US Pentagon ruší vyslání 4,000 vojáků do Polska bez konzultace se spojenci

Dne 8. května poslal Pentagon polskému generálnímu štábu utajovanou zprávu: plánované vyslání téměř 4 000 amerických vojáků do Polska se ruší. E-mail zůstal dva dny neotevřený. Podle polských vojenských pravidel k němu měl osobní přístup jen náčelník generálního štábu generál Wiesław Kukuła, který byl zrovna na cestách (Onet, Rzeczpospolita). Když zprávu někdo konečně otevřel, polská média už informaci převzala z Army Times.

Ztracený e-mail ukazuje víc než jen slabinu jednoho úředního postupu. Washington provedl významnou změnu ve vojenském uspořádání na východní hranici Evropy a jediným oznamovacím mechanismem byla běžná utajovaná zpráva zahraničnímu důstojníkovi. Žádný telefonát, žádná diplomatická nóta, žádný alianční kanál. Evropská bezpečnostní architektura nemá nástroj, kterým by Spojené státy donutila ke konzultaci předem, pokud přesouvají vlastní vojáky.

Mezera v oznamování

Zakládací smlouva NATO neobsahuje závaznou povinnost, podle níž by Spojené státy musely spojence předem informovat o přesunech svých sil. Článek 4 dává každému členskému státu právo požádat o konzultace, pokud se cítí ohrožen. Washingtonu ale neukládá povinnost informovat dřív, než jedná.

Zrušenou jednotkou byla 2. obrněná brigádní bojová skupina 1. jezdecké divize, jejíž tanky už byly přepraveny do Evropy. Formálně šlo o „rotační“ síly (Stars and Stripes). Vysoce postavený vojenský činitel NATO uvedl, že „rotační síly se nezapočítávají do aliančních plánů odstrašení a obrany“ (CNA/Reuters). Se stejnými rotačními jednotkami však spojenečtí plánovači čtyři roky cvičili. Technická hranice se v provozní realitě rychle rozplývá.

Jako brzda nezafungovalo ani americké právo. National Defense Authorization Act, zákon upravující obranné výdaje a pravomoci Pentagonu, brání snížení počtu amerických vojáků v Evropě pod 76 000. K takovému kroku musí armáda doložit konzultace s NATO a předložit nezávislé bezpečnostní hodnocení. Nic z toho se nestalo. Právní únik Pentagonu spočívá v tom, že zrušení příchozí rotace se počítá jako „nezvýšení“, nikoli jako „snížení“ (Euronews). Předseda výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly Mike Rogers to řekl bez obalu: „Žádná zákonem vyžadovaná konzultace s námi neproběhla. Nevíme, co se tu děje“ (Defense One).

Rozhodnutí nepřišlo z uniformované vojenské linie velení, ale z úřadu ministra obrany Peta Hegsetha. Generál Christopher Cavoli, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě a nejvyšší vojenský představitel NATO v regionu, v dubnu v Kongresu řekl, že „doporučuje zachovat současné rozmístění sil“ (Hudson Institute). Podle dostupných informací zaskočilo načasování zrušení i samotný Pentagon (Inkl/FT). Když ani vojenské vedení aliance nedokáže předvídat kroky Washingtonu, spojenečtí plánovači ztrácejí základ, podle něhož kalibrují vlastní obranné výdaje.

Tříštění východního křídla

Bukurešťská devítka, tedy devět států východního křídla NATO od Estonska po Bulharsko, se sešla 13. května a ve společném prohlášení označila Rusko za „nejvýznamnější a přímou dlouhodobou hrozbu“ (Agerpres, NATO.int). Maďarsko se zdrželo s odkazem na změnu vlády. Ve srovnání s otevřeným odmítáním z Orbánovy éry je to krok k zapojení, ale jednomyslnou solidaritu východního křídla vůči Rusku to stejně narušuje.

Generální tajemník NATO Mark Rutte na summitu novou realitu spíše přijal, než aby ji zpochybňoval: spojenci podle něj mají nést „větší odpovědnost za vlastní konvenční obranu, opřenou o americkou sílu“. Litevský prezident Gitanas Nausėda ji popsal nejotevřeněji: „nová mozaika ještě zřejmě není složená“ (lrytas.lt). Estonský ministr obrany připustil nejistotu, zda polské rozhodnutí dopadne i na jednotky v Pobaltí (ERR). Rumunsko i Polsko nabídly, že případně přijmou přesunuté americké vojáky; navenek ladí sdělení, zároveň ale soupeří o geografii (Antena 3).

Koordinovaná odpověď východního křídla nevznikla. Každá země jedná s Washingtonem sama za sebe, tedy přesně v uspořádání, které maximalizuje americkou vyjednávací sílu a oslabuje pozici spojenců.

Precedent z roku 2020 se dá číst oběma směry. Trumpův pokus stáhnout během prvního mandátu 9 500 vojáků z Německa zastavil Senát poměrem 81 ku 12. Tentokrát Kongres hrozí vymáháním pravidel, ale zatím nekoná. Kampaň proti Íránu navíc republikánským jestřábům dává politické krytí, aby se administrativě nestavěli do cesty (Reuters). Předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine má 20. května navštívit Varšavu.

Spojené státy zřejmě provádějí revizi rozmístění sil metodou postupných hotových faktů. Evropští spojenci mohou protestovat, přijímat důsledky nebo se přizpůsobit. Vynutit si transparentnost neumějí.