USA žádají uvolnění 120 milionů barelů nafty

Spojené státy vyzvaly Francii a Německo, aby uvolnily nouzové zásoby nafty; jinak mohou omezit její vývoz z USA. Jeden zdroj vyčíslil požadavek vůči celé EU na 120 milionů barelů během šesti měsíců (Reuters). Prodej paliva ze zásob by mohl nyní zmírnit růst cen, Evropě by ale zbyla menší pojistka pro případ budoucího výpadku dodávek. Na uvolnění zásob ani na zákaz vývozu zatím nedošlo k dohodě.

Požadavek doprovází hrozba

Washington žádost zdůvodňuje sdílením odpovědnosti. Americký ministr financí Scott Bessent řekl, že Spojené státy v březnu přispěly ke koordinovanému uvolnění rezerv a spojenci by nyní měli dostát svým závazkům. Ministr energetiky Chris Wright tvrdil, že další nafta na trhu pomůže před sklizní a začátkem topné sezony (Reuters).

O případném zákazu se ve Washingtonu mluví méně jednoznačně než o požadavku na uvolnění zásob. Donald Trump podpořil úvahy o dočasném zákazu vývozu, zároveň se ale ptal, zda by takový krok nezvýšil ceny benzinu v USA. Wright varoval před plošným zákazem (Washington Post). Žádné nařízení, které by zákaz zavedlo, vydáno nebylo.

Evropa má důvod brát hrozbu vážně. Podle srpnového údaje připadala na USA zhruba polovina dovozu nafty do EU (Euronews). Pokud by tento dodavatel vypadl, evropští odběratelé by museli hledat nákladní zásilky jinde a soupeřit o ně s ostatními.

Odhad možného zdražení vychází z modelu, nejde o předpověď. Oxford Economics spočítala, že při úplném zákazu vývozu by velkoobchodní ceny nafty v Evropě stouply o 40 až 50 %. Jde o ceny, za které palivo prodávají rafinerie a obchodníci ještě předtím, než se dostane k čerpacím stanicím. Tento krajní scénář pomáhá vysvětlit, proč evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič varoval, že omezení ze strany USA poškodí evropskou ekonomiku (Euronews).

Kdo zásoby drží

Evropská komise vlastní zásoby nafty nemá. Každá členská země spravuje své nouzové zásoby sama, buď prostřednictvím veřejných agentur, nebo u ropných společností, které mají povinnost je držet. O jejich uvolnění rozhodují vlády podle vlastních zákonů (směrnice EU o zásobách). Proto se tlak USA zaměřuje na Paříž a Berlín, nikoli na Komisi.

Požadované uvolnění by bylo rozsáhlé. Podle CGTN, která vycházela z údajů Eurostatu za květen 2025, činily tehdy nouzové zásoby nafty a plynového oleje v EU zhruba 39 milionů tun. Požadovaných asi 16 milionů tun by podle odhadu CGTN odpovídalo přibližně 41 % tohoto objemu (CGTN). Údaje jsou staré více než rok, takže dnešní podíl může být vyšší i nižší.

Berlín je zdrženlivý. Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že od Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která koordinuje uvolňování rezerv mezi zeměmi dovážejícími ropu, nedostalo novou žádost. Zároveň varovalo před rozkolísáním trhu (Bloomberg).

Levnější palivo u stojanů není jisté

Evropská komise mluví spíše o problému s cenami než s dodávkami. Její mluvčí Anna-Kaisa Itkonenová uvedla, že EU nečelí nedostatku nafty, ale „krizi cenové dostupnosti“ (EU Perspectives). Ceny paliv pro osobní dopravu v EU byly v srpnu o 23,8 % vyšší než o rok dříve; tento ukazatel zahrnuje benzin i naftu (Eurostat). Nákladní dopravci a zemědělci růst cen nafty pocítí přímo, protože palivo spotřebovávají v kamionech a traktorech.

Uvolnění zásob by působilo přes velkoobchodní trh. Další nabídka barelů může stlačit velkoobchodní cenu, i kdyby vlády prodávaly palivo za běžnou tržní cenu. Zda pak méně zaplatí dopravce, záleží na prodejcích. Ti mohou část zlevnění promítnout do cen u stojanů, udělat to se zpožděním nebo si rozdíl ponechat jako marži.

Polská analytička trhu s pohonnými hmotami Urszula Cieślaková upozornila, že prodej paliva ze zásob za tržní cenu motoristům automaticky nezlevní. Prodej pod tržní cenou by zase mohl přesunout část hodnoty k prostředníkům (Fakt). Mechanismus je jednoduchý: obchodník, který levně koupí palivo ze státních zásob, ho může prodat za tržní cenu a rozdíl si ponechat. Sleva by tak skončila v účtech velkoobchodníka, nikoli u zemědělce.

Pojistka má svou cenu. Každý prodaný barel přestává chránit před příštím výpadkem dodávek a agentury či firmy, které zásoby drží, je budou muset později doplnit.

Členské země IEA mají o věci jednat 2. října (Bloomberg). Rozpor je zřejmý: Evropa má použít velkou část zásob určených pro případ nedostatku nafty na řešení vysokých cen, přestože úleva u čerpacích stanic není jistá. Cílem je předejít americkému zákazu vývozu, který Washington sice pohrozil, ale nezavedl; i američtí představitelé se k němu vyjadřují opatrně. Protože dostupné údaje o zásobách pocházejí z května 2025, přesný podíl není znám. Podle jediných dostupných čísel by ale šlo o výrazný zásah do evropských nouzových rezerv.