USA stahují všech osm tankovacích letounů NATO

Co se stane, když aliance nepřijde o vojáky, ale o systémy, díky nimž jsou vojáci a letadla vůbec použitelní?

Spojené státy evropským spojencům oznámily, že chtějí zhruba o třetinu snížit počet stíhaček vyčleněných pro NATO v Evropě, omezit námořní průzkumné letouny z 26 na 15 a stáhnout všech osm tankovacích letounů, které má aliance k dispozici (Boston Globe, Rzeczpospolita). Přesunout se má také letadlová loď, ponorka nesoucí střely a část bombardovacích kapacit. Nejde o čísla z oficiálního dokumentu NATO, ale z mediálních zpráv (Le Figaro). Popisují však omezení přesně těch funkcí, které z vojenské techniky dělají skutečnou operační sílu.

Nákup stíhaček, které samy bojovat neumějí

Nejostřeji je tento rozpor vidět v Polsku. Varšava kupuje 32 stíhaček F-35, dodávky mají pokračovat do roku 2029 a podpůrný balík zahrnuje logistiku, náhradní díly i IT infrastrukturu do roku 2030 (Breaking Defense, Army Recognition). Jenže F-35 potřebuje pro delší dolet tankovací letouny, pro přehled o bojišti průzkumná letadla a pro zapojení do širší operace velení na úrovni celého prostoru. Polsko tak pořizuje špičkové platformy v době, kdy americký systém, který z nich dělá použitelný nástroj, řídne.

Litva čte stejné škrty hlavně přes rychlost posilování východního křídla. Méně tankerů a průzkumných letadel znamená kratší dosah a horší schopnost včas zjistit, co se děje (Lrytas). Vilnius proto přidává zhruba 800 mil. EUR na protivzdušnou obranu a připravuje tříletý plán integrované ochrany vzdušného prostoru (Lrytas). To řeší první vrstvu: národní ochranu proti dronům a raketám. Nenahrazuje to ale tankování ve vzduchu, ISR, tedy zpravodajství, sledování a průzkum, ani velitelskou architekturu, díky níž může NATO bojovat jako propojený systém podél celého křídla.

Rumunsko zkouší mezeru v praxi

V Rumunsku se problém neodehrává v tabulkách, ale v reálném čase. Po incidentech s drony u Dunaje a pobřeží Černého moře požádala Bukurešť NATO o radary pro malé výšky, zachytávací prostředky a systémy proti dronům (RRI, Curs de Guvernare). NATO znovu zopakovalo, že bude bránit každý centimetr spojeneckého území. Rumunsko po jednáních dál žádalo konkrétní vybavení.

Zdržení vysvětluje nesoulad mezi evropskými penězi a operační pravomocí. Brusel může financovat nákupy techniky prostřednictvím nástrojů, jako je SAFE, nový unijní fond pro obranné výdaje (European Commission, European Parliament). Evropská komise ale nepřiděluje radarová letadla k misím. To mohou udělat jen národní vlády a velení NATO; žádná instituce EU nemá pravomoc vytvořit bojovou náhradu ve chvíli, kdy spojenec stahuje prostředky (EDA). Evropa tedy může zvýšit výdaje, a přesto nenahradit americké sledování, tankování ani velení.

Hodiny běží rychleji než plán

Francie využívá americké stahování jako argument pro strategickou autonomii. Francouzské i mezinárodní analýzy přitom za nejkřehčí evropské schopnosti označují právě ty, které se budují nejhůře a nejpomaleji: průzkum, tankování ve vzduchu, velení a řízení, leteckou mobilitu a pozemní protivzdušnou obranu (Ifri, Atlantic Council). Tyto kapacity vznikají roky. Americké omezení se řeší teď.

Chybí přitom dokument, podle něhož by veřejnost mohla posoudit, zda jsou spojenecká ujištění věrohodná: kalendář náhrad po jednotlivých schopnostech, který by ukázal, který americký prostředek odchází, který plán NATO s ním počítal, který evropský spojenec ho dokáže nahradit a kdy. CSIS varuje, že Evropa potřebuje naléhavý program protivzdušné obrany, protože zásoby zachytávacích střel zůstávají nedostatečné (CSIS). EUISS tvrdí, že Evropa potřebuje konkrétní přechodový plán, ne jen politické přizpůsobování Washingtonu (EUISS).

NATO říká, že vybudovalo nejucelenější obranné plány od konce studené války (NATO). Na utajované úrovni to může být pravda. Rozhodující je, zda evropské podpůrné systémy dorazí dřív, než zmizí americké předpoklady, na nichž byly tyto plány postaveny. Samotné pojmenování mezery do roku 2029 osm nových tankerů na letištní plochu nedostane.