatit, o jejich uvolnění ale rozhoduje Washington.