USA škrtají bombardéry i ponorky pro NATO

Bombardérů má být polovina. Ponorky mají z plánů zmizet úplně. Stíhacích letounů má být o třetinu méně. Na uzavřeném jednání v Bruselu koncem května Pentagon spojencům v NATO oznámil, že výrazně omezí letecké a námořní síly vyčleněné pro evropské krizové scénáře. Škrty se týkají právě systémů, na nichž stojí obranné plány aliance. Evropské státy mají začátkem června na Force Sourcing Conference, tedy jednání, kde země formálně přislíbí konkrétní jednotky pro alianční plány, předložit návrhy, jak mezery zaplnit. Politickým termínem je summit NATO v Ankaře 7.-8. července (Reuters/Der Spiegel, The Deep Dive).

Škrty se netýkají hlavně počtu vojáků, ale podpůrných schopností: tankovacích letounů, strojů pro elektronický boj, průzkumných dronů a útočných ponorek. Bez nich evropské bojové jednotky v reálné válce nefungují.

Systémy, bez nichž zbytek nefunguje

Model sil NATO, schválený na summitu v Madridu v roce 2022, předem přiřazuje 800 000 vojáků ve třech stupních pohotovosti ke konkrétním regionálním obranným plánům. Tyto plány, dohodnuté na summitu ve Vilniusu v roce 2023, pokrývají Baltské moře, Atlantik a Středomoří. Při jejich psaní se počítalo s tím, že americké podpůrné schopnosti budou k dispozici (NATO).

Právě v tom je problém. Stíhačky potřebují tankovací letouny, aby mohly operovat nad Baltem. Letadla potřebují elektronický boj, aby přežila v dosahu ruské protivzdušné obrany. Námořní uskupení se při ochraně pod hladinou opírají o útočné ponorky. A právě tyto kategorie Spojené státy z příslibů stahují.

Pentagon informoval politické ředitele členských zemí NATO prostřednictvím vysokého poradce ministra obrany Petea Hegsetha. Mluvčí NATO připustila „nadměrnou závislost na USA při plánování sil NATO“ a naznačila, že vojenské odpovědnosti by mohly být „přeuspořádány“ (TRT World/Reuters).

Aritmetika neschopnosti

Evropa provozuje zhruba 60 tankovacích letounů. Spojené státy jich mají 610, tedy přibližně desetinásobek (Aerospace Global News). Strategické bombardéry Evropa nemá žádné. Nejbližší náhradou je francouzský Rafale s raketami o doletu 500 kilometrů; B-52 dokáže útočit ze vzdálenosti 8 000 mil a nad bojištěm vydržet dvacet hodin (ISS Europa).

Nejcitlivější mezerou může být potlačování nepřátelské protivzdušné obrany, tedy schopnost ničit ruské systémy tak, aby spojenecká letadla mohla operovat. Belgický obranný výzkumník řekl Defence News, že evropská letectva tuto oblast „zcela jednoduše opustila“ a nyní ji musejí „budovat znovu od nuly“. Tři ze šestnácti oslovených analytiků odhadli, že obnova může trvat více než deset let (Defence News).

Podle květnové studie Kielského institutu z roku 2026 by evropská strategická autonomie stála zhruba 500 miliard eur během deseti let, tedy asi 50 miliard eur ročně neboli 0,25 % evropského HDP (Kiel/Defence News). Hlavní omezení přitom neleží v rozpočtech, ale ve výrobní kapacitě. Airbus o zvýšení výroby tankovacích letounů uvažuje, zatím ho však nepotvrdil. Náhrada NATO za dosluhující letouny včasné výstrahy nemá podepsaný kontrakt. První evropská střela dlouhého doletu dorazí nejdříve v roce 2029.

Jedna aliance, dvě účetní knihy

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, generál Alexus Grynkewich, 19. května náčelníkům generálních štábů řekl, že americké stahování „nemá dopad na proveditelnost našich regionálních plánů“ (NATO). Ujištění se týkalo dříve oznámeného snížení počtu vojáků, nikoli škrtů v podpůrných schopnostech zveřejněných o několik dní později. Sám Grynkewich přitom dodal podstatnou výhradu: USA se omezí na poskytování „pouze těch kritických schopností, které spojenci zatím zajistit nemohou“. Stahované systémy patří přesně do této kategorie.

Tento vzorec prohlubuje starší závislost. Evropské státy nakupovaly americké zbraňové systémy, od F-35 přes baterie Patriot po raketomety HIMARS, rekordním tempem. Americký program Foreign Military Sales v letech 2022-2024 získal 50,7 % evropských rozpočtů na vojenské vybavení, zatímco o tři roky dříve to bylo 27,8 % (Bruegel). Tyto nákupy byly zčásti politickou pojistkou: kupovat americkou techniku znamenalo udržovat Ameriku v Evropě zainteresovanou. Washington nyní omezuje operační závazky, které měly tuto techniku doplňovat, zatímco Evropa je na amerických systémech závislejší než dříve. ECFR varuje, že obraz NATO jako „křehké a rozdělené“ aliance v ruských zpravodajských hodnoceních je podmínkou, která nejspíše vede k chybnému odhadu (ECFR).

Co Ankara nevyřeší

Summit může potvrdit výdajové cíle a přísliby schopností. Nevyrobí ale tankovací letouny, nevycvičí osádky pro elektronický boj a nevynese na oběžnou dráhu satelity. Formální americké přísliby budou předloženy na červnové Force Sourcing Conference; do té doby zůstávají přesná čísla utajena. Žádný spojenecký představitel veřejně neřekl, zda vilniuské obranné plány zůstávají podle upraveného modelu sil proveditelné. Na tiskových konferencích se této otázce pravidelně vyhýbají. Mezi tím, co lídři v Ankaře slíbí, a tím, co evropské továrny dokážou dodat, leží roky sahající hluboko do třicátých let.