Spor o Usmanova dává EU týden

Platnost unijního seznamu sankcionovaných Rusů měla vypršet o půlnoci 15. září. Dopolední jednání velvyslanců členských států dohodu nepřineslo, odpoledne se však podařilo politicky vyjednat sedmidenní překlenovací prodloužení. Všechny osoby tak na seznamu zůstanou do 22. září (Interfax-Ukraine, European Pravda). Tím se předešlo okamžitému výpadku sankcí, nikoli sporu, který prodloužení zablokoval. Podle diplomatů odmítají Francie a Slovensko souhlasit s obvyklou obnovou režimu, dokud Rada EU, v níž vlády členských států přijímají závazná rozhodnutí, nevyškrtne ze seznamu ruského miliardáře Ališera Usmanova (Politico).

Velvyslanci mohou znění dohody politicky uzavřít, formálně je však musí přijmout Rada EU. Kompromis zprostředkovalo Irsko, které Radě po dobu šesti měsíců předsedá, ani předsednická země však nemůže přehlasovat nesouhlas některé vlády (Council of the EU).

Proč mohou dvě vlády zablokovat prodloužení všem

K obnovení sankčního režimu je nutná jednomyslnost, takže jej může zablokovat jediná vláda. Slovensko už samo mělo právní možnost prodloužení zabránit a vstup Francie na této aritmetice nic nezměnil. Změnil však politické poměry: osamocenou námitku je snazší izolovat než spor, v němž se za stejný požadavek postaví velký členský stát.

S dočasným prodloužením Francie souhlasila, podle diplomatů však delší pokračování sankcí nadále podmiňuje vyškrtnutím Usmanova. Ostatním velvyslancům její delegace sdělila: „Čelíme konkrétnímu problému národní bezpečnosti a chceme kladně odpovědět mezinárodním partnerům, kteří se na nás obrátili v souvislosti s panem Usmanovem.“ Podrobnosti neuvedla. K požadavku se veřejně nepřihlásil žádný konkrétní francouzský představitel a ministerstvo zahraničí jej odmítlo komentovat (Euronews).

Slovensko požaduje vyškrtnutí Usmanova i dalšího oligarchy Michaila Fridmana. Současně odmítá návrh, aby se sankce namísto každých šesti měsíců obnovovaly jednou ročně (Euronews). Podobnou podmínku vznesla slovenská vláda už v březnu, krátce před uplynutím lhůty však ustoupila (LRT).

Ázerbájdžánská stopa

Nejkonkrétnější vysvětlení francouzského postoje vede k Ázerbájdžánu. Server EUobserver uvedl, že Baku za Usmanova lobbovalo. Ázerbájdžán současně zadržuje francouzského občana Martina Ryana, kterého obvinil ze špionáže, zatímco Francie usiluje o jeho návrat. Diplomaté proto uvažují o možné výměně propuštěného vězně za zrušení sankcí. Jde však pouze o pracovní hypotézu: existenci takové dohody nepotvrzuje žádný francouzský, ázerbájdžánský ani unijní dokument.

Usmanovovu žalobu proti zařazení na sankční seznam zamítl Tribunál EU v únoru 2024. Potvrdil přitom, že jej lze považovat za významného podnikatele působícího v odvětvích, která ruskému státu přinášejí značné příjmy (General Court). Z rozsudku tedy Francii neplyne žádný právní důvod usilovat o jeho vyškrtnutí. Paříž prosazuje politický požadavek, nereaguje na rozhodnutí soudu.

Co přestane platit 22. září

Pokud dohoda do stanoveného termínu nevznikne, právní důsledky nebudou pro všechny sankce stejné. Zákaz cestování vychází z rozhodnutí společné zahraniční a bezpečnostní politiky, jehož platnost má pevně stanovený konec (Decision 2014/145/CFSP), a proto by zanikl. Zmrazení majetku upravuje samostatné nařízení (Regulation 269/2014), které srovnatelnou doložku o skončení platnosti nemá a je přímo závazné ve všech členských státech. I po vypršení zákazu cestování by proto zůstalo účinné, dokud by je Rada EU nezrušila nebo do věci nezasáhl soud.

Stejnou vyjednávací taktiku použilo v červenci Řecko. Souhlas s unijním sankčním balíčkem zadržovalo, dokud ostatní vlády nepřijaly výjimku pro rejdaře napojené na Řecko, kteří přepravují ruský zkapalněný zemní plyn (Al Jazeera). V obou případech proměňuje vláda úzce vymezený národní zájem v páku vůči celé EU, protože jednomyslnost dává každému státu právo veta. Tentokrát se tento postup přesunul od výjimek pro jednotlivá hospodářská odvětví k běžnému prodlužování sankcí proti konkrétním osobám.

Sedmidenní prodloužení ukázalo, že všechny členské státy dávají přednost pokračování sankcí před jejich náhlým výpadkem. Stabilitu režimu však nezaručilo. Francie podle diplomatů nadále podmiňuje obnovu seznamu vyškrtnutím Usmanova, aniž by veřejně vysvětlila, jaký bezpečnostní zájem tím sleduje. Dne 22. září se proto ke stolu vrátí stejní aktéři se stejnými pákami, pouze pod větším časovým tlakem.