USA chystají sankce přímo na ICC

Trumpova administrativa připravila podle nejmenovaných představitelů a dokumentů, které viděl Wall Street Journal, sankce namířené proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) jako instituci, nikoli pouze proti jeho jednotlivým představitelům (Il Fatto Quotidiano, AP via The Spokesman-Review). Balíček zatím nebyl podepsán ani zveřejněn. V aktuální databázi amerického ministerstva financí se žádné opatření proti instituci neobjevuje (OFAC search). Podle stejného zpravodajství by však návrh zakázal většinu transakcí se soudem a poskytl mu šest až sedm měsíců na ukončení služeb napojených na Spojené státy. Pokud by sankce vstoupily v platnost, evropské vlády by musely odpovědět na otázku, které se dosud vyhýbaly: dokážou bankám, dodavatelům softwaru a cloudovým platformám ICC zajistit provoz i ve chvíli, kdy jim Washington nařídí tyto firmy od soudu odstřihnout?

Co už platí

Washington už jednotlivé představitele ICC sankcionoval. Prezidentka soudu Tomoko Akane a soudce Abdoulaye Seye byli v srpnu 2026 zařazeni na sankční seznam. Jejich účty byly zmrazeny, platby kartami přestaly fungovat a Apple, Amazon a PayPal jim omezily přístup ke svým službám (Courthouse News Service, OFAC). Právním základem je exekutivní nařízení 14203, které prezident podepsal 6. února 2025. Ministerstvu financí umožňuje zablokovat majetek jakékoli osoby nebo instituce zapojené do konkrétních aktivit ICC (Federal Register).

Nařízení je dost široké na to, aby se vztahovalo i na samotný soud. Zařazení ICC na sankční seznam by zasáhlo mnohem víc než dosavadní opatření proti jeho představitelům. Mohlo by narušit bankovní služby soudu, jeho software, systémy pro práci s důkazy i terénní operace ve všech 17 aktivních situacích, od Ukrajiny po Demokratickou republiku Kongo (ICC).

Kde je soud zranitelný

Evropské vlády zatím reagovaly především politickou podporou. Německo svou podporu soudu znovu potvrdilo 19. srpna (German government). Diplomatická služba EU vyjádřila „neochvějnou podporu“ (EEAS). Španělsko, Belgie, Francie a Slovinsko podpořily aktivaci blokovacího nařízení, které evropským firmám zakazuje dodržovat vybrané zahraniční sankce (EUobserver). Evropská komise se k jeho použití zatím nezavázala.

Žádné z těchto prohlášení ale neřeší provozní problém. ICC využívá služby, které vedou přes americká úzká místa: banky zajišťující zúčtování dolarových plateb, karetní sítě, cloudové platformy, licence k softwaru a zajištění. Ani platby v eurech evropské instituce před vazbou na Spojené státy neochrání. Evropské banky mohou stále využívat americké korespondenční banky, aktiva nebo software pro kontrolu dodržování sankcí.

Tlak je patrný už nyní. Nizozemské banky podle dostupných informací požadovaly před pokračováním služeb pro ICC rozsáhlé státní záruky (Journal of International Criminal Justice). Nizozemská hostingová společnost ProcoliX po předchozích sankčních opatřeních odmítla přijmout další zakázky od ICC (NRC). Jde o evropské firmy, které činí evropská obchodní rozhodnutí, ale řídí se obavou ze ztráty přístupu na americký trh.

Evropská odpověď zatím bez zkoušky

Evropa právní nástroje má. Blokovací nařízení by firmám zakázalo dodržovat konkrétní americké opatření, ale až poté, co ho Komise doplní do přílohy nařízení (EUR-Lex). Nástroj proti ekonomickému nátlaku, tedy nařízení EU umožňující obchodní protiopatření vůči zahraničnímu ekonomickému tlaku, by vyžadoval vyšetřování a hlasování vlád členských států v Radě (European Commission). K přijetí běžných unijních protiopatření je nutná jednomyslnost, takže je může zablokovat jediná vláda.

Všechny tři postupy narážejí na stejnou hranici: zákaz dodržovat sankce sám o sobě nezajistí banku, cloudový server ani pojišťovnu. Firma, které evropské právo nařídí ICC dál obsluhovat, může současně přijít o přístup na americký trh, k dolarovému zúčtování i k americkým technologiím. Platební kanál, který v roce 2019 vytvořily Francie, Německo a Spojené království pro obchod s Íránem, z tohoto důvodu zpracoval jen minimum transakcí.

Koalice vedená organizací PublicSpaces požádala nizozemský parlament o meziresortní plán, který by řešil bankovní služby, cloud, hosting i kontinuitu provozu (PublicSpaces). Rozpočet nizozemského ministerstva zahraničí na rok 2027 sice zmiňuje ochranu mezinárodních institucí, neuvádí však konkrétní dodavatele ICC, podmínky aktivace ani záruky (Tweede Kamer). Navrhovaný roční rozpočet ICC činí přibližně 194 mil. EUR (ICC-ASP-24-10). Tyto částky jsou zvládnutelné. Chybí ale prověřený systém, který by dodavatele u soudu udržel i ve chvíli, kdy by jim za to hrozily americké sankce.

Americký plán zůstává návrhem. Evropa přesto slíbila, že ICC ochrání, aniž ukázala, jak u soudu udrží jeho klíčové dodavatele. Ohlášené přechodné období by poskytlo čas na přípravu, ale jen pokud vlády přejdou od prohlášení ke smlouvám, garancím a plánům migrace služeb.